FotoAparát.cz FotoInstitut.cz FotoAkademie.cz Setkání fotografů Centrum FotoŠkoda: digitální fotoaparáty objektivy blesky stativy fotokniha fotoobrazy

Přihlásit se

Registrovat uživatele

Staňte se fanouškem FotoAparat.cz na Facebooku
Fomei - Digital ProX
Google



  • Asociace profesionálních fotografů
  • EIZO
  • TOPlist

2.1.1 Černobílé filmy a neg. vývojky

9.9.2004 8:00 Radek Cholasta, FotoŠkola - Černobílá fotografie

ID-11 1+3 má navíc dvě velké výhody – působí jako vyrovnávací lázeň (světla se vyvolávají v lokálně vyčerpané vývojce méně intenzivně a naopak stíny dále se prokreslují) a používá se jednorázově - po použití se vyleje a míchá znovu čerstvá. To zajistí naprosto konstantní chování vývojky (při stejné teplotě a intenzitě pohybu). To považuju osobně za velmi důležité obzvlášť v období experimentování a poznávání vlastností jednotlivých filmů.

Co znamená ředění 1+3 prakticky? Jak správně tušíte k jednomu dílu stocku přidáte tři díly destilované vody. Vždy víte, kolik vývojky potřebujete do své vývojnice. Pokud je to např 320 ml zjistíte množství stocku jako 320:4 = 80 ml. Pozor – proč čtyřmi? Ano, 1+3 znamená celkem 4 díly. Toto počítání Vám musí přejít do krve, ředí se i ustalovač – např. Ilford Hypam 1+9 na papíry a 1+4 na filmy…

Takže pokud máme vývojku vybranou, je nejvyšší čas vybrat si film. Tady Vám mohu pomoci pouze souhrnem základních zkušeností, tak jak jsem je během své praxe poznal. Samozřejmě budou to rady subjektivní, ale to v tomto oboru snad ani jinak nejde.

První otázka zní – jakou citlivost filmu? Dostupné jsou filmy od citlivosti 50 do 3200. Tady je zřejmé, že záleží na osobních preferencích a vybavení. Pokud máte málosvětelný objektiv kreslící nejlépe zacloněný na f8-F11, tak zvolíte pravděpodobně nějakou čtyřstovku s plochými krystaly. Pokud fotíte ze stativu, není důvod nezvolit ISO=100 nebo 50. Pozor, u prvních filmů je výhodné mít film, který je tolerantní k případným chybám v expozici nebo zpracování. Jsou emulze vysloveně robustní a vhodné pro začátečníky a naopak takové, které se krotí poměrně těžko... Pokud máte tendenci zvolit co nejlevnější film, zvažte spíše zlatou střední cestu, většinou nárůst ceny filmu opravdu představuje i nárůst kvality.

Nebudu se zabývat filmy zpracovávanými procesem C-41 (to znamená stejně jako barevný negativ). Jsou charakterem poněkud jiné než klasika, mají především vynikající expoziční pružnost. Přesto, pokud si chceme fotky dělat sami, je zvládání barevného vyvolávání zbytečnou komplikací. Stejně tak infrafilmy překračují rámec obsahu této fotoškoly.

