FotoAparát.cz

Milí přátelé, fotografové, při zpracování tohoto tématu jste mohli postupovat třemi základními metodami. Vytvořit dokonalou informativní fotografii, zpracovat téma výtvarně emocionálně, nebo docílit významového posunu. Došlé příspěvky byly, jak je již obvyklé, velice rozdílné kvality. Pojďme se na ně podívat.

Fotografie, jako relativně mladé médium, má proti jiným, starším, výrazně odlišné rozvržení mezi klasickým a moderním přístupem k tématům. Větší část dějin fotografie náleží již do období modernismu a novějších.

Přicházeli jsme do Samagoanu ve výšce 3590m. Odtud lze pozorovat jednu z nepálských osmitisícovek, Manaslu (8163 m). Jakým směrem vrchol může být, jsme při zatažené večerní obloze netušili. Druhý den ráno bylo neuvěřitelné. Rychle stativ a se zatajeným dechem dokumentovat jeden ze zázraků přírody. Sluneční paprsky postupně zabarvovaly neobvyklý vrchol velikána Manaslu. V článku jsou rady, jak a kdy fotografovat vrcholy v Himálaji.

Vážení přátelé fotografové,
vyplnila se moje obava, že pojem „rychlost“ bude téměř totožný s pojmem „pohyb“. K zachycení pohybu jste převážně využívali pohybové neostrosti a to jak fotografované předlohy, tak i fotografického přístroje. Ne vždy se to dokonale podařilo.

Fotografování skla je právem považováno za jednu z nejsložitějších oblastí fotografie, ke které je zapotřebí kromě mnoha technických pomůcek i notná dávka trpělivosti, udržování čistoty na pracovišti a pochopitelně i znalosti s prací se světlem.

Drazí přátelé fotografové,
Vzhledem k tomu, že pro Vás hodnocení fotografií v projektu „Okem profesionála“ píšu již několik let, mám už určitý odhad, jaké téma osloví co největší počet z Vás. Toto mezi ně určitě nepatřilo, i když tuto asi nejkrásnější emoci prožil nepochybně každý z Vás. A je tedy plně kompetentní se k ní obrazově vyjádřit. A taky se tak stalo.

Vážení přátelé, fotografové. Tentokrát musím konstatovat, že zadané téma mnohé z vás silně oslovilo a tím se sešlo docela velké množství kvalitních fotografií. Správně jste pochopili, že nešlo o klasické zobrazení jednotlivých budov, mostů, kostelů, věží, komínu a podobně, ale o osobitý pohled autora.

Vážení přátelé fotografové. S politováním musím konstatovat, že téma Slavnost se nestalo oslavou vaší kreativity, a v tomto článku asi nebude moc co oslavovat. Většina Vašich příspěvků má pouze informativní hodnotu nezřídka s elementárními kompozičními prohřešky. A téměř žádné emoce.

Drazí přátelé fotografové. K tématu Večerní krajina se tentokrát sešlo poměrně hodně fotografií, avšak velice rozdílné kvality. Od vyloženě mizerných až po opravdu kvalitní práce.

V posledním článku o skládané fotografii bych se rád věnoval některým problémům, které jsem musel řešit při samotném fotografování. Šlo především o nastavení fotoaparátu a také o uchycení fotografovaného objektu. Berte to tedy spíš jako vyprávění o tom jak jsem některé nastalé problémy řešil já.

Drazí přátelé fotografové, štěstí bude asi veliká vzácnost, protože vaše fotografické zpracování tohoto tématu nedopadlo právě nejlépe. Možná bude problém i v tom, co říkají téměř všichni herci. A to, že kladné a pozitivní emoce se vyjadřují o mnoho hůř a s menší šancí zaujmout diváka, než emoce negativní a dramatické. I když se štěstím kolidující happy end je součástí snad každého hollywoodského filmu.

Milí přátelé, fotografové. Téma „A přece se točí“, které jsem vypsal na minulý měsíc bylo, vlastně hodně jednoduché. Samotné slovo „točit“ a nebo „točit se“ představuje jakýsi rotační pohyb, který lze fotograficky velmi dobře zaznamenat. Stačí k tomu základní vědomosti o zachycení pohybu.

O nejnovějších zrcadlovkách jako Canon 5D Mark II a Canon 5D Mark III se říká, že nejsou vhodné pro fotografování v blízkém infračerveném spektru, neboť je zde prý dokonale odfiltrovaná tato část světelného spektra. Jak jsem zjistil ve svých pokusech s Hoya R 72, do určité míry použitelné jsou. Výsledky jsem srovnal s Canonem 350D, kterému kamarád sejmul infračervený filtr ze snímače.

V druhém pokračování článku o skládání fotografií bych se rád věnoval některým technickým problémům, které jsou se skládanou fotografií spojené. Jde spíše o povídání o tom jak jsem některé problémy řešil já.

Drazí fotografové, téma „Bůh“, které jsem Vám posledně vypsal, bylo svým způsobem výjimečné. Bylo totiž vlastně neviditelné. Možná i právě proto nabízelo svobodné a mimořádně široké možnosti vizuálního uchopení a zpracování. Od konkrétních užívaných zástupných symbolů boha až po abstraktnější a subjektivnější obrazové pojednání. Vzhledem k tomu, že fotografie je jako médium mimořádně konkrétní, a také že téma bylo vypsáno na první polovinu známé okurkové sezóny, měl jsem trochu obavu z malé odezvy od Vás. Ta se naštěstí nevyplnila a fotografií přišel dostatek.

Vy, kdo sledujete fotografické publikace vycházející v Česku, Michaela Freemana určitě znáte; nakladatelství Zoner Press totiž přeložilo již několik jeho knih. Poslední s názvem Dobrá fotografie přímo navazuje na jeho publikace Očima fotografa a Myslete jako fotograf a svým způsobem tuhle trilogii uzavírá.

Milí přátelé, fotografové. Hned na začátku musím napsat, že téma „Stopa – otisk“ nebylo pro vás to pravé s čím jste si zrovna dobře poradili. Nevyužili jste všechny možnost, které se nabízely a na většině zaslaných fotografií jsou k vidění spíše prvoplánově zachycené obtisky a otisky.

Chcete někomu ukázat nebo poslat emailem prezentaci svých fotografií, jak to ale udělat, aby si ji určitě mohl přehrát v podobě jakou chcete vy a nemusel prohlížet jednotlivé fotky? V článku se podíváme na možnosti tvorby přenosných slideshow fotografií.

Vážení přátelé, fotografové. Abych se hned v začátku a bez otálení přiznal, tentokrát jsou Vaše příspěvky k vypsanému tématu „maska“ pro mě skutečně zklamáním. Nevyužít možnosti tak nádherného a interpretačně mimořádně bohatého tématu je docela ostuda.

Knih o portrétní fotografii, módě, svícení a všemu okolo se za poslední dobu objevilo na trhu hned několik. Liší se od nich publikace Marka Jenkinsona, nebo je jen jednou z mnoha?