Test Sony DSC F-707 díl I.
V prvním díle uživatelského testu hybridní digitální zrcadlovky Sony 707 vás seznámíme s ovládáním tohoto přístroje s netradičním designem. Mimo jiné jsme vyzkoušeli, jak usnadňuje zaostřování funkce hologram a jak se chovají měřící systémy, které tento fotoaparát nabízí.
úvod
Ještě dnes má mnoho lidí tendenci považovat firmu Sony jako výrobce digitálních fotoaparátů za outsidera, který se snaží dostat mezi slavné výrobce fotoaparátů a nemá na to. Ale minimálně již dva roky to není pravda. Sony je velice vážným konkurentem ostatních známých značek, m.j. i díky spolupráci s firmou Carl Zeiss, která dodává pro tento fotoaparát objektiv Vario-Sonnar. Sony je přímým výrobcem CCD snímačů.
Model 707 byl oficiálně představen koncem srpna loňského roku jako
druhý digitální pětimagepixelový poloprofesionální fotoaparát po
Minoltě Dimage 7.
Jedná se o jednookou „ pseudozrcadlovku „ (má elektronický hledáček)
s vysokou rozlišovací schopností CCD čipu, pětinásobným optickým
transfokátorem s rozsahem 9,7 – 48,5 mm (38 – 190 mm po přepočtu na
kinofilmový přístroj) při světelnosti objektivu F2.0 – F2.4. Svými
možnostmi a způsobem ovládání je vhodný pro středně pokročilé
uživatele, i když v automatickém režimu ho zvládne obsluhovat
i začátečník. V současné době je F-707 nabízen v ceně asi
45 000 Kč vč. DPH.
Obsah standardního příslušenství: A/V kabel – pro
možnost připojení k televiznímu přijímači, lithiový akumulátor,
síťový zdroj s kabelem, USB kabel, kryt objektivu, popruh, paměťová karta
„Memory Stick“ 16MB, CD-ROM s ovladači, velice dobrý a podrobný návod
(v češtině v rozsahu 112 stránek).
konstrukce
Fotoaparát vás upoutá zvláštním tvarem, kde vyniká mohutný objektiv
připojený na kraj těla fotoaparátu pomocí otočného kloubu. Vnitřnosti
fotoaparátu jsou umístěny v magnéziovém plášti. Dílensky je velice
dobře zpracován, nikde nejsou ostré hrany ani výstupky, které by při
používání fotoaparátu překážely .
Díly z černého plastu jsou použity pouze na zadní části těla
přístroje, kde je vsazen LCD display a elektronický hledáček s gumovou
ochranou a na pravém boku. Je použit jako kryt akumulátoru a paměti. Madlo
těla přístroje je polepeno měkkou pryží.
Tato pryž je na omak velice příjemná. Na horní části těla objektivu je
umístěn interní blesk, který se v případě potřeby automaticky
vyklápí.
Lithiový Ion akumulátor a paměť se vkládají z boku přístroje.
Přístroj, co se týká váhy, není žádný drobeček. Má hmotnost asi
710 gramů včetně akumulátoru a paměti.
ovládání
Díky velikosti objektivu, je nutno při fotografování mít vložený objektiv v dlani levé ruky a pravou rukou přidržovat fotoaparát za madlo, které je obloženo měkkým plastem. Tento způsob držení přístroje je asi trochu neobvyklý, ale dá se na něj velice rychle zvyknout a nečiní potíže.
Umístění téměř všech nutných ovládacích prvků je buď na boku
objektivu (tlačítka: vyvážení bílé, režim měření expozice, AE lock,
přepínač FOCUS auto/manuál, dvoupolohová kolébka transfokátoru) nebo na
těle fotoaparátu (volič režimů, tlačítko spouště, tlačítko expozice).
Manuální ostření se provádí pomocí prstence na konci objektivu.
Po chvíli práce s tímto přístrojem, si člověk zapamatuje umístění
těchto ovládacích prvků a může je používat, aniž by musel přerušit
sledování objektu v hledáčku.