  1. Fomapan 100, 200, 400: Ač jsem většinou národní patriot, nevím jestli mohu doporučit začínat s filmy Foma. Nikdy jsem s nimi nepracoval (dal jsem na rady zkušenějších) a možná jsem se tak vyhnul problémům, možná se připravil o zajímavou zkušenost. Foma je pověstná různorodou kvalitou produkce, ale i u Ilfordu se můžete potkat s poškrábaným negativem už z výroby.
  2. Ilford PAN 100,400: Tato dvojice filmů bývá častou první volbou, jsou to klasická emulze, Ilford je relativní zárukou rovnoměrné kvality.
  3. Ilford FP4+: Vylepšená verze PAN 100, robustní a tolerantní film, můj osobní tip spolu s HP5+ ideální dvojka do začátku. Nemá žádné slabiny.
  4. Ilford HP5+: Vylepšená PAN 400, dalo by se říct že spolu s Kodakem Tri-x kultovní film. Má nádherné podání polotónů, fotky z něj jsou vcelku snadno rozpoznatelné svým charakteristickým zrnem. Pozor, nehodí se příliš na velké zvětšeniny (30 x 40 z kinofilmu zvládá ještě bez problémů). Dá se pushovat (vysvětlím dále) až na 3200.
  5. Ilford PAN F+: Pokud chcete vyždímat z kinofilmu maximum, máte kvalitní optiku a pevný stativ, tak to je vaše volba. Pozor, poměrně náročný na zpracování, ale pokud jej zvládnete, je výsledkem jemnozrný negativ s maximálním rozlišením. Pro první pokusy rozhodně nemůžu doporučit.
  6. Ilford Delta 100: Podle mnohých vůbec komplexně nejkvalitnější film na trhu (v těsném závěsu je ale FUJI Neopan Acros). Špičkové jsou jak polotóny, tak i ostrost. Není to v žádném případě robustní a tolerantní film, ale není potřeba se ho bát. Přesto na úplný začátek nelze doporučit kvůli ceně, která je téměř dvakrát taková než u FP4+ z trojbalení.
  7. Ilford Delta 400, 3200: Neznám osobně, není důvod pochybovat o jejich kvalitě. Jsou vhdné na pushování, je ale potřeba použít jemnozrnnou vývojku např. Microphen.
  8. Kodak Tmax 100: Můj oblíbený film, jeho přímými konkurenty jsou Delta 100 a Acros, obecně někdo prefuje Tmaxy před Deltami, někdo právě obráceně. To už si musíte vyzkoušet. Přímým porovnáváním mi vychází lépe Delta 100, ale Tmax 100 se mi podařilo sehnat za výhodnou cenu a to momentálně převážilo misku vah.
  9. Kodak Tmax 400: Používám nejčastěji ve svitku, ale kinofilmová verze bude mít totožné vlastnosti. To znamená při citlivosti 400 velmi jemné zrno, dobré polotóny i ostrost.
  10. Kodak Tmax 3200: Vždy je lepší použít film vyšší citlivosti než pushovat 400vku. Přesto v přímém srovnání Delta 3200 asi vyhraje.
  11. Kodak Tri-X 400: Vedle Ilfordu HP5+ další film s jasně definovaným zrnem. Mnoho zkušených fotografů na něj nedá dopustit a ignorují Delty i Tmaxy. Mně osobně více sedí HP5tka, ale u Vás to může být přesně obráceně.
  12. Fuji Neopan Acros 100: Film s největší expoziční pružností (uvádí se přes 12 EV), vhodný na portréty apod. Ze všech filmů největší novinka, to že se velmi těžko shání, mluví za vše.
  13. Fuji Neopan 400, 1600: Neznám osobně, ale podle referencí jde o velmi kvalitní filmy s klasickou emulzí.

Srovnávací skeny pro kombinaci film/vývojka byly vytvořeny za těcto podmínek: Na negativy Ilford HP5+ a Kodak Tmax 100 byly nafoceny bezprostředně za sebou testovací záběry. Sekvence s různými filtry byla nafocena dvakrát a každá část vyvolána v jiné vývojce. Testovací vývojky byly zvoleny ID-11 v ředění 1+3 a Kodak Tmax developer. Vyvolávání proběhlo čerstvou chemií ve vývojnici Jobo 1520 při teplotě 20 st. celsia s časy a mícháním přesně podle doporučení výrobce vývojky pro daný film. Výřezy jsou neupravenými skeny v rozlišení 2700 DPI.

Pro opravdu objektivní posouzení by bylo potřeba srovnávat papírové zvětšeniny, sken ať už negativu nebo fotky nemůže nikdy dát stejně kvalitní podklady. Navíc každý fotograf má jinou představu o tom, co od zvětšeniny očekává a je opravdu nezbytné, abyste si podobné testy provedli a vyhodnotili sami.

Proto se nebudu pokoušet o objektivní zhodnocení výsledku testu, subjektivně jsem si potvrdil, že vlastnosti ID11 1+3 mi vyhovují a nemám potřebu ji měnit za jinou vývojku (s výjimkou pushovaných filmů, kde už jsou příliš dlouhé časy a zrno).

Několikrát jsem se zmínil o možnosti pushovat film. Znamená to, že film o jmenovité citlivosti 400 naexponujete jako 800 (push 1), 1600 (push 2) nebo i 3200 (push 3) a následně prodloužíte dobu vyvolání. Výsledek je kontrastnější, zrnitější (proto je potřeba zvolit jemnozrnnou vývojku), ale velmi dobře použitelný. Nejčastější důvod pro pushování filmu je nedostatek světla, ale často se pushuje o jeden stupeň, pokud fotíme málo kontrastní scény.

Opakem pushe je pull proces, kdy bychom film přeexponovávali a zkrátili dobu vyvolání. To je ale mnohem méně častý případ.

Pokud jste dočetli až sem, děkuji za vaši trpělivost, pokud už dokonce víte, jaký bude váš první černobílý negativ a v čem ho „vykoupete“, tak vám držím palce, aby se to povedlo. Další díly fotoškoly budou postupně a názorně provázet celým procesem vyvolávání, takže nemusíte mít obavy, že byste to nezvládli.

Hodnocení

Článek má 14 hodnocení, průměr je 1.9.

Komentáře

kulihrasek - kulihrasek, 9.9.2004 8:30
pekne zpracovany, dobre vysvetleny, fajn ukazky, proste vybronej clanek, tesim se na dalsi!
tom21 - Tomáš Vainer, 9.9.2004 8:41
Jen tak na krajíček ,vývojka Kodak X tol je na trhu rozhodně kratší dobu (cca. od roku 2000 ?) než vývojka Kodak T Max která byla vyvinuta společně s filmem T Max nebo jen krátce po něm. X Tol je vývojka prášková. Pokud jde o její vlastnosti jde o vývojku která je alespoň dle mého názoru a zkušeností ideálním kompromisem mezi požadavkem na hranovou ostrost a jemné zrno. Poměr těchto vlastností se dá ještě řídit různým ředěním vyvojky.Vývoka má velmi dobré podání stínů.<BR>Pokud jde o článek samotný není v něm sice nic co by se nedalo najít v literatuře, zde je to ale zkoncentrováno na jedno místo což hlavně začátečníkovi pomůže zorientovat se záplavě filmů a vývojek což je dobře. Takže za tři
tom21 - Tomáš Vainer, 9.9.2004 8:42
Jen tak na krajíček ,vývojka Kodak X tol je na trhu rozhodně kratší dobu (cca. od roku 2000 ?) než vývojka Kodak T Max která byla vyvinuta společně s filmem T Max nebo jen krátce po něm. X Tol je vývojka prášková. Pokud jde o její vlastnosti jde o vývojku která je alespoň dle mého názoru a zkušeností ideálním kompromisem mezi požadavkem na hranovou ostrost a jemné zrno. Poměr těchto vlastností se dá ještě řídit různým ředěním vyvojky.Vývoka má velmi dobré podání stínů.<BR>Pokud jde o článek samotný není v něm sice nic co by se nedalo najít v literatuře, zde je to ale zkoncentrováno na jedno místo což hlavně začátečníkovi pomůže zorientovat se záplavě filmů a vývojek což je dobře. Takže za tři
tom21 - Tomáš Vainer, 9.9.2004 8:44
P.S.Tak teď fakt nevím proč je to tady 2x.Pane webmaster mohl byjste to jednou zmazat včetne tohohle post scripta?
Bitovod - Bitovod, 9.9.2004 8:53
Super, ještě kdyby se autor naučil skenovat... Vystavit zeleny list puvodne černobílého tisku je opravdu zrůdnost. Obsah článku dobrý, jen mám dojem, že ne vyždy se podařilo udrřet konstantní podmínky pro sken ukázek, nějak nevěřím tomu, že by na negativech byla vyžraná bílá místa - tedy, pokud tam jsou, tak se rozhodně nejedná o optimální expozici. Viděl bych to spíš na problém při skenu.
rach - Radek Cholasta, 9.9.2004 9:23
tom21: Díky za upřesnění ohledně Xtolu. Vím že jej spousta lidí používá, já jsem jej zatím ani nevyzkoušel. Pokud s ním někdo pracuje a napíše své zkušenosti tak budu jen rád.

Bitovod: jak jsem psal jediné opravdu vypovídající srovnání by bylo u papírových zvětšenin. To bohužel není možné. Negativy jsou kryté dobře, žádná vyžraná místa...
kulihrasek - kulihrasek, 9.9.2004 9:36
ano, vse co je zde receno, lze dohledat v literature, vlastne i testy fototechniky lze nekde najit, a vube plno veci ktere jsou na tomto serveru, kdyz se nad tim zamyslime, staci mit doma knihovnu jak krava a umet alespon tri cizi jazyky...

