Test fotoaparátu Minolta DiMAGE Z1
Novinka Minolta DiMAGE Z1 je prvním fotoaparátem, kterým Minolta vkročila do velmi úspěšného segmentu digitálních ultrazoomů. Z1 má "klasický" rozsah 38-380 mm v této třídě, ale navíc přináší množství zajímavých prvků, kterými se tento fotoaparát odlišuje od ostatních UZetek. Více se dočtete v redakčním testu.
Úvod
Fotoaparát Minolta DIMAGE Z1 z produkce nově vzniklé (sloučené) firmy Konica Minolta je mezi aparáty s megazoomem žhavou novinkou, která právě v těchto dnech přichází na náš trh a proto se na ni podívejme podrobněji.
Tělo – provedení a ovládání, LCD monitor
Tělo aparátu už na první pohled zaujme velmi moderním futuristickým až
extravagantním designem. V takovémto případě se vzhled velmi těžko
posuzuje a každý uživatel na něj reaguje jinak. Mě osobně se design celkem
líbí, i když na můj vkus je přeci jen trošku moc moderní. Co je však
podstatnější než samotný vzhled, tak ergonomie je skvěle vyřešená a
tělo aparátu mimořádně dobře padne do dlaně. Celková koncepce těla
i rozmístění ovládacích prvků značně připomíná klasickou zrcadlovku
a bude se tak dobře držet uživatelům s malou i velkou rukou. Tělo
v prstech neklouže, přestože je povrch zcela hladký bez obvyklých
gumových protiskluzných ploch.
Po mechanické stránce je tělo 100 % plastové, včetně stativového
závitu a botky pro uchycení externího blesku. Přesto působí poměrně
solidním a festovním dojmem. Snad jen hledáček bez gumové očnice působí
trošku lacině, i když na obhajobu je nutno podotknout, že umožňuje
dioptrickou korekci oční vady, což je pro mnohé uživatele mnohem
důležitější. Také elektronické zobrazení v hledáčku je asi
praktičtější než obvyklý průhledový u kterého je nutno počítat
s paralaxou. Také veškeré ovládací prvky a tlačítka jsou velmi dobře
rozmístěna i mechanicky provedena. Jsou dostatečně velké, dobře se
ovládají a mají velmi dobře rozlišitelné dorazy. Výhrady snad lze mít
pouze k hlavnímu vypínači, který je umístěn nezvykle na zadní straně
vlevo dole, takže je nutno jej ovládat levou rukou. Také provedení ovladače
zoomu a přepínače kolem hlavního vypínače je trošku nedotažené a
působí na mne dojmem, že může velmi snadno dojít k jejich
poškození – jsou totiž také plastové a dost vystouplé.
Ovládání aparátu je značně zjednodušeno použitím otočného voliče
expozičních režimů na kterém lze snadno a pohodlně (bez nutnosti volby
z menu) přímo navolit příslušnou funkci od plné automatiky, přes
kreativní a předvolbové programy a plně manuální režim až po natáčení
videosekvencí. Další přepínač se pak nachází okolo hlavního vypínače
a lze jím navolit fotografování pomocí hledáčku nebo pomocí LCD monitoru
a ve třetí poslední poloze je možno přehrávat uložené snímky či
videosekvence. Pokročilejší funkce se pak ovládají pomocí nabídky menu,
které je dobře a přehledně sestavené a lze se v něm velmi rychle
zorientovat. Výhradu mám snad jen proti mírně nedostatečnému popisu
některých tlačítek a hlavně ze začátku je tak nutno trošku častěji
používat návod k použití.
Samotný LCD monitor je mechanicky chráněn pevným a cca 2 mm silným
plexisklem, které je designově dobře sladěno s aparátem a značně tak
snižuje možnost poškození. Má úhlopříčku 3,8 cm a obsahuje cca
113.000 obrazových pixelů. Poskytuje standardní obraz bez výhrad.
Zajímavostí ale je jeho překlápěcí konstrukce Switch Finder (Přepínací
hledáček). Pokud přepneme na zobrazení v hledáčku, tak dojde ke sklopení
LCD monitoru a nastavení dvou vnitřních zrcátek tak, že v hledáčku je
vidět tentýž LCD displej a okénko na zadní straně aparátu se mechanicky
zakryje. Celý proces je názorně a srozumitelně zobrazen na snímku
č.4. Výhodou tohoto systému je úspora za druhý displej v hledáčku a
taky se tím zvýší kvalita zobrazení, protože malé displeje používané
do hledáčků jsou většinou podstatně méně kvalitní, než velké hlavní
panely. Samotné přepnutí probíhá rychle avšak mírně hlučně. Vzhledem
ke konstrukci aparátu připomínající klasickou zrcadlovku se mě osobně
osvědčilo spíše použití hledáčku než hlavního panelu.
Zajímavou funkcí je také automatické zjasňování zobrazení scény na LCD
panelu v případě, že je fotografovaný objekt nebo prostředí velmi
tmavé. I při špatných světelných podmínkách je tak značně usnadněno
komponování snímku.
Objektiv
Dimage Z1 je osazen 10-ti násobným megazoomem, složeným z 10 prvků
v 7 skupinách a s velmi slušnou světelností 2,8 až 3,5. Ohnisková
vzdálenost je 5,8 až 58 mm, což je ekvivalent pro kinofilmové přístroje
v rozsahu 38 až 380 mm (!). To už je opravdu mimořádný rozsah optického
zoomu a navíc je ještě rozšířen čtyřnásobným digitálním zoomem,
jehož využití je však již ale sporné, protože tato funkce je již na
úkor kvality obrazu (principielně – ne chybou tohoto konkrétního
aparátu). Tak velký rozsah je hlavní předností Z1, ale aby toho nebylo
málo, tak lze tento rozsah ještě rozšířit použitím širokoúhlého
konvertoru ZCW-100 (nutno instalovat přes redukční kroužek ZCA-100), který
na nejkratším konci rozsahu ohniska rozšíří úhel záběru na 74° což
odpovídá ekvivalentu ohniska kinofilmového aparátu 28 mm. Takto
širokoúhlý rozsah je již vhodný i pro fotografování krajiny,
architektury nebo pro snímání v interiérech a použití tohoto konvertoru
tak eliminuje nejčastější nevýhodu digitálních fotoaparátů, kterou je
nedostatečně širokoúhlý záběr objektivu. Celkově tak lze docílit
ekvivalentu rozsahu 28 až 380 mm, což pokrývá potřeby naprosté většiny
uživatelů. Ohniska mimo tento rozsah se používají opravdu jen výjimečně
a jen na specializované typy záběrů. Navíc je možné, že časem výrobce
dodá ještě další modely předsádek, které umožní tento již tak
mimořádný rozsah ještě rozšířit, případně lze také použít
předsádky jiných výrobců. Při instalaci samotného redukčního kroužku
ZCA-100 je pak také možno používat klasické fotografické filtry se
závitem 52 mm, což lze opět považovat za značnou výhodu, protože
například efekt použití polarizačního nebo šedého přechodového filtru
se nedá nahradit počítačovou úpravou. Také závit 52 mm je dobře zvolen,
vzhledem k obvyklosti a nízké ceně filtrů této velikosti.
Velký rozsah objektivu aparátu pak lze snadno posoudit dle dalšího
obrázku složeného ze čtyř snímků nafocených při různých nastaveních
objektivu. Shora dolů je první snímek při nejširším ohnisku (při
použití širokoúhlého konvertoru by byl záběr ještě podstatně širší,
ale při testu jsem bohužel neměl tento konvertor k dispozici), druhý
snímek je pořízen přibližně uprostřed optického zoomu a třetí je na
maximálním ohnisku. Čtvrtý snímek je pak pořízen také při maximálním
ohnisku optického zoomu, ale výřez je ještě znásoben maximálním
nastavením digitálního zoomu.
