Vztahy pro výrobu dírkových kamer

Tento článek je pokračováním dílů Fotografování dírkovou kamerou a rozhovor s D. H. Bloomfield. Budete-li vyrábět vlastní dírkovou kameru, pak nezapomeňte, že pro určitou vzdálenost dírky od roviny filmu existuje pouze jeden průměr dírky, při kterém je obraz nejostřejší. Ani vyvrtání dírky není jednoduchá záležitost. V článku najdete některé vztahy pro dírkové kamery.

V literatuře i na internetu najdete množství vzorců pro výrobu dírkových kamer. Tyto vztahy vyjadřují závislost mezi dvěma základními parametry, kterými jsou průměr dírky a vzdálenost této dírky od roviny, kde je uložen film. Tuto vzdálenost někdy „dírkaři“ nazývají trochu nesprávně ohnisková vzdálenost (focal length). Nelekejte se toho, že co různé vzorce dávají vždy trochu odlišné hodnoty. Cílem fotografa používajícího dírkovou kameru totiž nemusí být dosánout nejostřejšího obrazu.

Obecně lze říci, že až do určitého průměru dírky platí, že čím je dírka menší, tím je obraz ostřejší. Od určitého průměru však dochází k lomu světla difrakcí, které způsobí rozostření obrazu.

Pro určitou vzdálenost dírky od roviny filmu existuje pouze jeden průměr dírky, při kterém kamera dává nejostřejší obraz. Počítejte však s tím, že ostrost obrazu z dírkových kamer bude vždy menší než z běžného fotoaparátu s objektivem.

Pro vrtání dírky je velmi důležité, aby měla ve výsledku přesný kruhový tvar bez nepravidelností a ostrých tvarů, kde pak dochází k ohybu světla. Dírku, která je nejdůležitější částí kamery, je třeba pečlivě prohlédnout kvalitní lupou. Přesné kruhové dírky malých průměrů, určených pro profesionální kamery, se vrtají laserem.

Asi nejznámější vztah pro dírkové kamery pochází z roku 1891 od nositele Nobelovy ceny lorda Rayleigha.

d – průměr dírky

l – vlnová délka světla (nejčastěji se používá hodnota 0,00055 mm, která odpovídá žlutozelenému světlu)

f – vzdálenost dírky od světlocitlivého materiálu (ohnisková vzdálenost dírkové kamery)

Další vztahy, které částečně vychází ze vztahu Reyleigha uvádí Bogre (1988) a Holter (1990). Uvádíme je ve formě tabulek. Co je f a d je popsáno výše. Hodnota f ekv je teoretické clonové číslo. Expoziční faktor vám pomůže odhadnout vhodnou expoziční dobu jako násobek času, který naměříte expozimetrem v případě, že nastavíte hodnotu clonového čísla f/22 (resp. f/16).

f (mm)	d (mm)	f ekv	exp. factor pro f/22
50 mm	0,29	f/174	63 x
75 mm	0,35	f/213	94 x
100 mm	0,41	f/246	125 x
125 mm	0,45	f/275	157 x
150 mm	0,5	f/203	188 x
200 mm	0,57	f/348	250 x
250 mm	0,64	f/389	313 x
300 mm	0,7	f/426	376 x

f (mm)	d (mm)	f ekv	exp. factor pro f/16
10 mm	0,14	f/70	20
20 mm	0,2	f/100	40
30 mm	0,24	f/125	60
40 mm	0,28	f/140	80
50 mm	0,31	f/160	100
60 mm	0,34	f/180	125
70 mm	0,37	f/190	140
80 mm	0,4	f/200	160
90 mm	0,42	f/214	180
100 mm	0,45	f/220	190
150 mm	0,54	f/280	300
200 mm	0,63	f/318	400
250 mm	0,7	f/360	500
300 mm	0,78	f/380	560
350 mm	0,84	f/418	700
400 mm	0,89	f/450	800

Z tabulek vidíte, že je třeba počítat s dlouhými expozičními časy. Proto bude dobré upevnit vaši dírkovou kameru na stativ nebo postavit na pevný stůl.