Stavby moderního člověka - rozhovor s vítězi
Od 1. ledna do 29. února 2004 probíhala v sekci FotoGalerie soutěž na téma Stavby moderního člověka. Do soutěže se přihlásilo 154 fotografií. První místo získala fotografie „Parking“ s 229 body od Jirky Andrleho, na druhém místě se umístila fotografie „Konfrontace dvacátého století“ s 216 body od Zdeňka Bednáře a třetí příčku obsadila fotografie „Stavba z roku 1928... (pavilon "A" brněnského výstaviště) II.“ s 215 body od Alice Prokopové. V článku najdete rozhovor s vítězi.
Bodové hodnocení bylo tentokrát velmi vyrovnané. Je vidět, že o prvních příčkách nebylo do poslední minuty rozhodnuto. Soutěže se zúčastnilo 154 fotografií. Seznam vítězů je stále delší, jména se neopakují a to je to, co nás těší. Kamarádi zde nepomohou, rozhoduje jen fotografie, kterou je třeba vložit co nejdříve. V soutěži Stavby moderního člověka jste mohli shlédnout pozoruhodné záběry moderní architektury ať už z Prahy a Brna či Londýna, Paříže, Rotterdamu nebo Burj Al Arabu a mnoha dalších měst. Mezi našimi čtenáři je prostě mnoho cestovatelů.
Soutěžícím, jejichž fotografie se umístily na prvních třech místech, jsme položili jako již tradičně pár otázek:
- Jak dlouho a často fotografujete? Můžete nám napsat něco o svých fotografických začátcích či o svém vztahu k fotografování?
- Můžete prozradit čtenářům trochu víc o Vaší vítězné fotografii v soutěži Stavby moderního člověka? Jak a kde vznikla? Byla na pozadí nějaká zajímavá historka?
- Jaká fotografická témata Vás přitahují - jsou to právě stavby? Máte nějaká témata, která fotíte vyloženě nerad?
- Jakým fotoaparátem fotíte? Jste se svou značkou spokojeni či máte pro „tetičku z Ameriky“ připraven fotoaparát svých snů?
- Máte nějaké připomínky, návrhy k soutěži či galerii na FA? Co pro Vás znamená?
Jirka Andrle: „Parking“
Můj první fotoaparát byl obyčejný kinofilmový automat, se kterým jsem fotil stylem Vánoce-prázdniny-další Vánoce a to vše na jednom filmu. To bylo někdy za mého působení na střední škole. Tehdy jsem se spíše zajímal o počítače a vše kolem nich. Bavilo mě ale upravovat různé obrázky v grafických programech. S vývojem digitálních fotoaparátů jsem začal projevovat větší a větší zájem o tuto techniku, ale vzhledem k relativně vysoké pořizovací ceně zůstávalo stále jen u toho zájmu. Potom se mi naskytla možnost dlouhodobějšího pracovního pobytu v USA, kde jsem si za vydřené peníze koupil vysněný přístroj - Olympus C700. To bylo v létě 2002. Zpočátku jsem fotil cokoliv bez jakéhokoliv přemýšlení, ale jak jsem pročítal všemožné servery o fotografování, začal jsem zjišťovat, že existuje také něco jako 'zlatý řez' a podobně. Pro další získávání fotografických zkušeností pro mě bylo nejdůležitější, že jsem se začal scházet s dalšími nadšenci kolem fotografování, se kterými jsme podnikali ať už fotografické výpravy nebo 'pracovní porady', takže pánové a dámy z Fotosite - díky!!!.
Fotografie „Parking“ byla pořízena v Chicagu. Jedná se o spodní část jedné ze dvou výškových budov Marina Towers. Byl to jen jeden z mnoha snímků pořízených při prohlídce města. Teprve až rok poté, co jsem si prohlížel fotografie, jsem v té fotce viděl něco víc.
Asi nejradši fotím makrofotografie a přírodu, potůčky na dlouhé časy atd. Rád fotím lidi na ulici, když o tom neví, v běžných každodenních situacích. Co mě ale opravdu nebaví je fotit nějaké rodinné oslavy. Co mě ale baví možná stejně jako samotné fotografování je následná úprava fotografií na počítači (což byla vlastně věc, která mě k fotografování přitáhla).
S fotografováním jsem začal na Olympusu C700, ze kterého jsem díky malé nehodě přešel na Olympus C730. Zpočátku jsem z něj byl doslova nadšený - krásné fotky, velký zoom atd., ale postupem času jsem se začal dostávat k technickým hranicím, přes které bych se rád dostal, ale nejde to. Krásné fotky už nejsou tak krásné, zoom je dobrá věc, ale musí být kvalitní objektiv, což v případě tohoto přístroje není. Zatoužil jsem proto po digitální zrcadlovce a v současné době se na ni snažím našetřit nějaký ten penízek.
Přínos FA ve mě spočívá hlavně v inspiraci a také v kritikách ostatních uživatelů, co udělat lépe atd., což považuji za tu nejlepší cestu, jak se alespoň trochu naučit fotit. Připomínky bych snad ani neměl, jen možná mi přijde navigace po FA trošku složitější, ale zásadní problém bych v tom neviděl.
Zdeněk Bednář: „Konfrontace dvacátého století“
Na první otázku můžu odpovědět, že průběžně fotografuji celý svůj dlouhý život, ale intenzivněji až po objevení pro mne digitálního fota. Najednou pro mne fotografování začalo být každodenní radostí, i když koníčků mám mnohem více.
K soutěžní fotografii mohu říci jenom to, že vznikla zcela náhodně při průjezdu ulicí autem kolem. Když jsem viděl ten krásný odraz toho pěkného starého domu v té skleněné krychli, ihned mě napadl i název. Fotil jsem z auta k nelibosti ostatních řidičů a na kvalitě fotografie je to znát. Ke všemu jsem měl ještě nastavenou bílou z minulého focení, což jsem se potom snažil dohnat na počítači. Opravdu jsem nečekal s nějakým umístěním, spíše jsem měl chuť to smazat. Omlouvám se, ale fotografii v této kvalitě již nemám, neb jsem po havárii počítače o ni přišel.
Nejraději si fotím krajinu, přírodu a makro a naopak téměř vůbec nefotím lidi (kromě rodinných příslušníků). Ne že bych nechtěl, ale brání mi ostych a opačně by se mi to také nelíbilo.
V této době vlastním již pouze z fotoaparátů Olympus C 40 a poměrně nedávno jsem si pořídil Sony 828, na který si zatím jenom zvykám.
Do galerie jsem vstoupil zcela náhodou a postupně mě nadchla, i když časově se tam moc nedostanu. FA se mně líbí pro přehlednost a velmi dobrou obsahovou kvalitu. Snad by se nemusela objevovat pod fotografiemi jména, aby se bodovaly pouze fotografie.