Pro příznivce makrofotografie je také nutno uvést další důležitou
vlastnost, kterou je schopnost zaostřit v režimu Supermakro již na
vzdálenost 4 cm od okraje objektivu. Tato minimální vzdálenost se ale
mění s nastavením optického zoomu a to podle jeho nastavení v rozsahu
4 cm při nejširším ohnisku až po 1m při nejvyšší ohniskové
vzdálenosti. V kombinaci s velmi dobrou světelností objektivu je pak
pořizování kvalitních makrosnímků hračkou a to bez nutnosti použití
jakéhokoli příslušenství.
Na ukázkovém snímku č. 8 (odkaz zde)
je pak záběr pořízený při ohnisku odpovídajícímu ekvivalentu kinofilmu
cca 240 mm časem 1/320 a minimální clonou 3,5. Úmyslně jsem snímek
pořídil takto nízkou clonou pro zkrácení expozičního času, protože
podobné nastavení se dá předpokládat u většiny záběrů pořízených
delším ohniskem. Poměrně kontrastní snímek vyšel dobře avšak na
výřezu z pravého horního rohu (snímek č. 9 vpravo) je již patrná
ztráta kresby od středu k rohu daná minimální clonou, což je efekt,
který se projevuje u všech objektivů a u aparátu tohoto typu lze výsledek
posoudit jako dobrý, zvláště s ohledem na fakt, že k rozostření
dochází až v samotném rohu. Podobný jev lze značně redukovat i jen
lehkým zacloněním.
Obecně pak lze říci, že objektiv dosahuje standardní kvality kresby a velmi dobře spolupracuje se systémem automatického tříbodového zaostřování. Ostření je tak bezproblémové a velmi rychlé. Menší problémy má autofokus snad jen při velmi slabém osvětlení. Také ovládání zoomu je vzhledem k jeho rozsahu dostatečně rychlé. Po mechanické stránce snad jen uvedu, že objektiv má ve svém uložení značnou vůli, což však nemá na jeho funkci žádný vliv.
Snímací čip
Fotoaparát je osazen 3,2 megapixelovým prokládaným CCD čipem
pracujícím v primárních barvách, z něhož lze získat komprimované
snímky pouze ve formátu JPG o rozměrech 2048×1536, 1600×1200, 128×960 a
640×480 obrazových bodů. Při nastaveném nejvyšším rozlišení lze
z těchto dat vytvořit klasickou fotografii o rozměrech maximálně 17×13
cm při standardním rozlišení digitálních laboratoří 300 dpi. Při
rozlišení 150 dpi lze pak zhotovovat fotografie o rozměrech až 35×26 cm.
Už v menu fotoaparátu lze měnit také tónování snímků a to ve
stupních – zářivé barvy, přirozené barvy, černobílá a sépiová
fotografie. Takto získané snímky se pak ukládají na paměťovou kartu SD
(Secure Digital)/MultiMediaCard, která se vkládá do těla pod kryt na levé
straně (z pohledu fotografa). Pod tímto posuvným krytem je pak umístěn
i konektor pro USB kabel.
Citlivost čipu lze nastavit v jednotlivých krocích, odpovídajících citlivosti ekvivalentní k 35 mm kinofilmu o hodnotách 50, 100, 200 a 400 ISO, případně lze ponechat nastavení na aparátu, který automaticky zvolí vhodnou citlivost. Nárůst šumu zvyšováním citlivosti čipu lze charakterizovat jako standardní u aparátů této kategorie – při ISO do 200 bez výhrad a pouze u ISO 400 je při určitých typech scény znatelnější zrno, které však lze ještě minimalizovat použitím funkce redukce šumu. Jako ukázka může posloužit ukázkový snímek č.11 (odkaz zde), kde je zachycena velmi slabě nasvícená noční scéna snímaná bez použití redukce šumu. Na obrázku č.12 je pak výřez této noční scény v původním nezmenšeném rozlišení, kde je patrná dobrá úroveň šumu (vzhledem k velmi slabě nasvícenému motivu) a ostrost při větším zaclonění, širokoúhlém nastavení zoomu a uprostřed záběru, kde je kresba všech objektivů nejlepší.
