Zvětšování v „černobílé“ fotokomoře I.
A to je všechno?
Ano. Z nezbytných věcí je to vše. I tak je toho bratru za 20 tisíc korun! Máte-li víc, vězte, že existuje spousta dalších vymožeností, které vám práci v temné komoře usnadní: expozimetry, vyvolávací poloautomaty ad. Seznámení s nimi je ale nad rámec tohoto textu. Tam už musíte sami…
Pár slov na závěr prvního zastavení
Dočetli jste až sem a ještě neztratili chuť začít v temné komoře pracovat? Potom neváhejte a skutečně začněte. Nikde jinde si své fotografie neuděláte lépe podle svých představ než právě tady. Už slyším oponenty, že v digitální komoře je možné udělat ještě daleko více. Možná. Nejsem zarytým odpůrcem „pokroku“. Kdo ale jednou „ochutnal“ pach vývojky a ustalovače, kdo netrpělivě zíral do misky až se začnou objevovat známé obrysy krajiny nebo tvář milého člověka, je chycen do konce života. A pocity, které zažijete ve fotokomoře, u obrazovky počítače zažít nelze, to mi věřte - i když technicky dobrá fotografie z klasické, mokré komory vás bude stát nepoměrně větší úsilí…
A abych vás patřičně navnadil, připravil jsem pro tento díl seriálu ukázku několika fotografií, které byly „dodělány pod zvětšovákem“. Někdy je třeba světlo padající na citlivý papír nadržet, přidat nebo ubrat, to aby výsledek byl co možná esteticky nejhodnotnější. S počítačovou úpravou to ale nemá nic společného! Přiložené snímky, pořízené klasickou cestou, byly do digitální podoby převedeny pomocí standardního stolního scanneru a nebyly dodatečně upravovány počítačovým programem.
Čistou hlavu a dobré světlo Vám přeje
Pavel Charousek
Pozn.: Je docela dobře možné, že v některé části textu již počítám s vaší základní znalostí tématu víc, než jste v současnosti ochotni vstřebat. Možná, že jsem na něco, pro vás důležitého, zapomněl nebo jen přešel strohým konstatováním. Bude-li tomu tak, zeptejte se!
V příštím zastavení si povíme něco o fotopapírech a jejich vyvolávání, probereme vývojky a další fotochemii, zastavíme se u specifického fotografického jazyka a možná se už dostaneme také k samotnému zvětšování…
Hodnocení
Článek má 34 hodnocení, průměr je 1.2.
Komentáře
Prave se ucim Chemii, ve Ctvrtek z ni piseme zkousku...ucim se prvnim rokem Fotografkou, ale v Nemecku, a jsem rada za tyto Stranky...uz mi hodne pomohly pochopit to, v cem jsem v Nemcine mela Problemy......dekuju...
Zdraví Vás P. Charousek
Nejde samozřejmě o ty máchané papíry, pro ty jsou ruce pohledu rizika mechanického poškození určitě šetrnější. Jde jednak o ty vlastní ruce (není totiž ze zdravotního hlediska kdovíco se celé dny máchat v metolech, síranech, siřičitanech, octech a dalších sajrajtech, ale taky hlavně o to všechno další, na co těma upatlanýma rukama potom saháš. Čisté neexponované papíry (fleky, otisky prstů), filmy (taktéž), zvětšovák (špinící fleky, korozí vyžrané otisky prstů) atd.
Navíc kleště máš v každé lázni jedny, takže nazanášíš ustalovač či přerušovací lázeň do vývojky ani vývojku do vody s ustálenými fotkami. Oproto tomu ruce máš jen dvě, přičemž já osobně si nedovedu představit, že jednou máchám fotky ve vývojce, druhou v přerušovací lázni a v ustalovači a ještě přitom obsluhuji zvětšovák. Nebo si po každé manipulaci s fotkou v lázni ruce důkladně umyješ a osušíš?