V předešlém díle seriálu o stativech jsme se seznámili s tím proč používáme stativ. V dalším pokračování seriálu se dozvíte z jakých částí se skládá a do jakých skupin můžeme stativy rozdělit. V článku navíc naleznete mnoho zajímavých doprovodných ilustrací. Čtěte dál.

kulová

První a nejrozšířenější jsou tzv. kulové hlavy. Ty jsou určeny pro lehčí typy fotoaparátů. U nich se většinou jediným šroubem nastavuje odpor třecího uložení kulového kloubu, páčkou nebo šroubem se tak nastavení v kterémkoli směru pevně zafixuje. Výborné jsou pro lehké a rychlé ovládání kinofilmových a lehčích středoformátových přístrojů.

třícestná

Druhou kategorií jsou tzv. třícestné hlavy (tři osy posunu, 3D). Ty jsou na první pohled složitější, ale poskytují uživateli vyjímečný komfort v manipulaci horizontálního a vertikálního posunu. To je tak přesnější než například u kulových hlav. Jednotlivé třecí plochy u třícestných stativů jsou aretovány přítlačnými šrouby v silikonových pouzdrech. Nevýhodou všech třícestných hlav je jejich nepříznivá cena a váha.

velkoformátová

Poslední skupinou jsou stativové hlavy pro velkoformátovou fotografii, které mají malý úhel pohybu ve vertikální poloze, jinak se od třícestných neliší. Velkoformátové přístroje se totiž běžně nepřeklápějí do vertikální polohy. U těchto hlav je kladen důraz na velkou pevnost a nosnost. U některých výrobců se můžeme setkat s atypickým systémem hlav. Jsou to například U nebo L systémy, běžné například u hvězdářských dalekohledů. U fotografických stativů se s nimi setkáte jen zřídka.

koncovky nohou

koncovky

Na první pohled méně významná část stativů může mít velký vliv na jejich stabilitu a účel použití. Levné amatérské přístroje mají většinou nohy zakončené pouze gumovými patkami se zdrsněným povrchem a nejsou vyměnitelné. Profesionální stativy naopak nabízejí různé systémy zakončení stativových nohou. Výhodou složitějších systémů je možnost jejich výměny za jiný systém nebo pouhé záměny patek za nové. U profesionálních stativů rozlišujeme celkem dva druhy zakončení. Jsou to gumové patky balistické nebo kónické se zdrsněným povrchem. Jsou vhodné jak pro ateliérovou fotografii v interiéru, tak jsou vhodné pro použití v exteriéru. Díky měkkému materiálu, který zmírňuje rozechvění a jakékoliv otřesy stativu může být opotřebení těchto gumových materiálů rychlé. Většina gumových patek profesionálních stojanů je výměnná.
Druhým typem jsou tzv. koncovky s kovovým hrotem. Ty jsou určeny především pro fotografování v exteriéru. Nejsou vhodné pro použití na tvrdých podkladech, na kterých lehce kloužou (dlažba, beton, kámen, atd.). Výborně se ovšem hodí pro fotografování v exteriéru na měkkých materiálech. To se může uplatnit především v úhlech s maximálním výklonem nohou. Výbornou alternativou jsou kombinované patky s balistickými gumovými koncovkami, které se mohou po závitu zasouvat a nahradit tak použití hrotů. Univerzální patky jsou vhodné jak pro ateliérovou fotografii tak i pro focení v exteriéru. Posledním případem zakončení nohou stativů jsou pojízdné základny (slouží jako adaptéry nebo přídavná zařízení pro stativy). Ty se využívají v kinematografii a ateliérové fotografii. Jedná se o pojízdné hvězdice s kolečky opatřené brzdou. Sloupové stativy v ateliérech jsou opatřeny těžkými kovovými podstavci, které zajišťují maximální stabilitu, ale jejich možnost pohybu je dosti omezená.

V posledním díle o stativech si představíme základní parametry stativů, jejichž pochopení nám usnadní výběr správného stativu.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • RadkaKl
    RadkaKl
    21.11.2002 11:12

    Ráda bych doplnila několik informací o jednonohých stativech. Říká se ji většinou monopody (ne monopady). Protože se k nim, jako k ostatním druhům stativů, dá koupit hlava, není tak úplně pravda, že překlápění fotoaparátu do vertikální polohy je omezené. V krajinářské fotografii se monopody opravdu moc nepoužívají, ale ve sportovní fotografii jsou užitečně, protože můžete s monopodem mnohem rychleji reagovat na pohyb v prostoru. Já také používám monopod při fotografování zvířat a když nechci nebo nemohu tahat těžší a větší třínohý stativ. Pokud jednou rukou, kterou musíme monopod držet, pouze tento stativ nepřidržujete, ale tlačíte dolů nebo pokud se můžete ještě o něco opřít, je to dobrý pomocník. Také vás s monopodem nechají většinou fotit tam, kde by vám to s třínohým stativem nedovolili.

  • Jan Jedlička
    Jan Jedlička
    Autor
    21.11.2002 21:56

    Ahoj Radko, děkuji ti za upozornění na menší překlep v názvu ilustrace. Stále se nemohu srovnat s některými ekvivalenty anglických názvů. Chyba bude brzy opravena. Uznávám postavení monopadů ve fotografii - jejich použití je ovšem určené jen těm fotografům, kteří jsou limitováni jak prostorem nebo akcí. Proto má určité nedostatky v porovnání s klasickými stativy, kterým se v tomto seriálu věnuji. Monopody se používají také v krajinářské fotografii. Je hodně častý u vysokohorské turistiky, kde mimochodem některé slouží dokonce jako podpůrné hůlky. Ve sportu ovšem hrajou monopody jistě nejdůležitější úlohu. Zajímalo by mě jaké máš zkušenosti s použitím monopodu při fotografii zvířat? Jak dlouhá skla si dovolíš na stativ posadit?

  • RadkaKl
    RadkaKl
    22.11.2002 14:39

    Ahoj Honzo, máš pravdu, při turistice se monopod používá častěji, to jsem si neuvědomila. Mám monopod Manfrotto s takovou malou hlavou a s rychloupínací destičkou. Zvířata fotím hlavně v zoo s objektivem max 400 mm. Menší a/nebo rychle se pohybující zvířata fotím z ruky, s monopodem fotím v pavilonech (méně světla) nebo větší, pomalá, ležící a spící zvířata. Zdá se mi, že když používám monopod (ale to platí i u normálního stativu), více se soustředím na kompozici, na pozici zvířete, počkám si na vhodnější okamžik, eliminuji více rušivých prvků.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (3)

Tisknout článek

Tip na článek

Zimní Šumava - inverzní mlhy, fotka nebo časosběr?
Zimní Šumava - inverzní mlhy, fotka nebo časosběr?

In­verzní mlhy fo­to­gra­fu­jeme na Šu­mavě od konce lis­to­padu do konce února. Kašper­ské Hory, které leží na před­ním hře­beni Šu­mavy jsou ide­ál­ním mís­tem. Dě­lat ča­sosběr nebo fo­to­gra­fo­vat? Nic není ide­ální a příště to bude zase úplně jiné. Krásné vá­noce!

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram