Odolnost a spolehlivost fotoaparátů, 1.díl
Protože u nás, díky dlouholeté izolaci za komunistického režimu, byla značně přerušena kontinuita povědomí o fungování marketingu a různých „pastí“ na zákazníky, které mají výrobci mistrně zvládnuté, byly (a jsou) projevy dost jednoznačné. Důsledkem této neznalosti je, že našemu kupujícímu stačí vhodně cílená reklama k tomu, aby si koupil fotoaparát, o kterém si myslí přesně to, co se říká v reklamě – aniž by alespoň trochu kriticky přemýšlel o tom, jestli je výrobek opravdu tak dobrý, jak se praví, jestli nemá konkurence třeba něco lepšího, nebo dokonce, jestli nejde jen o „boudu“, kterou na něj ušil výrobce. Nemám nic proti „kosmickým plastům“, ale je třeba vědět, co lze od takovýchto výrobků očekávat, co splnit mohou, a co ne. Jako technik (ale především z praktických zkušeností) mohu potvrdit, že používané plasty opravdu nemají kvalitu kovů, a jsou používány výhradně z cenových důvodů. Argumenty, že důvodem použití plastů je nižší hmotnost, jsou do značné míry účelové. Částečně je to samozřejmě pravda, ale ne úplně – značnou část hmotnosti moderních fotoaparátů tvoří baterie a elektromotory, nejen tedy vnější kryty a části těla přístroje. Navíc jsou (kromě vyloženě profesionálních fotoaparátů typu Canon EOS1V a Nikon F5) hmotnostní rozdíly poměrně málo výrazné – většinou člověku vadí při nošení spíše rozměry fotoaparátu, než hmotnostní rozdíl 200 gramů. Souhrnně lze říci, že plastové modely se v životnosti ani odolnosti zdaleka nemohou měřit s výrobky z kvalitních klasických materiálů. To může být pro někoho samozřejmé, jinému to může vrtat v hlavě, a někdo tomu třeba neuvěří.
Ve druhém díle se pokusím popsat, které konkrétní části fotoaparátů jsou důležité z hlediska konstrukce, a má tedy smysl věnovat jejich provedení pozornost – celokovových přístrojů je již dnes pomálu a většinou jde o ryze profesionální výrobky.
Martin Měska
Hodnocení
Článek má 46 hodnocení, průměr je 1.3.
Komentáře
Martin Měska