Stativy

První a nejrozšířenější jsou tzv. kulové hlavy. Ty jsou určeny pro lehčí typy fotoaparátů. U nich se většinou jediným šroubem nastavuje odpor třecího uložení kulového kloubu, páčkou nebo šroubem se tak nastavení v kterémkoli směru pevně zafixuje. Výborné jsou pro lehké a rychlé ovládání kinofilmových a lehčích středoformátových přístrojů.

Druhou kategorií jsou tzv. třícestné hlavy (tři osy posunu, 3D). Ty jsou na první pohled složitější, ale poskytují uživateli vyjímečný komfort v manipulaci horizontálního a vertikálního posunu. To je tak přesnější než například u kulových hlav. Jednotlivé třecí plochy u třícestných stativů jsou aretovány přítlačnými šrouby v silikonových pouzdrech. Nevýhodou všech třícestných hlav je jejich nepříznivá cena a váha.

Poslední skupinou jsou stativové hlavy pro velkoformátovou fotografii, které mají malý úhel pohybu ve vertikální poloze, jinak se od třícestných neliší. Velkoformátové přístroje se totiž běžně nepřeklápějí do vertikální polohy. U těchto hlav je kladen důraz na velkou pevnost a nosnost. U některých výrobců se můžeme setkat s atypickým systémem hlav. Jsou to například U nebo L systémy, běžné například u hvězdářských dalekohledů. U fotografických stativů se s nimi setkáte jen zřídka.

koncovky nohou

Na první pohled méně významná část stativů může mít velký vliv na jejich stabilitu a účel použití. Levné amatérské přístroje mají většinou nohy zakončené pouze gumovými patkami se zdrsněným povrchem a nejsou vyměnitelné. Profesionální stativy naopak nabízejí různé systémy zakončení stativových nohou. Výhodou složitějších systémů je možnost jejich výměny za jiný systém nebo pouhé záměny patek za nové. U profesionálních stativů rozlišujeme celkem dva druhy zakončení. Jsou to gumové patky balistické nebo kónické se zdrsněným povrchem. Jsou vhodné jak pro ateliérovou fotografii v interiéru, tak jsou vhodné pro použití v exteriéru. Díky měkkému materiálu, který zmírňuje rozechvění a jakékoliv otřesy stativu může být opotřebení těchto gumových materiálů rychlé. Většina gumových patek profesionálních stojanů je výměnná.
Druhým typem jsou tzv. koncovky s kovovým hrotem. Ty jsou určeny především pro fotografování v exteriéru. Nejsou vhodné pro použití na tvrdých podkladech, na kterých lehce kloužou (dlažba, beton, kámen, atd.). Výborně se ovšem hodí pro fotografování v exteriéru na měkkých materiálech. To se může uplatnit především v úhlech s maximálním výklonem nohou. Výbornou alternativou jsou kombinované patky s balistickými gumovými koncovkami, které se mohou po závitu zasouvat a nahradit tak použití hrotů. Univerzální patky jsou vhodné jak pro ateliérovou fotografii tak i pro focení v exteriéru. Posledním případem zakončení nohou stativů jsou pojízdné základny (slouží jako adaptéry nebo přídavná zařízení pro stativy). Ty se využívají v kinematografii a ateliérové fotografii. Jedná se o pojízdné hvězdice s kolečky opatřené brzdou. Sloupové stativy v ateliérech jsou opatřeny těžkými kovovými podstavci, které zajišťují maximální stabilitu, ale jejich možnost pohybu je dosti omezená.

V posledním díle o stativech si představíme základní parametry stativů, jejichž pochopení nám usnadní výběr správného stativu.