takhle serie clanku je urcena spise pro zacatecniky a tak jej musime brat, prave to prokousani literaturou, neustale otazky nad kombinaci film+vyvojka+atd dost lidi odrazuje, scany povazuji za orientacni, svuj ucel plni, nehledejte v tom mouchy...
Dalos - dalos, 9.9.2004 9:40
Poznamka: Fuji 100 Acros NENI postaven na plochyh krystalech, nevim kde vzal autor takovou informaci.
fero33 - fero33 fero33, 9.9.2004 9:51
Pre proces C-41 ma Kodak este aj Kodak Portra 400 CN (je o dost drahsi ako T-Max 400 CN) a este existuje novy CB film od Kodaku (C-41), ktory ziskal cenu TIPA - Kodak Professional BW400CN. Ten vsak nikde nemaju.
rach - Radek Cholasta, 9.9.2004 9:53
Dalos: pokud je tomu tak tak žiju v hluboké mystifikaci (vím určitě že 400 ani 1600 t-krystaly nemají). Jdu hledat jak to je doopravdy...
XXXXX - Ondřej Novák (stone), 9.9.2004 9:53
Doufám, že bude brzy další pokračování. Pro mě je to hodně přínosnej článek. Dnes se pokusím vyvolat svůj první film :-)
Dalos - dalos, 9.9.2004 9:57
Rach: hezky to pisou ve firemnim prezentacnim listu - sebral jsem jej kdysi u skody.(nemam jej ted u sebe) ale ve stazitelnem datasheetu to neni uvedeno.
rach - Radek Cholasta, 9.9.2004 9:57
Jak je to s Acrosem - omlouvám se nemá ploché krystaly, je to nová superjemnotrnná technologie od FUJI. Zajistím opravu v článku.

Zdroj:
Fuji Photo, a company better known for their sharp and saturated color emulsions, has just released a brand new 100 ISO black-and-white emulsion--Neopan Acros. At a time when most new photographic products are either digital cameras or scanners, it’s comforting for traditionalists like myself to think that there’s a future in black-and-white photography beyond selecting “grayscale” in PhotoShop!

While there has been a movement toward T-Grain (e.g. Kodak TMax) and chromogenic (C41 process) black-and-white films in past years, here is a good, old-fashioned 100 ISO black-and-white film. A fan of Fuji Neopan films for many years, I was intrigued by the film’s release. Was it a replacement for the discontinued Neopan SS 100 (largely unknown due to lack of processing data) or the first of a new generation of black-and-white films? In their press release, Fuji claims to use “new proprietary Super-Fine (Sigma) Grain Technology” in this new emulsion, attributing it with the “world’s highest standard in grain quality among ISO 100 black-and-white films.” Hmm. We’ll see!

well - well, 9.9.2004 10:44
Hezky a jednoduše napsaný článek, díky.
Peca - Petr Zatloukal, 9.9.2004 13:14
super diky zrovna dodělávam komůrku. Každá rada do za začátku hodí.
Dalos - dalos, 9.9.2004 13:40
Jeste k tem plochym krystalum - jak tato informace prebyvala u Acrosu, tak naopak chybi u Fomy 200.
Renee - Renata Píbilová (Renee), 9.9.2004 14:20
Mozna trochu predbiham, ale do jake miry je nutne dumat nad vyberem ustalovace? Neni to zlocin, hodit Acros vyvolany v ID 11 do Fomafixu? Mne se zda, ze ne, ale mohu se pochopitelne mylit....:-))
rach - Radek Cholasta, 9.9.2004 14:30
Ustalovač pokud není vyčerpaný tak funguje každý stejně...
kulihrasek - kulihrasek, 10.9.2004 8:15
s tim ustalovacem nevim, mnohokrat jsem slysel, kterak deltu s fomafixem ne a ne ustalit... cena fotochemie vsak neni tak draha (minimalne ve srovnani s naklady na porizeni snimku) aby si clovek nemohl poridit original ilforda...
josef - Josef Podvalský, 10.9.2004 10:58
Myslím, že by to chtělo ještě přidat část o vlivu teploty vývojky, prací lázně a ustalovače, jejich vyčerpanosti a vyvolávací doby s ohledem na kontrast. Bez toho by někdo mohl být zklamán, i když v návodech u filmu je to uvedeno, ale ne každý si to asi pořádně přečte. Rovněž doporučuji zmínku o přerušovací lázni mezi vývojkou a ustalovačem, kde stačí přidat trochu kyseliny octové nebo obyčejného octa. K nejnovějšímu filmu Fuji Acros mám poznatky několika kolegů, kterým se neosvědčilo vyvolání v doporučené vývojce, ale ve starém dobrém Rodinalu. Nakonec ředění má vliv i na kontrast, čím větší ředění, tím je film vyrovnanější a méně zrnitý. Nesmí se to ale přehnat, jen postupovat dle návodu na vývojce.
Ještě u práškovitých vývojek je zapotřebí je připravovat alespoň 24 hodin předem z důvodu kvalitního rozpuštění chemikálií a většinu naředěných vývojek neschovávat, ale zlikvidovat.
kulihrasek - kulihrasek, 10.9.2004 16:08
...čím větší ředění, tím je film vyrovnanější a méně zrnitý...

