FotoAparát.cz

Clona v objektivech kompaktních fotoaparátů i digitálních zrcadlovek má hlavně snižovat množství světla, které se dostane na snímač. Její použití má ale několik vedlejších efektů. Jedním z nich je difrakce, kterou lze i kreativně využít pro tvorbu efektních hvězdiček na fotografiích.

Dnešní PhotoHint je (nejen) pro absolutní začátečníky. Napovíme vám, jakou cestou se vydat, abyste ve svém portfoliu měli také takzvané "kapkofky". Tedy fotografie kapek, které dopadají na hladinu vody. Začátečníkovi ukážu cestu, pokročilejší fotograf může zkusit předčít ostatní.

Sekvenční fotografie, lidově přezdívaná jako „sekačka“, je fotografickou technikou, zachycující v jednom snímku různé fáze pohybu fotografovaného objektu. Nejčastěji se používá u extrémních sportů – freestyle motokrosu, skateboardingu, snowboardingu, skoků do vody a podobně.

Jednoho dne se americký fotograf Craig rozhodl, protože byl nespokojen s výrobky běžně prodávanými, vyrobit si vlastní objektiv. Proto na jednu stranu kousku hadice podobné té od vysavače nasadil čočku a na druhou upevnil bajonet pro tělo kinofilmového fotopřístroje. Tak vznikl objektiv Lensbaby. Jak vlastně systém Lensbaby funguje a co s ním lze vyfotit?

Poslední dobou stále více se prosazující "3D" trend zasáhl i fotografii. Některé fotoaparáty už umí díky různým funkcím fotografovat 3D fotografie. V tomto PhotoHintu se dozvíte, jak je možné vytvářet 3D fotografie bez speciálních fotoaparátů a příslušenství - třeba i foťáčkem v mobilu.

Hvězdné dráhy vznikají při fotografování noční oblohy dlouhými expozičními časy. V důsledku otáčení naší planety se na fotografii objeví nad krajinou zajímavé oblouky či kružnice v závislosti na zeměpisném směru. Platí zde opačné pravidlo než při fotografování ve dne: čím méně světla, tím lepší snímky. Článek je inspirací a návodem pro všechny, co to chtějí také zkusit.

Lidská civilizace je chronicky zamilovaná do technických vynálezů. I samotná fotografie je jedním z nich. A průběžně se objevují technické vynálezy a vylepšení, které rozšiřují její možnosti. Jedním z nich je HDR - výraz, který působí v posledních letech téměř jako zaříkávadlo. V tomto PhotoHintu si vysvětlíme, kdy a jak ho použít.

Jednou z možností fotografy velice používanou k tvorbě emotivně laděných fotografií je použití optické neostrosti. Nemyslím snímky špatně zaostřené a bez autorského záměru, fotografie vzniklé náhodně a bez koncepce. Chci se zabývat záměrným využitím neostrosti, které vede ke vzniku fotografie výtvarně laděné, kde je zneostřený obraz zcela jasným autorským záměrem.

Je jen několik málo fotografických filtrů, jejichž efekt nelze nahradit dodatečnou úpravou snímku. Mezi ně patří i filtr polarizační. A proč tomu tak je?

Fotografie je zcela závislá na světle. Některé fotografické disciplíny se spokojí s tím přirozeným, jiné vyžadují umělé osvětlení. Určitým mezistupněm je pak využití odrazné desky. V tomto PhotoHintu se dozvíte, kde a jak je možné odraznou desku využít, a také najdete menší návod pro kutily, jak si jí vyrobit.

O fotografickém blesku lze napsat hodně, v tomto PhotoHintu se ale zaměříme jen na jednu úzkou oblast práce s bleskem – synchronizaci. Jaká omezení expozičních časů platí při fotografování s bleskem, a jak je obejít.

V minulém PhotoHintu jsme se věnovali charakteru světla. Dnes se podíváme na barevnou teplotu. Přesná definice zní: "Světlo určité barevné teploty má barvu tepelného záření vydávané absolutně černým tělesem, zahřátým na tuto teplotu." To vám v praxi moc nepomůže, proto několik praktických informací.

Bez světla není fotografie. Světlo může mít různou kvalitu - různé parametry. Ty základní se obvykle definují jako síla, směr, barva a charakter. V tomto PhotoHintu se soustředíme na poslední z nich. Charakterem světla rozumíme jeho tvrdost/měkkost - neboli ostrost/rozptýlenost.

Každý měsíc vám přinášíme nový díl fotografického seriálu PhotoHintů, článků na úzké téma. Nabídneme jedno fotografické téma a k němu praktické rady a tipy. Celý další měsíc můžete pracovat na pořizování snímků k úkolu, který najdete na konci PhotoHintu.

Ano vážení kolegové, čtete správně. Budeme se zabývat abstrakcí ve fotografii a nikoliv abstraktní fotografií. Abstraktní fotografie jako taková vlastně ani existovat nemůže. Budeme se věnovat způsobům autorské tvorby, tvůrčímu procesu vedoucímu ke vzniku výtvarné, tvůrčí, emocionální fotografie.

Manuální "zoom" objektivů zrcadlovek vás dříve nebo později přivede k otázce, co se stane, když změníme ohniskovou vzdálenost při exponování snímku. Pokud jste tyto experimenty ještě neprováděli, inspirujte se v tomto 6. PhotoHintu. Můžete se také zapojit do malé soutěže.

Panoramatické fotografie zobrazují značně širší záběr, než je schopné vidět lidské oko a tím v sobě skrývají kouzlo unikátní perspektivy záběru. Tvorba panoramat se tak stala oblíbeným koníčkem. Více o nich si přečtěte v 5. díle PhotoHintů.

Pravděpodobně už vzhledem k tomu, že hloubka ostrosti je důsledkem základního technického principu fotografie, patří její tvořivé využití k základním kreativním prostředkům všech fotografů. Ve čtvrtém PhotoHintu zjistíme, co to hloubka ostrosti je, jak ji lze měnit a jak a kde ji využít v praxi.

Máme za sebou první kolo „photohintů“, jejichž cílem je doplnit články fotoškol na úzké téma (nazvali jsme je photohinty, neboť čeština nemá přesný ekvivalent). První kolo na téma měřítko dopadlo velmi dobře. Fotografové pochopili, o co jde. Rozeberme si nyní některé ze zaslaných fotografií.

Dříve či později se při fotografování dostanete do situace, kdy budete potřebovat použít nějaký filtr. Jaké filtry potřebuji? Co filtry dělají s fotografií? Jak je na svůj fotoaparát "dostanu"? Ve třetím PhotoHintu se budeme věnovat použití fotografických filtrů a jejich účinky si předvedeme na systému Cokin.