Měření expozice
Měření expozice je dalším velmi důležitým technickým prvkem. Minolta DIMAGE Z1 nabízí uživatelům tři nezávislé způsoby měření expozice: 256-ti zónové měření, měření se zvýhodněným středem a i měření bodové. V praktickém použití aparátu je ale zónové měření natolik spolehlivé, že další dva typy měření je nutno využít jen v opravdu mimořádné světelné situaci. Naměřené hodnoty lze také manuálně korigovat v rozsahu ±2 EV a to v jemných skocích po 1/3 EV.
Práce s bleskem
Fotoaparát je také samozřejmě vybaven vestavěným bleskem. Ten je umístěn v ose s objektivem na horní části těla a jeho dosah je podle nastavení objektivu na širokoúhlý nebo telerozsah v rozmezí cca 6,1 až 4,8 metru, při citlivosti snímače nastavené na režim Auto. Samotný blesk pak pracuje v režimech Automatický blesk, Automatický blesk s redukcí červených očí (redukováno předbleskem), Vyrovnávací blesk, Synchronizace s dlouhými expozičními časy a zrušený záblesk (manuálním sklopením blesku). Fotoaparát je však vybaven botkou pro externí blesk, takže lze snadno použít jakýkoli systémový blesk Minolta nebo blesk druhého výrobce s botkou Minolta. Tuto možnost jistě ocení všichni uživatelé, kteří jsou zvyklí externí blesk pro svou práci používat a nemusí tak u toho přístroje složitě propojovat tělo s bleskem pomocí kabelu a přídavného ramena, jak je u aparátů této kategorie jinak bohužel zvykem.
Další funkce přístroje
Mimo uvedené údaje umožňuje Minolta DIMAGE Z1 ještě
spoustu dalších zajímavých funkcí. K nim patří zejména různé režimy
snímání, jako je Portrét, Sportovní akce, Krajina, Západ slunce, Noční
portrét a plná automatika. Je možno nastavit i režim Makro a klasické
režimy expozice jako je předvolba clony, předvolba času, programově
řízená automatická expozice a manuální nastavení. Tyto režimy lze dále
kombinovat se třemi režimy autofokusu – sledování objektu, jednotlivé
snímky a manuální ostření. Ostřit přitom lze pomocí širokého
ostřícího pole nebo pomocí manuální volby jednoho ze tří zaostřovacích
bodů. Dále lze také použít funkci Progresivního snímání (série
snímků UHS), kdy aparát snímá nepřetržitě úchvatnou rychlostí
10 snímků za vteřinu. Po uvolnění spouště pak aparát uloží
v normálním režimu posledních 6 a v režimu UHS (rozlišení 1,3 Mpix)
posledních 10 záběrů. Zaznamenat lze ale také videosekvenci v rozlišení
640×480 rychlostí 30 snímků za vteřinu a případně lze kterýkoli
záběr samostatně uložit jako běžnou fotografii.
Další funkcí, která je obvyklá také u kinofilmových zrcadlovek je
takzvaná stupňovaná expozice, tedy série po sobě jdoucích snímků, které
se liší nastavením korekce expozice stanovené expozimetrem. Využití je
ideální v obtížných světelných podmínkách – fotoaparát pořídí
sérii snímků tak, že jeden je exponován podle změřených hodnot, další
je podexponován a poslední přeexponován (o předem přesně stanovenou
hodnotu). Poté si lze celou sérii prohlédnout, vybrat nejlepší snímek a
ostatní smazat.
Aparát je dodáván s obvyklým příslušenstvím jako jsou 4 alkalické AA
baterie (uložení baterií viz na snímku č. 13), popruh, kabely pro
připojení k TV a USB, 16 MB paměťová karta, krytky objektivu a botky
blesku. Součástí dodávky jsou také DIMAGE Software CD ROM a ArcSoft
VideoImpression CD ROM. Další příslušenství je pak možno dokoupit
zvlášť. Za zmínku stojí zvláště souprava širokoúhlého konvertoru
s redukčním kroužkem ZCW-100, souprava vnějších akumulátorů EBP-100,
obal na aparát CS-DG 600, síťový napaječ AC-2L, kožený popruh NS-DG s1000
a případně programové blesky 5600 HS, 3600 HS nebo 2500.
Další podrobné technické parametry a informace lze nalézt ve
FotoTechnice (odkaz zde), fotografie našich
čtenářů ve FotoGalerii fotografované Minoltou Z1 naleznete zde.
Současné orientační cenové relace jsou 16.000,– Kč za vlasní
fotoaparát a 3.500,– Kč za soupravu širokoúhlého konvertoru a
redukčního kroužku.
Závěr
Celkově lze říci, že aparát Dimage Z1 nabízí velmi dobrý poměr ceny
k vlastnostem. Určitě jej ocení mnoho začátečníků ale
i pokročilejších amatérů, pro které je tento přístroj určen a je
alternativou ke koupi klasické amatérské kinofilmové zrcadlovky, které se
pohybují v obdobných cenových relacích avšak k dosažení rozsahu
ohniskových vzdáleností Dimage Z1 by klasická zrcadlovka potřebovala dva
objektivy.
Děkujeme společnosti Minolta za zapůjčení
fototechniky.
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruGev: To se opravdu jen těžko posuzuje - každý máme jiná kritéria. Mě osobně by to tedy vadilo celkem dost ale zase si nemyslím, že by to bylo tak extrémně křehké. Doporučuju si zajít do kamenného obchodu a tam si nezávazně aparát pořádně osahat. Efekt se projeví už při držení jednou rukou a lehkém zatřesení .....
Problem, prosim nekoho kdo ma nejake poznatky o provoznich chybach Z1 at poradi. Foto mam jiz 2 mesice a vadi me strasne jedna vec, pri prechodu z tepla do chladu a naopak, nemuzu Z1 zapnout nekolik minut nebo nekdy vubec. Rozdil teplot neni ani velky tak jak doporucuje vyrobce. Vase zkusenosti? Jeste se objevila druha chyba ze nekdy pri zaplneni cele 256MB karty se poskodi nejaky soubor a fotak se vypne s hlaskou "system error". Dekuji za jakoukoli radu ci zkusenost.
T2: Na přechody ze zimy do tepla bacha, to nesnáší všechny aparáty. To s tou kartou ale spíš tipuju na vadnou kartu ....
"Z 1čku“ mám skoro 2 měsíce a snad není co bych "jí" mohl vytknout.Zmiňované potíže s přechodem teplo/zima se mi neobjevily a vůle v uložení objektivu bude jen kosmetická vada, i když při prvním "osahání" jsem se toho poměrně zalekl, jenže při focení si toho vůbec nevšimnete.S foťákama jsem úplný začátečník ,ale při porovnání s “S 414“,kterou jsem měl
týden na vyzkoušení z hypermarketu se “Z1“ nedá srovnávat.Snad jen větší LCD a hliníkové tělo “414“ , ale “Z1“ je mnohem rychlejší při zaostřování , 10x zoom taky dost často využívám,perfektní makro i bez stativu a při porovnání fotek obou DF je to jasný……“Z1čka“ fotku nezkazí.Snad jen chvilkové rozostřování při videu,ale “414“ nebyla lepší.Pro začátečníky ideální foťák za dobrou cenu.
Vlastním Z1 a jsem velice spokojen. Jen mi trvalo než se ke mně dostal ten pravý kus. 3krát jsem foťák reklamoval (plus 2krát SD kartu) než jsem narazil na správnou kombinaci a vše je jak má být.
Vůle je vcelku velká, ale nějak mně to netrápí, jelikož si nevšímámm že by to vadilo fotkám.
První kus mi nepřepínal (vždy po prvním zapnutí, pak už to šlo) mezi LCD a hledáčkem
Druhý kus špatně zapisoval na kartu (měnil jsem ale i kartu raději)
Třetí kus : Špatně zaměřoval dále položené objekty a blízko položené objektya fotky byly velmi nekvalitní.
Nyní je vše OK :))) Jen škoda že za tu cenu co jsem to před rokem kupoval je již Z2 S 512MB SD kartou :))
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.