Velice příjemné je dvourychlostní ovládání pětinásobného optického zoomu. Můžete přejít plynule ve dvojnásobný digitální zoom, čímž získáme desetinásobné zvětšení na úkor mírného zhoršení kvality obrázku, pokud je v základním nastavení ve fotoaparátu povolen ( přechod je možné kontrolovat na displeji, kde je označen značkou). Ovládání zoomu se provádí kolébkovým přepínačem (viz obrázek), který v závislosti na stisku ovládá dvourychlostní motorek zoomu. Při použití nižší rychlosti trvá přechod z nulového zoomu na desetinásobný osm vteřin, při druhé rychlosti dvě vteřiny. Zbytek ovládacích tlačítek je umístěn na těle fotoaparátu a dají se ovládat palcem a ukazovákem pravé ruky.
Přímo na rukojeti jsou spoušť, otočný přepínač a menší tlačítko pro korekci expozice. Nad nimi je výstupek s mikrofonem a reproduktorem, kontrolkou zapnutí fotoaparátu a samospouště, přepínač volby režimů pro fotografování v noci pomocí blesku s použitím infradiod a fotografování v naprosté tmě pouze s infradiodami. Dále je tu otáčecí přepínač s volbou fotografických režimů (zelený symbol-automat, S–priorita závěrky, A-priorita clony, M–manuální nastavení clony a závěrky, SCN-program (zde je v menu možnost volby – portrét, krajina, soumrak), SET UP–základní nastavení fotoaparátu přes displej, filmové políčko–nahrávání videa, symbol přehrávání snímků – prohlížení nahraných snímků – případná editace).
Na zadní stěně přístroje jsou umístěna tři malá tlačítka :
- Display – volba, zda chci zobrazovat údaje nastavení na display
- Tlačítko funkce – zda chci při přehrávání zobrazit jeden, tři a nebo devět snímků.
- Menu – možnost nastavení citlivosti, rozměru obrázků, ostrosti snímků, kvality, sílu blesku
Dle popisu ovládání vypadá složitě, ale jeho logika není špatná. Po několika hodinách a pochopení principu se člověk s ovládáním sžije (ani mu nic jiného nezbývá, pokud si vybere fotoaparát, který toho hodně umí).
snímací prvek CCD
Sony zde používá vlastní barevný snímač CCD s rozlišením 5,24 Mp s využitím 4,95 Mp (2560×1920 bodů), úhlopříčkou snímače 11mm (2/3 palce), barevným filtrem GRGB, citlivost využívá v rozsahu 100–400 ISO. Citlivost 400 ISO se může zdát nízká, neboť mnohé dnešní digitální fotoaparáty i s nižším rozlišením mají vyšší citlivost. Výrobce pravděpodobně k tomu vedl důvod, že zatím všechny snímače, zvláště s rozlišením od 4 Mp, jsou náchylné na barevný šum při nastavení na vyšší citlivost. U tohoto fotoaparátu je znát šum u citlivosti nad 300 ISO (fotoaparát používá při automatickém nastavení citlivosti mezistupně). Viz foto, kde v exifu je uvedena citlivost 320 ISO, clona F2,0 čas 0,0333. Fotografie byla v editoru úmyslně přesvětlena, aby vynikl barevný šum.
K převodu údajů ze snímače pro další zpracování používá 14bitový A/D převodník (většina výrobců používá 10bitový A/D převodník). Díky tomuto převodníku fotoaparát přesněji zpracovává interní obraz. Použitím tohoto CCD snímače je možné zhotovovat snímky o velikosti A5 v rozlišení 300dpi. Využitím interpolace (tiskárny nebo grafického editoru) až do A3. Barvy obrázků po zpracování jsou syté (možná pro někoho až moc). Přístroj neumožňuje nastavení sytosti. Není problém použít pro úpravu některý z grafických editorů.
hledáček
Fotoaparát má elektronický hledáček (EVF), lemovaný gumovou ochranou, dioptrickou korekci (bohužel se mi nepodařilo zjistit v jakém rozsahu) s 99% zobrazením pole. Pohled do hledáčku je velice příjemný, díky použitému miniaturnímu displeji se 180 000 zobrazovacími body. Při manuálním zaostřování je obrázek dvakrát zvětšen, aby se docílilo vyšší přesnosti. V hledáčku se objeví nabídka, na jakou vzdálenost v metrech se má zaostřit. Přesto jsem nikdy nebyl schopen zaostřit tak, abych si byl jist, že tento obrázek bude dokonale ostrý. Nezdá se mi, že je to jen má neschopnost. Myslím si, že výrobci elektronických hledáčků mají stále co vylepšovat, aby se dostali na úroveň hledáčků v klasických zrcadlovkách. Vyklápěcí hledáček tento fotoaparát nemá. Díky kloubu je možné natáčet celé tělo fotoaparátu, což v praxi velice často využívám (květiny na záhoně, malé děti).
LCD panel
U tohoto fotoaparátu je umístěn LCD panel o úhlopříčce 4,6cm (1,8 palce) s aktivní TFT maticí s rozlišením 120 000 bodů (hledáček 180 000 bodů). Díky antireflexní vrstvě je dobře čitelný i za slunečného počasí. Pouze při přímém dopadu slunečních paprsků je nutné si LCD přisvítit (nastavuje se v SET UPu) a nebo LCD zastínit. Veškeré informace, které potřebujeme zobrazit, je možné sledovat buď v hledáčku nebo na panelu (není rozděleno, které se dají zobrazit jenom na panelu nebo v hledáčku). Já více informace sleduji v hledáčku. Hledáček má dioptrickou korekci (bohužel se mi nepodařilo zjistit v jakém rozsahu) a panel na mé oči (+2 dioptrie) bez brýlí je již malý.
Také při manuálním zaostřování je obrázek dvakrát zvětšen. Zde se provádí zaostřování již pohodlněji.
Fotoaparát neumožňuje současně sledovat snímek jak v hledáčku, tak na panelu. Toto nepovažuji za nedostatek. Šetří se energie v akumulátoru, které není nikdy dost a přepínač je v dosahu prstů.
ostření
Fotoaparát umožňuje jak automatické ostření (přesnější), tak ruční. Kromě běžného systému Autofokusu s detekcí kontrastu, používá Sony 707 k ostření za snížení světelných podmínek funkci se vznešeným názvem Hologram AF. Jedná se o vysílání laserového obrazce (hologramu) pomocí vysílače (asi diody), umístěné na čelním obvodu objektivu na fotografovanou scénu s maximálním dosahem asi 4,5m. Tento pomocný obrazec s vysokým kontrastem ulehčí práci AF při ostření. Funkci hologram AF fotoaparát zapíná při potřebě použít blesk v automatickém režimu a u nuceného blesku. Zda je tato funkce nutná a zda se nejedná o reklamní trik, jsem se pokusil ověřit následujícími testy.
Vypnul jsem automatické zapnutí hologramu a fotografoval jsem předměty za
špatných světelných podmínek (viz obrázek s ukázkou šumu). AF pracoval
stále uspokojivě. V deset hodin večer jsem doma pozhasínal veškeré
osvětlení a téměř při úplné tmě (do domu vnikalo pouze slabé
osvětlení z ulice), kdy v hledáčku jsem nic neviděl, provedl tento
pokus.
Na vzdálenost asi devíti metrů jsem se pokusil vyfotografovat keramický
džbánek, umístěný na kuchyňské lince, s použitím interního blesku a
asi čtyřnásobného zoomu.
U prvního obrázku jsem měl na fotoaparátu nastavený
automatický režim s vypnutým hologramem a zapnutým interním bleskem.
Vzhledem k tomu, že jsem v hledáčku nic neviděl, se ani nedivím, že se
mi džánek nepodařilo vyfotografovat a AF zaostřil na zárubeň dveří
vzdálenou asi 2m.
U druhého obrázku jsem měl na fotoaparátu nastavený
automatický režim s vypnutým hologramem, zapnutým interním bleskem a
nastavenou funkcí noční snímání. Díky infradiodám jsem již viděl a
v hledáčku se mi podařilo džbánek najít. Fotografie se zdá být
ostřejší, ale stále je zaostřeno na zárubeň.
