Coto Doňana jsou tiché mokřiny na samotném jihu Španělska. Musíte až do Andalusie. Doňana je každoročním útočištěm statisíců evropských ptáků, kteří letí přes nedaleký Gibraltarský průliv do Afriky. V dubnu jsme vyrazili s úmyslem vyfotografovat růžové plameňáky, ale i zajímavou jarní květenu.

Coto Doňana jsou tiché mokřiny na samotném jihu Španělska. Musíte až do Andalusie. Z dálnice Sevilla – Huelva odbočíte na výjezdu 10 na Almonte a dále pokračujete na El Rocio. Pokud se rozhodnete vyrazit na jih, doporučuji jaro nebo podzim a cestu středem Španělska po madridské dálnici, abyste si odpočinuli od krvavých plateb ve Francii a na španělské dálnici vedoucí podél Středozemního moře.

Doňana je každoročním útočištěm statisíců evropských ptáků, kteří letí přes nedaleký Gibraltarský průliv do Afriky.Vedle toho je i domovem pro několik desítek orlů královských, kteří hnízdí v korunách zdejších pinií. Někdejší loviště španělských králů a vévodů ze Sidónie bylo pojmenované po manželce jednoho z těchto vévodů, který se velmi neslavně vepsal do historie. Když byl jmenován velitelem španělského loďstva, odmítl rozkaz a králi tvrdil, že na loď nemůže nastoupit, neboť trpí mořskou nemocí.

Zdejší národní park zabírá 507 km2 na pravém břehu řeky Guadalquivir při jejím ústí do Atlantického oceánu. Vlastní území je však asi pětkrát větší. Je to zvláštní krajina mokřadů, mělkých lagun, křovin, borových lesů a písečných dun.

Laguna Písčiny
Odrazy v laguně Žlutý keř v piniích
Povalový chodník


Území není příliš vhodné pro rozsáhlejší pěší turistiku. Na začátku dubna není ve Španělsku mnoho turistů, proto jsme pro získání představy o území využili několikakilometrový okruh o okolí návštěvnického centra El Acebuche. U povalových chodníků, které odtud vedou k blízké laguně je asi 8 ptačích pozorovatelen, krytých rákosovými střechami.
Když jsme sem dorazili, plameňáci ani orlové nikde. Na laguně sice plula potáplice, prolétl zajímavý kolpík, bohužel však vše mimo dosah mé Sigmy 135 – 400/4.5–5,6.

Tak jsme se museli věnovat spíše krajině a květeně zdejších písčin. Ke slovu se dostal i makroobjektiv. Na okruhu, který se projde tak za hodinu a půl, jsme s fotografováním strávili asi 4 hodiny.

Červená kytka Žluté květy

Plameňáky jsme sice neviděli, přesto zajet do El Acebute stojí za to. Skoro za tmy jsme vyjeli zpět do El Rocia, kde jsme již cestou viděli poutač na nějaký kemp. Na rozdíl od Francie ve Španělsku jsou recepce obývány majitelem do pozdních nočních hodin. V tuto dobu to ve Francii už dávno zabalí a vyrazí na červené víno.

El Rocio

Hermita el Rocio

El Rocio je významné poutní místo na okraji bažin říčky Aarroyo de la Caňada, které na jaře v těchto místech vypadají spíše jako velké mělké jezero. Vesnička nemá dlážděné ulice, vše stojí na jemném písku. Příběh o zjevení pany Marie je ze 13. století, kdy se místnímu lovci zjevila na stromě. Nesl ji údajně s sebou a když si sedl, aby si odpočinul, vrátila se zase na strom. Technokraty asi hned napadnou různé teorie, jak to tehdy vlastně bylo, ale je fakt, že v místě stromu postavila náboženská bratrstva (hermandades) z okolí v 17. století kostel a začaly poutě. Je to takový typický španělský zvyk, který je velmi populární dodnes. Na několik dní se do okolí El Rocia nahrnou neuvěřitelné tisíce lidí. O podobné slavnosti Semana Santa již připravuje reportáž Helena.

Po klidné noci ve společnosti dvou karavanů v místním kempu jsme vyrazili na místní náměstí. Většinou prázdné domy s verandami patří asi 90ti bratrstvům. Vyrazili jsme ke kostelu Hermita del Rocio, kde je v oltáři vystavena posvátná dřevěná soška oblečená ve zlatem vykládaných šatečkách. Na schodech kostela tradiční profesionální žebráci a prodavači loterií. Kostel je otevřen od devíti ráno do 19:00 večer. Ve Španělsku se v kostelech nekrade. To hlavní překvapení nás však čekalo na nedaleké laguně. Nedaleko od břehu se totiž tvrdě zabráno do cezení bahna pohybovalo hejno růžových plameňáků. Nebudou to samozřejmě ty známé záběry tisíců ptáků jako ve střední Africe, ale přesto nám udělali radost.

Plameňáci Plameňáci v práci
Plameňáci a kosatec
     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram