Jak si vybrat správný objektiv, II.díl

V minulém díle Jak si vybrat správný objektiv, I.díl jste si mohli přečíst, že možných nápisů na objektivech je dost (samozřejmě hlavně z reklamních důvodů). Nejdůležitější jsou první dvě popsané hodnoty – tedy světelnost a ohnisková vzdálenost.

Nejprve o světelnosti

Světelnost běžně dostupných objektivů se pohybuje tak v rozmezí 1:1,4 až 1:8. Objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností jsou na tom z konstrukčních důvodů o mnoho lépe než zoomy. Zatímco pevná ohniska mají běžně světelnost 1:1,8 a 1:1,4 , u zoomů tomu tak není. Existuje pouze pár zoomů se světelností pod 1:2,8. Chcete-li fotografovat na cestách, resp. nemáte vyhraněné fotografické zájmy jako jsou portréty nebo noční momentky bez blesku, vystačíte u pevných ohnisek se světelností do 1:2,8 , u zoomů je slušná hodnota tak 1:3,5 – 4,5 , zrcadlové objektivy mají většinou 1:8 (u těchto objektivů je světelnost současně jediná použitelná hodnota clony – zrcadlové objektivy z konstrukčních důvodů nemohou mít vestavěnou irisovou clonu).

AF systémy fotoaparátů běžně nejsou schopny pracovat s objektivy o světelností nižší než 1:5,6. Chcete-li fotografovat za zhoršených světelných podmínek bez blesku, máte možnost za patřičný obnos sehnat většinu pevných ohnisek se světelností 1:1,4 (kromě dlouhých teleobjektivů, kde se hodnoty světelnosti pohybují max. v rozmezí 1:2,8 až 1:4).

U zoomů jsou kromě širokorozsahových a telezoomů do hodně dlouhých ohnisek k dispozici se světelností 1:2,8 resp. 1:4. Hlavní nevýhodou těchto objektivů je především vysoká cena, a u zoomů i vysoká hmotnost a rozměry. U zoomů je třeba věnovat pozornost ještě jedné věci. Většina běžných zoomů má proměnnou hodnotu světelnosti se změnou ohniskové vzdálenosti. Na objektivu tedy naleznete světelnost ve formě např.: 1:3,5 – 5,6. Menší číslo platí pro nejširší úhel záběru (tedy nejkratší ohnisko), větší číslo platí pro nejužší úhel záběru (tedy nejdelší ohnisko). U fotoaparátů s vnitřním měřením světla to není problém – úbytek světla je automaticky vzat v úvahu (v případě TTL měření záblesku i při práci s bleskem). Horší je to při použití externího expozimetru nebo práci se studiovými zábleskovými přístroji. Při jakékoli změně nastavení zoomu musíte ze zkušenosti vědět, o kolik poklesne světelnost objektivu, a ručně zadat potřebnou korekci – v praxi je to samozřejmě maximálně nepohodlné, a je zde velká možnost chyb. Drahé zoomy (i některé levnější) toto mají konstrukčně vyřešeno. I u nich samozřejmě dochází vlivem změny polohy vnitřních členů objektivu (resp. změny mechanické délky tubusu) k úbytkům světla, tyto úbytky jsou však kompenzovány speciální konstrukcí clonového mechanismu.

Ohnisková vzdálenost

Jak již bylo řečeno, základním ohniskem pro kinofilm je 50mm. Jako standard pro širokoúhlé objektivy slouží ohnisková vzdálenost 28mm, jako standard pro teleobjektivy 135mm. Z těchto hodnot lze vycházet při pořizování dalších objektivů. Fotograf, který chce pracovat v interiérech a zhotovovat momentky v blízkých vzdálenostech se zaměří na širokoúhlá ohniska, která jsou v nezkreslující formě k dispozici již od ohniskové vzdálenosti cca 14mm. Podle mého názoru pro běžnou práci stačí ohnisko 24mm. Fotograf zhotovující portréty si vybere většinou ohnisko o něco delší než je standardní objektiv – většina fotografů volí ohniska od 85 do 105mm. Pro tyto účely je vhodné rovněž použití makroobjektivů. Lze je pořídit v ohniskových vzdálenostech 90 až 100mm, a jsou značně univerzální. Fotografové zvířat to mají dost těžké – z hlediska ceny, i doslovně. Pro fotografování zvířat se hodí objektivy tak od ohniska 300mm výše. Profesionální fotografové nezřídka používají objektivy o ohniscích až 800mm.

Většina našich čtenářů cestuje, takže je bude asi nejvíce zajímat vhodné vybavení na cesty. Pokud je třeba skutečně univerzální vybavení, znamená to táhnout s sebou objektivy tak od 15 do 600mm. To zcela jistě každý nevyužije ani nezaplatí. Myslím, že dostupné (i smysluplné) vybavení je tak od 20 do 400mm. Těmito ohnisky můžeme obsáhnout většinu našich potřeb. Mé osobní doporučení je zakoupit tři následující objektivy. Zoom 20 – 35mm, pevné ohnisko 1,4/50mm a zoom 135 – 400. Při vysokých nárocích na kvalitu/světelnost místo zoomů pevná ohniska 20mm, 35mm, 135mm, 300mm a konvertor.

