FotoAparát.cz

Vulkán Dallol v Danakilské proláklině v Ethiopii vznikl explozí v roce 1926. Fotografování je zde, v zemi Afarských kmenů na hranici s Eritreou, možné jen s ozbrojeným doprovodem. Krajina Salvátora Dalího však určitě stojí za cestovatelské strasti.

Ethiopie, Sopka Erta Ale, Danakilská proláklina je jedním z několika míst na světě, kde můžete fotografovat exploze lávy v neustále obnovujícím se jezeře tekuté lávy uvnitř kráteru. V článku najdete vedle snímků i mé poznatky s fotografováním a jaká jsou zde rizika. Když něco fotografujete, je třeba o tom něco vědět a v případě vulkánů to snad platí dvojnásobně.

Trek do nepálského základního tábora Mount Everestu je jedním z celosvětově nejoblíbenějších. Spatřit na vlastní oči nejvyšší horu planety a další himalájské štíty se každý rok vydají desítky tisíc turistů.

Jsou známy fotografie legendárního amerického krajináře Anselma Adamse, jak fotografuje v Yosemitu ze střechy svého Landroveru, kde si postavil svůj stativ. Vzpomněli jsme si na něj těsně před půlnocí u břehu ostrova Bolšaja Muksalma v Soloveckém souostroví, uprostřed Bílého moře na severu Ruska. Přečtěte si o fotografickém šílenství, které může pochopit jenom fotograf. Galerie Solovecké ostrovy jsou na stránkách www.fotoatlas.cz.

V článku najdete zkušenosti s fotografováním ve White desert (Bílá poušť), která je jedinečným kouskem egyptské západní Sahary. Bílá poušť je rájem pro krajináře. Musíte však překonat trochu potíží a to nejenom s fototechnikou. Všechny fotografie najdete na www.fotoatlas.cz v galerii Egypt, Západní poušť, White desert.

V článku najdete fotografie a zkušenosti z fotografování v pouštních oblastech jihozápadu USA (Arizona, Nevada, Nové Mexiko). Tato oblast je Mekkou amerických fotografů, kteří fotografují na barvu. Vždy mě fascinovaly zářivé snímky rudých skal až neskutečných barev. Chtěl jsem přijít na kloub té nadpřirozené červené. Koneckonců čemu věřit v době Photoshopu? Další fotografie sérií Arizona a Nevada najdete na www.FotoAtlas.cz.

Pro Egypťany je smrt nový začátek. V Městě mrtvých v Káhiře žijí lidé v hrobkách, které přežily staletí, a které jsou dnes pro mnohé novým začátkem. Před několika roky jsem zde fotografoval středoformátovým Pentaxem 645. Nedávno jsem se sem vrátil, tentokráte vyzbrojen Canonem 5D s univerzálním zoomem 24-70mm/f 2.8. V článku najdete fotky a mé poznatky z fotografování tohoto úžasného místa. Celý soubor fotografie Káhira, Egypt a Města mrtvých na FotoAtlasu.cz.

Metropoliten V.I.Lenina v Moskvě byl vybudován jako palác sovětské propagandy. V minulosti bylo fotografování vlaků, letišť či mostů přísně zakázáno pod hrozbou vězení. Moskva a Rusko se však hodně změnily. V článku najdete fotografie, tipy a zkušenosti z mého fotografování v roce 2008 s Pentaxem 645 a Canonem EOS 5D. Celou galerii pak na www.FotoAtlas.cz.

Loňské prázdniny, konkrétně od půlky června do konce srpna 2008, jsme s kamarádem strávili v Chile, Bolívii a Peru. Všechny tři země jsou charakteristické krásnou a pestrou krajinou. V závěru našeho cestopisu se podíváme opět do Chile a cestu zakončíme v Peru.

Rozhodl jsem se, že si splním jeden ze svých cestovatelských snů a navštívím Ladak, oblast vysoko v indickém Himálaji. Po dlouhém zvažování jsem usoudil, že nejlepší způsob jak se tam dostat, bude letět z Dili do Srinagaru a odtud cestovat již po zemi přes hory dál do Ladaku. A právě ve Srinagaru jsem se rozhodl strávit několik dnů.

Většina přátel mi před cestou do Náhorního Karabachu říkala: „Co tam chceš dělat? Tam se střílí!“. Konflikt mezi Azerbajdžánem a Arménií však již naštěstí utichl. Náhorní Karabach se nakonec přidružil k Arménii, která je podporována Ruskem. Řada lidí zde však stále sní o nezávislosti.

Loňské prázdniny, konkrétně od půlky června do konce srpna 2008, jsme s kamarádem strávili v Chile, Bolívii a Peru. Všechny tři země jsou charakteristické krásnou a pestrou krajinou, kde najdeme jak deštné pralesy či mlžnou džungli, tak zasněžené vrcholky šestitisícových And nebo písečné duny pouště Atacama. Ve druhém díle našeho cestopisu se podíváme do Bolívie.

Loňské prázdniny, konkrétně od půlky června do konce srpna 2008, jsme s kamarádem strávili v Chile, Bolívii a Peru. Všechny tři země jsou charakteristické krásnou a pestrou krajinou, kde najdeme jak deštné pralesy či mlžnou džungli, tak zasněžené vrcholky šestitisícových And nebo písečné duny pouště Atacama. V našem cestopisu si přiblížíme nejzajímavější místa, přes která vedla naše cesta.

Přinášíme Vám dokončení fotocestopisu z Náhorního Karabachu. Minule jsme navštívili jeho hlavní město Stěpanakert a místní školu. V druhé části se s Josefem Peterkou podíváme do místní nemocnice a okolních vesnic.

V srpnu 2008 jsme vyrazili na „fotoputování“ po Islandu. Nezaměřili jsme se na nalézání neobjeveného Islandu, ale na pořízení kvalitních snímků především z oblasti krajinářské fotografie, spousta záběrů je reportážních. V článku najdete krátký popis místa, doplněný našimi fotografiemi a stručným „photohintem“.

Jméno „Náhorní Karabach“ slyšel díky problémům souvisejícím s rozpadem bývalého Sovětského svazu nejspíš každý a média se mu svého času věnovala poměrně dost. Faktem ale zůstává, že o této části zvláštní země se toho stále mnoho neví...

Nedávno jsem v komentáři u jedné fotografie na Galerii Fotoaparátu.cz narazil na názor, že jsou cenné zejména snímky z přírody naší republiky. Fotografie pořízené v ZOO byly pro tohoto fotografa méně hodnotné, stejně tak fotografie zpola ochočených zvířat v tropech. Rád bych tímto článkem ukázal zájemcům, že pořizování fotografií v tropech není zdaleka procházka růžovým sadem a člověk musí obětovat hodně ze své cti.

“Taky jste měli v noci takovou zimu jako v Ohňové zemi?”, ptá se nás ráno Jihoafričanka Di, jedna z fotografek, se kterou budeme po dobu 7 dní objevovat vizuální krásy okolí. (To víte, vše je relativní. Jsme tady na jižní polokouli, sibiřská zima jim nic neříká, ani severní pól, ona ta Argentina je přece jenom blíže). Hádejte co? No přece se netopí! S tím topením je to v Jižní Africe podobně jako v Bolívii, akorát ta zima je asi o pár desítek stupňů mírnější. Nicméně v noci bylo kolem nuly. Však teprve zítra začíná jaro.

“Tak tady byly ty stopy leoparda”, prohodí Nicole a ukazuje na hlínu v “předzahrádce” velikosti asi jednoho hektaru. Nicole je naše přítelkyně (Jihoafričanka z Belgického Konga - v Africe je vše možné). Je povoláním učitelka fotografie. Její muž Guy je biolog a fanatický ochránce přírody, pracuje pro vládu a právě se vrátil z Číny ze světového kongresu.

Jsou kouty Země, kam se valí davy turistů a kouty, kam se podívají jen ti, kteří hledají zapomenuté končiny, kam noha turisty nešlápla. V několika dalších cestopisech o jižní Africe navštívíme tu část světa, kterou lze směle zařadit do druhé skupiny.