Zvětšování v „černobílé“ fotokomoře II.
Seriál na téma zvět-šování v „černobílé“ fotokomoře, zastavení druhé: Dřív než začneme zvětšovat. Krátký vhled o retušování, vyvolaných filmech a jejich archivaci. Jak poznám přeexponované, podexponované a tzv. normálně exponované políčko, co to znamená pro volbu zvětšovacího papíru ad. Fotografický slang - i fotografie (resp. práce v komoře) má svůj vlastní jazyk a bez znalosti základních pojmů se neobejdete.
UŽ JSTE SE ROZHODLI ?
Možná, že jsem v prvním díle povídání o zvětšování ve fotokomoře někoho odradil a jinému rozhodování poněkud ztížil. Ano. Věřte, že právě to bylo mým cílem! Rozhodnutí o pořízení fotokomory bychom měli opravdu uskutečnit až po zralé úvaze a prodávat za dva měsíce zvětšovák a další vybavení na inzerát, je přece jen poněkud zbytečná zkušenost. Proto doufám, že jste všechna pro a proti řádně zvážili. A pokud jste rozhodnutí odložili až si budeme více jisti, nevadí, ani tak nebudete při bližším poznávání tajů kolem fotografování stát mimo. Jen budete ochuzeni o pomyslnou „třešničku na dortu“ v podobě fyzického ovlivnění celého tvůrčího procesu, to proto, že zvětšování, chcete-li výrobu fotografií, budete muset svěřit jiným. Všichni ale nemůžeme mít všechno, někomu chybí peníze, jinému alespoň ta minimální místnůstka bez tekoucí vody, dalšímu třeba pochopení rodiny…
Pro ty z vás, kteří se již rozhodli a začali s postupným zařizováním komory, ale i vám, kteří zatím komoru budujete „virtuálně“, bude určen následující tok informací.
Dovolte mi ale nejdříve malou odbočku: Již při prvním čtení vstupního textu mě jeden z kolegů káravě napomenul, že na poměry až příliš prozrazuji podrobnosti, které někteří fotografové střeží jako oko v hlavě a jsou jejich „výrobním tajemstvím“. Přátelé, konečným výsledkem práce v temné komoře jsou fotografie, a ty jsou buď dobré nebo špatné. Ty špatné by měly skončit bez velkého váhání v koši na odpadky a ty dobré posouvají výsledky úsilí do další roviny. Sobecky bych mohl říct, že čím více bude nás, kteří si i v době digitálů najdeme čas na intimní chvíle v přítmí nazelenalého světla, tím lépe. Nemohou všichni kupovat jen Ink-jetový papír určený pro fotorealistický tisk na inkoustových tiskárnách, někdo také musí výrobce neustále přesvědčovat, že ani zájem o „klasiku“ ještě nevymizel a že se vyplatí vyrábět také potřebnou chemii pro tzv. mokrý fotografický proces a další drobnosti. Tolik tedy mé subjektivní a „sobecké“ vysvětlení. A jestliže si někdo nechává své fígle pod pokličkou, jeho věc, věřím, že je ale i dost takových, kteří s výsledky vlastního mapování slepých uliček rádi seznámí také další hledající… Tak. Konec filozofování a „do práce“.
Retušování fotografií
PÁR SLOV O RETUŠOVÁNÍ FOTOGRAFIÍ
Doufám, že místo, které proměníte v temnou komoru, jste ve svém bytě, domě, na chalupě nebo na pracovišti již našli. Pamatujte, že nejlepší by bylo, aby již žádným dalším aktivitám nesloužilo, jinak budete mít potíže a sada retušovacích štětečků bude pro vás nezbytností. A když už jsme u nich, z vlastní praxe vám mohu doporučit zakoupení alespoň základní sady retušovacích pomůcek. A když základní, tedy vám pro začátek opravdu vystačí jeden velmi jemný retušovací štěteček a jedna lahvička retušovací barvy. Černé - potřebné další odstíny šedé si sami vytvoříte ředěním na jedné zkažené zvětšené fotografii. Na obyčejný bílý kancelářský papír retušování, resp. zkoušku tonality, nezkoušejte, protože ten má přece jen poněkud jiné složení a výsledek na fotopapíru je odlišný. Jako základní informace by vám při retušování měl posloužit fakt, že na poškrábané nebo zrníčkem prachu „postižené“ místo fotopapíru nanášíme retušovací barvu o stupínek světlejší než potřebujeme (po zaschnutí ztmavne). Dobrý retušér je ale hlavně praktik a kvalitní retuš se teoreticky naučit nedá. V zásadě dbejte na to, abyste retušování zvětšenin nepotřebovali vůbec (já sám potřebuji retušovat pouze velmi zřídka a prakticky jen od formátu 18x24 cm). Než složitě retušovat, je lepší zkusit nazvětšovat ještě jeden papír nebo jiné políčko filmu…
Už tedy chápete, proč vás tak úpěnlivě nabádám, abyste pokud možno eliminovali prašnost?! Bude-li minimální, budete také minimálně retušovat a fotografie předělávat. (Za zmínku by stála také negativní retuš přímo na filmu, ale to by bylo již opravdu povídání na trochu jiné téma.)