U třetího obrázku jsem měl na fotoaparátu nastavený automatický režim se zapnutým hologramem, zapnutým interním bleskem a nastavenou funkcí noční snímání. Zde se fotoaparát s ostřením vypořádal velice dobře. Obrázek je již k použití, vezmeme-li v úvahu extrémní podmínky (výrobce v návodu doporučuje použití blesku a infradiod do vzdálenosti 4,5m, skutečná vzdálenost 9m obraz hologramu se zvětšil na velikost asi 1×1m).
Tuto funkci zatím jiný digitální fotoaparát nepoužívá a výrobce mě přesvědčil, že se nejedná o „reklamní trik“, ale o velice užitečnou pomůcku. V této oblasti zatím digitální fotoaparáty pokulhávají za klasickou technikou, kde AF reflektor je celkem běžnou záležitostí u modelů od střední třídy. Výrobce dle mého názoru si energeticky náročnou funkci „hologram„ mohl dovolit z důvodu velice dobře vyřešené spotřeby energie a napájení fotoaparátu pomocí akumulátoru.
Ukázka ostření:
Problémy s ostřením někdy vzniknou při makro, kde bojujeme s malou
hloubkou ostrosti. Při cloně F2,0 je zeď ostrá a pavouk neostrý.
Manuální ostření je velmi problematické, neboť v hledáčku je obtížné
odhadnout, kdy je snímaný předmět zaostřen. Při použití LCD je ostření
kvalitnější, i když samozřejmě nedosahuje kvality obrazu na matnici
hledáčku klasické zrcadlovky. S ostřícím prstencem se otáčí velice
lehce a na displeji se objevuje vzdálenost nastavení objektivu v metrech.
Díky výše uvedeným důvodům je většinou jistější použít automatické
ostření. U důležitých snímků je možné zvolit sérii několika snímků
za sebou a jeden snímek pak vybrat. Celkově je možné říci, že
automatické ostření je přesné a rychlé. I za špatných světelných
podmínek fotoaparát zaostří přibližně do jedné vteřiny. Majitelům
klasických zrcadlovek se tato doba bude zdát dlouhá, ale je nutné si
uvědomit, že veškeré informace zpracovává matematický procesor, který
musí vyhodnotit údaje z pěti miliónů buněk a poslat je na displej a
paměť ve formě souboru. Dále zde hraje roli rychlost překreslování
180 000 bodů v elektronickém hledáčku.
měření expozice
F-707 nabízí tři druhy měření expozice.
- mnohabodové
- se zdůrazněním na střed
- bodové
Objekt byl fotografován v protisvětle, aby byly zdůrazněny rozdíly v chování jednotlivých expozičních režimů. U bodového měření bylo zaměřeno na střed květu, který je tmavší než 17% šedá. Proto snímek vyšel jako příliš světlý. Jednotlivé druhy expozic je možné lehce měnit v průběhu sledování objektu v hledáčku stiskem tlačítka změny expozice. Tyto změny se okamžitě na snímku v hledáčku projeví a jsou znázorněny pomocí symbolů. Tlačítko je umístěno na těle objektivu a je na něm výstupek pro nahmátnutí (viz obrázek Ovládání).
Fotoaparát dále umožňuje korekci expozice snímku pomocí tlačítka
umístěného vedle spouště. Stiskem tlačítka zapneme funkci korekce
expozice, kolečkem provedeme korekci expozice podle jasu pozadí snímku.
Hodnoty korekce jsou v rozsahu +2,0 EV až –2,0 EV a jsou uvedeny
v hledáčku pod symbolem EV. Tato funkce též nečiní problémy, neboť je
lehce dostupná. Poslední funkcí mající souvislost s expozicí je
fotografování s pevnou expozicí (AE LOCK). AE LOCK je možné aktivovat
v průběhu fotografování pomocí dalšího tlačítka umístěného na těle
objektivu před tlačítkem volba expozice. Jeho aktivace je uvedena
v hledáčku nápisem AE-L.
S používáním AE nejsou problémy a ovládání jednotlivých druhů expozic
je logicky uspořádané a uživatelsky příjemné.
V dalším díle testu Sony DSC F707 se budeme mimo jiné věnovat objektivu od
Carl Zeiss či softwarovému připojení.
Na testu spolupracovali:
Jindřich Navrátil
Andrej Macenauer
Komentáře
Tento článek nemá žádné komentáře
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.