Výrobci často soutěží v tom, kdo umí osvětlit film po nejkratší dobu. Zatím vede Dynax 9 s 1/12000 sec. Tyto časy v praxi většinou vůbec neuplatníte. V tomto článku si probereme dobu otevření závěrky jako základní parametr, kterým ovlivňujeme vzhled výsledné fotografie a ukážeme si to na příkladech. Pokud fotografujete z ruky, je zvolená doba otevření závěrky asi nejdůležitějším parametrem, který ovlivňuje ostrost vašich snímků. Tohle se týká samozřejmě i digitálních přístrojů, jejichž uživatelé mají často tendenci stativ vůbec nepoužívat.
Fotografování je umění o tom otevřít závěrku v pravý okamžik. Doba otevření závěrky spolu s velikostí clonového otvoru v objektivu určují expozici filmu t.j. množství světla, které na film dopadne.
Stejného osvitu je možné docílit různými kombinacemi časů závěrky a clonových čísel.
Nastavení 1/125s, f/8 je z hlediska množství světla shodné jako 1/60s, f/11 nebo 1/250s, f/5.6. Výsledné fotografie však budou rozdílné. Ve FotoŠkole jsme již probírali pojem hloubka ostrosti a její ovlivnění clonou v objektivu.
Svět je v pohybu. Automobil jede, strom se hýbe v důsledku náporu větru,
voda teče atd. Na fotografiích bude zobrazení těchto předmětů v pohybu
záviset na čase, po který bude závěrka otevřená. Doba otevření
závěrky umožňuje zmrazit pohyb v případě krátkých časů (1/250s a
kratších) nebo naopak zobrazit pohybující se části neostře.
Někdy chcete co nejostřejší zobrazení pohybujícího se předmětu:
potřebujete zmrazit pohyb. Příkladem je snímek malého chlapce na tržišti.
Chlapec neustále honil okolní holuby a vůbec si mne nevšímal. Protože mi
záleželo, aby nebyl rozmazaný, použil jsem času 1/500 sec, clona
f 5,6.
Pokud fotografujete detaily v přírodě, dejte pozor na vítr. To je problém u snímků rostlin, kde stačí jen nepatrný vítr a květ nebo listy jsou rozmazané. Někdy se ho prostě nezbavíte. Pak často musíte zkrátit čas a zmenšit hloubku ostrosti t.j. snížit clonové číslo objektivu. U větších objektů to nemusí být problém, neboť odpíchnete objekt od pozadí. Tak tomu je u snímku hořce panonského, kde byl použit objektiv ohniskové vzdálenosti 70mm, čas 1/250sec, f4,5.
U makrosnímků takové řešení většinou nepřichází v úvahu. Zde je
většinou nutno dosáhnout maximální hloubky ostrosti. Aby se eliminovala
pohybová neostrost, používají se různá umělá závětří např.
z igelitové fólie. Snímek vážky byl pořízen jednoho podzimního rána.
Bylo dokonalé bezvětří a vážka byla ztuhlá po chladné noci. Použil jsem
čas 1 sec, clona f 16. Vážka byla přisvícena bílou odrazovou deskou,
která ji zároveň chránila před větrem.
Dlouhými časy otevření závěrky můžete docílit i velmi zajímavých
efektů. U proudící vody vzniká zajímavý bílý závoj.
Jiným příkladem jsou noční fotografie jedoucích automobilů
fotografovaných při dlouhých časech. Na následujícím snímku byl použit
čas 10 vteřin, clona f11.
Stativ je u podobných snímků samozřejmostí.
K nežádoucí pohybové neostrosti dochází u fotografování z ruky při použití delších časů. Můžete si zapamatovat přibližné pravidlo pro fotografování z ruky, které platí pro film citlivosti ISO 100. Nejdelší čas, kdy ještě nemusíte použít stativ, odpovídá převrácené hodnotě ohniskové vzdálenosti objektivu, kterým fotografujete. To znamená, že základním objektivem ohniskové vzdálenosti 50 mm udržíte z ruky (při správném držení fotoaparátu) 1/60 vteřiny. U teleobjektivů s ohniskovou vzdáleností 200 nebo 400 mm je třeba při fotografování z ruky používat ještě kratších časů (1/250s, 1/500s).
Podrobný návod jak eliminovat neostrosti při snímání je v článku Jak zvýšit ostrost vašich fotografií.