FotoAparát.cz

Pokud jste se právě rozhodli začít s černobílou fotografií, tak bude ještě pár dní trvat, než se Vám budou v koupelně přilípnuté na kachlíkách sušit Vaše zvětšeniny, ale už teď Vás čeká první rozhodnutí - jaký film použít? Nezapomeňme, že nehledáme nejlepší film (takový ani neexistuje), ale film, se kterým co nejsnáze dosáhneme výborných a konstantních výsledků při domácím zpracování. Na rozdíl od barevného negativu nebo pozitivu u černobílého procesu musíme vždy uvažovat v rovině kombinace film-vývojka. A protože je tato otázka složitější než se na první pohled zdá, měl by Vám následující článek pomoci v rozhodování.

2.1.1. Přehled a stručné charakteristiky čb. filmů a neg. vývojek, jak zvolit tu správnou kombinaci

Zatím co u digitální fotografie jsme odkázáni na jeden čip s pevnou charakteristikou, analogová cesta nám umožňuje podstatným způsobem ovlivnit výsledek volbou filmu. Poměrně malý je vliv výběru barevného negativu, tady se většinou na výsledku podepíše, ať v dobrém či zlém, minilab. Zcela zásadní je výběr filmů u diapozitivů a černobílého negativu. Aby to nebylo až tak jednoduché, tak temnokomorníci při domácím zpracování černobílých negativů mají další možnost ovlivnění výsledku, a to volbou vývojky. Navíc na rozdíl od barevného negativu nebo pozitivu, kde cílem je co nejstandardnější vyvolání normalizovanými procesy C-41 nebo E6, je potřeba u černobílého procesu vždy uvažovat v rovině kombinace film-vývojka.

Pokud se dáte zlákat a rozhodnete se založit do fotoaparátu svůj první černobílý negativ, čeká vás první rozhodnutí – který to má být? Tato otázka je složitější, než se na první pohled zdá. Účelem těchto článků není dělat reklamu jakékoli značce. Každý může mít své preference založené ať už na rozumovém nebo i citovém rozhodování. Malý příklad – Kodak již desítky let vyrábí Tri-X. Film, který se stal legendou, a který fotografové neustále žádají, protože si na něj zvykli. Podle technických parametrů tento dnes už prehistorický materiál v ničem nevyniká. Bude ale vyhovovat Vám? To byste si museli vyzkoušet, jiná cesta není. Nezapomeňme, že nehledáme nejlepší film (takový ani neexistuje), ale film, se kterým co nejsnáz dosáhneme výborných a konstantních výsledků při domácím zpracování. Samozřejmou podmínkou je koupě neprošlého dobře skladovaného filmu. Naštěstí se černobílé filmy neprodávají na benzínkách nebo v supermarketech a u specializovaných fotoprodejen je předpoklad jejich relativně slušného uskladnění.

V tabulce jsou obsaženy běžně prodávané filmy pěti výrobců – Ilford, Kodak, Fuji, AGFA a Foma. Ceny jsou pouze orientační. Ke každému filmu se dá na internetu najít jeho datasheet, ze kterého lze načerpat všechny dostupné údaje a doporučení výrobce. Určitě je dobré se před rozhodnutím o konkrétním filmu s tímto datasheetem seznámit. Podstatnou inovací je používání plochých krystalů při výrobě emulze. Tyto filmy moderní konstrukce jsou mnohem jemnozrnější, ale zase poněkud citlivější na správné zpracování. Navíc rozhodně neplatí to, že by zrno fotku kazilo, je to součást výtvarného pojetí.

Pokud vás předchozí tabulka poněkud vyděsila, snad vás uklidní moje doporučení – vyberte si pro začátek JEDEN film a než začnete experimentovat a seznamovat se s dalšími, naučte se jej optimálně zpracovávat a znát jeho možnosti. Přeskakovat a neustále měnit film a postup vyvolání nevede k poznání, ale spíše ke zmatku.

