FotoAparát.cz

V druhém díle věnovaném vlastnostem klasických filmů dokončíme přehled nejdůležitějších vlastností filmů. Dozvíte se, proč je jako limitující rozlišení klasického barevného filmu 80 čar/mm u materiálu Fuji Velvia 50. Zároveň zde najdete i celkové shrnutí hlavních výhod a nevýhod klasického záznamu. Článek navazuje na díly Digitální záznam nebo film a Charakteristické vlastnosti filmů I.

Tento článek navazuje na úvodní díl Digitální záznam nebo film? (odkaz zde), kde jsme probrali rozlišovací schopnost obecně. Digitální záznam a záznam na klasický film mají odlišný fyzikální základ. Abychom mohli správně porovnat jejich výhody a nevýhody, musíme si neprve podrobněji projít jejich jednotlivé základní vlastnosti. Dnes tedy začneme se základními charakteristikami záznamu na klasický film.

Digitální záznam nebo film? To je v současnosti asi nejvíce probíraná otázka ve fotografické branži. Zarytí příznivci obou směrů pronášejí mnohé argumenty, případně se vysmívají jedni druhým. Jako obvykle, je u nové věci mnoho nejasností a „mlžení“, které výrobci obratně využívají spolu s agresivní reklamou. Nejasnosti pramení rovněž z toho, že filmový materiál a elektronický obrazový snímač pracují na odlišných principech, a na výsledné kvalitě zobrazení se tedy podílejí odlišné parametry a vlivy - z toho důvodu také není možné použít jednoduché přímé porovnání. Dnes se zaměřím na vysvětlení pojmu rozlišovací schopnost záznamového média, jak se měří a z čeho vychází.

Tento článek je pokračováním dílu Odolnost a spolehlivost fotoaparátů – fakta a reklama. Dnes si projdeme kritické části fotoaparátu, které jsou náchylné k opotřebení, což vás může připravit o spoustu jedinečných snímků. Probereme si, jak k těmto poškozením dochází a jaký je jejich vliv na kvalitu snímků a spolehlivost funkce fotoaparátu. Věřím, že vám článek pomůže s tím, do čeho investovat, při zvážení vaší kapsy a potřeb.

Fotoaparáty se stále více stávají spotřebním zbožím, o což se většinou snaží i marketingová oddělení velkých výrobců. Za stejnou cenu vzrůstá množství nabízených funkcí. Menší důraz je kladen na odolnost přístroje, za kterou dnes musíte tvrdě platit. V dnešním článku se zamyslím nad tím, jak se vyvíjel přístup výrobců k těmto parametrům, o kterých se zejména u levnějších přístrojů příliš nehovoří.

V druhém díle článku o automatických ostřících systémech se dozvíte o současném stavu této technologie. Najdete zde informace, jaká je přesnost těchto systémů a zkušenosti s užíváním v praxi. Rozvoj elektroniky umožňuje další vylepšování těchto technologií, jejichž vývoj ještě určitě není ukončen.

V prvním článku věnovanému systémům automatického zaostřování si vysvětlíme jak funguje aktivní a pasívní autofokus a jaké jsou jejich hlavní výhody a slabiny. Zároveň si začneme povídat o nedávné historii, jak se tyto technologie vyvíjely a jak jednotlivé firmy svými inovacemi přispívaly k vylepšování těchto systémů. Samozřejmě vysvětlíme, co která funkce přináší uživateli.

Poslední díl seriálu o měření zábleskové expozice je věnovám vysvětlení speciálních funkcí. Dozvíte se, co je High Speed Synchro, synchronizace na druhou lamelu závěrky, jak funguje předzáblesk proti červeným očím atd. Mnohé z těchto funkcí Vám pomohou při realizaci Vašich fotografických záměrů.

Používání blesku je nyní díky vyspělé elektronice přístupné i fotografům bez technických znalostí. Elektronika pak bohužel rozhoduje za Vás, což často nedovolí splnit Váš fotografický záměr. Proto je dobré vědět, jak to vlastně funguje. Dozvíte se, čemu se říká u Canonu A-TTL a E-TTL. Najdete zde informace o regulaci blesku u Nikonu a dalších značek.

Sérií článků o Měření zábleskové expozice bych chtěl navázat na článek o systémech měření expozice u jednookých zrcadlovek. Měření zábleskové expozice je o něco záludnější než měření expozice trvalého osvětlení. Doufám tedy, že se mi podaří vnést alespoň trochu jasno do důvodů, proč tomu tak je, a připravit Vás na možné problémy při práci s bleskem. Nejprve o zábleskovém osvětlení jako takovém.

Ve druhém díle FotoRádce Jak vybrat správný objektiv najdete doporučení pro řešení známých dilemat jako zoom vers. pevné ohnisko, jakou světelnost a ohniskovou vzdálenost potřebuji a také samozřejmě to nejoblíbenější, tj. něco o clonách.

Koupit si supertělo a šetřit na objektivu je největší nesmysl, který může fotograf udělat. Vybrat si ten pravý však není vůbec jednoduché. Dokonalý objektiv totiž neexistuje. Džunglí pojmů a zkratek, kterými výrobci šperkují své objektivy, Vás provede Martin Měska.

Tímto článkem bych rád navázal na článek pana Bednaříka, který pojednává o měření expozice v praxi. Díky marketingovému snažení firem o vyzvednutí kvalit svých výrobků pomocí „vzletných“ názvů, ve kterých se nešetří slovy „super“ , „multi“, „3-D“ apod., je přehled nad možnostmi a způsoby provedení systémů měření expozice v současných zrcadlovkách trochu zamlžený. Pokusím se proto trochu poodhrnout závoj nad „tajemnými“ mnoho neříkajícími názvy, a objasnit jejich význam – ve skutečnosti totiž nejde o nic světoborného.

V druhém dílu seriálu dálkové samospouště se tentokrát seznámíme se speciálními dálkovými spouštěmi a bezdrátovými ovladači.

Dálkové spouště mohou být významným pomocníkem každého fotografa. V prvním dílu seriálu o dálkových samospouštích se budeme věnovat vysvětlení obecné problematiky dálkových spouští a představení drátěných, kabelových a infračervených spouští.

Chystáte se koupit externí expozimetr? Jistě oceníte několik tipů jak si vybrat ten správný! Martin Měska vám poradí jaký expozimetr je pro vás nejlepší.

Mezi stále používanou profesionální fototechniku patří externí expozimetry. Čtěte dál a objevte svět externích expozimetrů. Dočtete se nejenom o základním rozdělení externích expozimetrů, ale získáte základní informace o fungování externích expozimetrů a jejich použití.