s prvni casti souhlasim, s druhou nikoliv, rekl bych, ze je to opacne...
Taffey - Taffey, 10.9.2004 20:52
Ahoj, jakožto člověk, mokrým procesem protřelý dlouhými léty pobytu v temné komoře, si dovoluji říci toto: pro začátečníka výborný článek, o tom, že zde není návod, jak skenovat, nemůže být ani řeči, neb ten, kdo začíná s analogem a BW obzvlášť, bude mít asi dost jen s tím, aby se sžilo s tím, co zde bylo nastíněno. Ale důležitější než vše, co zde bylo řečeno, je to, co zde řečeno nebylo. A sice volba formátu. Domnívám se, že investovat do kinofilmu je dnes naprostý nesmysl. Dnes buď 8Mp digitál nebo střední formát. Nevyhovuje-li mi digitál z jakýchkoli důvodů, tedy především z pocitu, že "to neudělá takové šedé přechody" a podobně, pak Vám musím sdělit, že jedině 6x4,5 nebo 6x6 nebo formát větší mi přinese lepší výsledky. A je-li řeč o skenech, tak tím spíš. Prošel jsem jak středním formátem tak kinofilmem a výsledky jsou jasně nesouměřitelné. Přičemž kinofilmové výsledky nejsou opravdu nic moc. Obzvlášť při zvětšování na A4 nebo 20x30 cm. Závěrem chci říci, že pořizování analogu a kinofilmu obzvlášť má přece jen jeden kladný rozměr. A to, že člověk musí víc myslet, než to zmáčkne a osobně pro mě je nesouměřitelný pocit při práce v komoře a u PC. První případ mě vždy uspokojoval, PC málokdy.
martyp - a, 11.9.2004 10:52
........dal sis práci, ale nepopsal si vliv redení, teploty a pohybu na vyvolání, zrno a kontrast a rozlisovací schopnost filmu!, coz mozná uplný zacátecníky tak nebere, jinak agfa ukoncila cb produkci filmu, je ale jeste dost jinejch treba maco, forte u blízkejch sousedu, u vzdálenejsích efke, lucky, x-tol je prásková vývojka a delám s ní sedum let, zajímavý by bylo popsat i jiný vlastnosti vývojek treba vliv na velikost zrna, kontrast, vliv kontrastu na výslednou zvetseninu podle hlavy zvetsováku, vyuzití pull/hold procesu (pouzívá se zdaleka víc nez píses), pozapomel si spousty výrobcu dodávající speciální vývojky, které prinásejí srovnatelné nebo i lepsí výsledky nez velké firmy, treba ze známých tetenal, amaloco, jinak pro novácky v cb procesu je clánek urcitý prínos, pro pokrocilejsí sem napsal neco já, je to tady:<a href="http://martyfoto.kbx.cz/print.html%20" target="_blank">http://martyfoto.kbx.cz/print.html
</a>
<br> jinak k fotokine pripravila fa maco novej film Rollei R3, jeho vlastnosti a vyuzití budem brzo vedet<br>
cb zatím neusnulo, super
josef - Josef Podvalský, 13.9.2004 11:56
Pokud se jedná o krajinu z vlastní zkušenosti vím, že kinofilm je málo a používám formát 6x6. Vedle toho známý Jiří Bartoš z Hejnic, který má fotky prakticky v každém Photo Lifu dělá pouze na kinofilm a umí to s malým zrnem a velkou ostrostí. Ale museli byste si od něho nechat vyprávět, jak to dělá. Není jednoduché vše dodržet.
rach - Radek Cholasta, 15.9.2004 9:49
marty: o vývojkách by toho šlo napsat fakt spousty. Myslím že i takhle to zamotá dost hlavu těm, pro které jsou tyhle články určené. Popisovat výjimky typu že větším ředěním rodinalu se dosáhne opačného efektu na zrnitost než u ID11 ... fakt si myslím že to takhle stačí.
rach - Radek Cholasta, 15.9.2004 9:51
S tím středním formátem - k tomu se musí každý dopracovat. Tyhle články by měly být primárně pro lidi co mají SLR a láká je vyzkoušet temnou komoru. Jasně by si neměli zavřít dveře ke střednímu formátu koupí zvětšováku co ho neumí....
kalibrace
Fomei - studiové vybavení