Do hry vstupuje totiž druhý zásadní faktor a tím je vývojka. Teoreticky neexistuje k danému filmu žádná „zakázaná“ vývoka. Je ale pravda, že některé kombinace jsou značně divoké, ale i ty mohou být u pokročilých temnokomorníků používány pro specifický záměr. Důležitým faktorem je požadovaný výsledek – požadujete maximální ostrost nebo naopak co nejmenší zrnitost? Pro každý z těchto cílů je potřeba zvolit jinou vývojku podle její charakteristiky. Pokud jako temnokomorníci teprve začínáte, tak rozhodně neuděláte chybu, když se budete držet vývojky doporučené výrobcem filmu. Samozřejmě nemůžete očekávat, že Kodak bude jako nejvhodnější pro své filmy doporučovat chemii Ilford a obráceně. Chování různých vývojek při změně ředění nebo teploty je poměrně složitý problém a začátečníkům by popis jednotlivých pravidel a výjimek spíše zamotal hlavu.

Vývojky jsou buďto přímo kapalné (Rodinal, TMax) nebo se nejprve z prášku namíchá tzv. stock (velmi jednoduchá akce). Toto se týká např. oblíbených vývojek ID-11 a Microphen. Práškové vývojky nikdy nerozmíchávejte po částech, vždy připravte roztok z celého balení.

Popis nejběžnějších vývojek:

1. Ilford ID-11. Klasické prášková vývojka, možnost práce ve třech koncentracích, velmi univerzální a ekonomická.
2. Ilford Microphen. Jemnozrnná prášková vývojka, používaná především pro pushované filmy, vysoce citlivé filmy a tam kde je hlavním cílem minimální zrnitost i za cenu nižší ostrosti. Dá se s ní pracovat podobně jako s ID-11 ve třech ředěních.
3. Ilford Ilfosol S. Kapalná vývojka doporučovaná jako nejvhodnější z kapalných vývojek Ilford pro dosažení max. ostrosti.
4. Ilford Ilfotec DD-X. Moderní kapalná vývojka Ilford doporučovaná jako nejvhodnější z kapalných vývojek Ilford pro dosažení nejjemnějšího zrna.
5. Agfa Rodinal. Legendární kapalná vývojka, vlastnosti se mění podle ředění (obvykle v rozsahu 1+24 až 1+199). Maximální ostrost, výrazné zrno – to je nejčastější výsledek u klasických emulzí. Zajímavé výsledky může poskytnout i u jemnozrných filmů, tam je ale potřeba vyzkoušet optimální koncentraci.
6. Kodak D-76. Prakticky identická složením i vlastnostmi s ID-11 od Ilfordu i když např. u nových Tmax filmů jsou pro ně někdy udávány rozdílné časy.
7. Kodak Tmax. Tekutá vývojka. Doporučovaná Kodakem pro filmy Tmax má univerzální použitelnost. Možnost ředění 1+ 9 pro jednorázové použití nebo 1+ 4 pro opakované vyvolávání s prodlužováním času.
8. Kodak Xtol. Tekutá vývojka pozdějšího data narození než Tmax. Má svůj okruh příznivců, do tohoto výčtu ji přidávám pro úplnost, nemám s ní žádné zkušenosti.

Pokud jste se, budoucí temnokomorníci, prokousali touto teoretickou a možná nezáživnou částí až sem, tak na vás čekají praktická doporučení podle mých zkušeností a nejlepšího svědomí.

Jako hlavní cestu ke zjednodušení celé problematiky zpracování černobílého filmu vidím potřebu/nutnost minimalizovat počet proměnných v procesu zpracování.

Nejsnazší možností, jak toho dosáhnout, je zvolit si jako vývojku osvědčenou ID-11 od Ilfordu. Jedná se o časem prověřenou práškovou vývojku, se kterou lze vyvolat většinu filmů na trhu (no vždyť my si stejně pro začátek chceme vybrat jeden, že?) velmi ekonomicky a kvalitně. Tato vývojka má další výhodu v použitelnosti ve třech koncentracích – buď neředěnou (1+0) jako stock, nebo v ředění 1+1 či 1+3. Každé ředění přitom dává jiné výsledky v ostrosti/zrnitosti negativu. Ředěním se zrno méně rozmývá, je ostřejší a výraznější.