FotoAparát.cz

Výroba dírky

V zahraničí se dají koupit velmi přesné dírky vyrobené pomocí laseru z ušlechtilých materiálů. Kvalitní dírku si však může jednoduše vyrobit každý sám, a to za minimálních nákladů.

Stačí z plechovky od nápoje vystřihnout kousek plechu, přibližně 4 x 4 cm. V místě, kde bude dírka, je třeba plíšek hrubším brusným papírem zbavit laku, co nejvíce ho zeslabit a následně přebrousit jemným brusným papírem. V plíšku položeném na dřevěné podložce se ostrou jehlou vytvoří co nejmenší dírka. Pozor, na jehlu se musí zatlačit nějakým tvrdým předmětem, aby vám tupý konec neporanil prst. Spodní strana dírky se přebrousí jemným brusným papírem, který odstraní vytlačený materiál. Do dírky se znovu vloží jehla a mírným tlakem a otáčením mezi prsty se dírka zakulatí. A opět přebrousí. Postup je třeba opakovat, než se docílí požadovaného průměru. Při troše trpělivosti tak vznikne pravidelně kulatá dírka ve velmi tenkém materiálu.

Měření dírky

Způsobů, jak změřit právě vyrobenou dírku, existuje několik. Nejjednodušší je asi použít pouze dobrou lupu a pravítko. Přesnějšího měření lze ale docílit za pomoci zvětšovacího přístroje. Do rámečku pro film se vloží zároveň dírka a průsvitné pravítko a jejich obraz se promítne na bílý papír. Čím více bude zvětšovací přístroj vytažený, tím bude měření přesnější. Jednoduchým výpočtem se pak zjistí měřítko zvětšení a následně velikost dírky. Pro názornost uvedu příklad: na promítnutém obraze pravítka se šest promítnutých centimetrů rovná 60 centimetrům. 60 : 6 = 10, obraz je tedy zvětšen 10krát. Promítnutý obraz dírky je tři milimetry. 3 : 10 = 0,3, skutečný průměr dírky je tedy 0,3 milimetru.

Jak dál?

Jak vidíte, existuje spousta možností jak, z čeho a jakou dírkovou komoru vyrobit. Jak tedy začít? Myslím, že nejlepší cestou je nechat se inspirovat množstvím komor, jejichž ukázky se dají snadno najít na internetu. Pro začátek je dobré zkusit něco jednoduššího, získat zkušenosti a na vlastní kůži poznat, co vám může tato technika nabídnout. Nakonec si musí každý sám zvolit vlastní cestu. Mějte však na paměti, že výroba a fotografování dírkovou komorou je vždy do určité míry experimentem a hrou. Cílem není technicky dokonalá fotografie (na tu jsou zde jiné fotoaparáty), naopak určité nedostatky a působení náhody mohou vtisknout snímkům osobitost a ovlivnit jejich atmosféru.

Informace o historii a používání dírkové komory můžete najít například ve dříve publikovaných článcích Fotografování dírkovou kamerou nebo Vztahy pro výrobu dírkových kamer na serveru FotoAparát.cz. Podrobnější informace o dírkové komoře a program PinholeDesigner pro potřebné výpočty naleznete na stránkách www.pinhole.cz. Zde také najdete řadu odkazů na stránky o dírkových komorách po celém světě, které vás mohou inspirovat k vlastní tvorbě a některé také nabízejí konkrétní návody a postupy. Praktickou stránkou fotografování dírkovou komoru, například stanovením expozice, se bude zabývat volné pokračování tohoto článku, které brzy najedete na tomto serveru.

Nezbývá než vám popřát hodně trpělivosti při stavbě dírkové komory a hodně zábavy při fotografování.

David Balihar


Poznámka redakce:
Již potřetí proběhne letos Světový den dírkové fotografie. Tentokrát připadne na neděli 27. dubna 2003. Znamená to v neděli 27. dubna vyrazit ven a pořídit dírkové fotografie. Fotografie vyvolat, jednu z nich si vybrat a poslat nejpozději do 31.května 2003 do mezinárodní dírkové galerie na stránkách www.pinholeday.org.