Známé dilema zoom versus pevné ohnisko

Myslím, že boj mezi zastánci pevných ohnisek a zoomů trvá prakticky od vzniku prvních zoomů. Na jednu stranu to souvisí s tím, že každý má jinou náturu, a na druhou stranu s tím, že skutečně univerzální objektiv na všechno neexistuje. Proto se omezím na obecně platné konstatování.

V případě běžných nároků na kvalitu a světelnost většina alespoň trochu kvalitnějších zoomů odvede dobrou službu. Pokud chcete zvětšeniny formátu 30 × 40 cm a větší, které budou „opravdu ostré“, jsou většinou nutná pevná ohniska. Existují samozřejmě výjimky na obě strany, ale není jich mnoho. Příliš nedoporučuji nejlákavější skupinu objektivů, a to širokorozsahové zoomy (např. 28 – 200, 28 – 300). Tyto objektivy musí splňovat nejvíce kompromisů, a to se samozřejmě někde projeví. Jejich jedinou a největší výhodou je to, že nemusíme měnit objektiv, a máme stále k dispozici všechna potřebná ohniska. Vše ostatní jsou nevýhody – větší hmotnost, menší světelnost a její velký úbytek, větší zkreslení a horší kresba. Tato kritéria je třeba zvažovat u většiny objektivů, ale nejvíce to platí pro zoomy s velkým rozsahem.

To „nejlepší“ nakonec, aneb něco o cenách

Ceny objektivů se pohybují v obrovském rozmezí. Můžete mít objektiv za pár tisíc, i za milion. Cenová politika výrobců a prodejců, zdůvodňování cen jednotlivých výrobků a reklamní kličky dělají z této oblasti správnou džungli. Bohužel u českých nepříliš informovaných zákazníků to vyvolává přesně ten účinek, který se výrobcům a prodejcům hodí – zpravidla věří tomu, co se jim řekne.

Každý by rád pořídil věci co nejlaciněji (budu hovořit pouze o našem trhu). Přesto – nebo právě proto – je třeba postupovat obezřetně. Navzdory tomu, že je zde již desetiletí volný trh, mnoho lidí si ještě nezvyklo vytvářet si vlastní úsudek a nevěřit reklamám. Co ale platilo vždy, platí v obecné míře i nadále. Kvalitní výrobek nikdy není příliš laciný. Je tedy nutné zvážit, kolik jste ochotni (máte možnost) investovat, a co za to budete chtít.

Cenové relace nových objektivů jsou zhruba následující: do 10000,– , mezi 10000 až 30000,– , mezi 30000 až 100000, stovky tisíc korun. Nejvyšší cenové relace se týkají především extrémních teleobjektivů vyráběných v malých sériích. Mezi ceny od 0 do 100000,– Kč se rozděluje i kvalita objektivů. Na první pohled by to mohlo vypadat hrůzně, není to však tak hrozné. Nemáme-li přílišné nároky, lze vystačit s cenovými relacemi do 30000,–Kč nebo zakoupit příslušný objektiv z druhé ruky (doporučuji). Chceme-li se vyvarovat zklamání, je dobré se vyhnout nejnižším cenovým relacím (a to především u zoomů). Nabízí-li někdo zoom s větším rozsahem v ceně okolo 5000,–Kč , nedá se tento objektiv pro vážnější práci doporučit. (neberu v úvahu zákazníky, kteří potřebují pouze utratit peníze, aby si snížili daňový základ, ale fotografy, kteří chtějí zakoupený objektiv také nějakou dobu používat, a ne ho za rok zahodit).

Naopak lze v těchto cenách doporučit objektivy 1,8/50 mm od firem jako je Canon nebo Nikon – nabízejí velmi dobré vlastnosti, a z hlediska ceny jsou ideální na cesty, kde hrozí nebezpečí krádeže vybavení. Většina nových AF objektivů pro běžnou potřebu se dá koupit v cenách 15000,– až 25000,– Kč.

Z výrobců specializovaných na objektivy bych doporučil hlavně firmy Sigma, Tokina a Tamron. V obdobných cenových relacích nabízejí většinou výhodnější alternativu než originální objektivy. Při vyšších nárocích na mechanické provedení bych u AF objektivů doporučoval především objektivy Tokina řady ATX. Jejich mechanické provedení nemá u AF objektivů konkurenci (a to většinou ani u výrobců fotoaparátů). Co se týká mechanické odolnosti AF objektivů obecně – zde bohužel nikoho příliš nepotěším, většinou platí, že čím novější objektiv ve stejné ceně, tím horší mechanické provedení. AF objektivy jako takové právě nevynikají mechanickou odolností, mechanicky kvalitnější jsou pouze profesionální modely, které jsou značně nákladné. V porovnání s klasickými objektivy pro mechanické fotoaparáty však ani tyto nemají šanci.

Doufám, že jsem nikoho neodradil, málokdo si ale všechno vybavení pořizuje najednou. V případě nedostatku financí je lepší počkat nebo objektiv koupit starší, než se pak trápit nad špatnými výsledky. Věřte tomu, že nejdůležitější částí fotoaparátu je objektiv. Nikdy by se nemělo stát, že našetříte na vysněný fotoaparát, a poté z nedostatku financí k němu pořídíte nevyhovující objektiv.

Přeji ostré snímky a dobré světlo Martin Měska