Fotografování Mléčné dráhy s Canon 5DS a Canon 5D Mark II na Šumavě

Česká republika patří mezi země nejvíce zamořené světelným smogem. Ten se projevuje nad obzorem charakteristickou žluto-oranžovou září. Přesto, podobně jako všude jinde na Zemi, je pro fotografování Mléčné dráhy rozhodující fáze Měsíce. Ideální jsou dny, kdy je Měsíc v tzv. novoluní, tedy kdy nevystoupí vůbec nad obzor celou noc. Informace o fázi Měsíce najdete například na www.beda.cz. Dále rozptylují světlo hvězd prachový smog a vzdušná vlhkost. Právě to jsou dva hlavní faktory, které závisí na počasí a rozptylových podmínkách. Na rozdíl od temných a málo znečištěných oblastí světa, pokud chcete fotografovat Mléčnou dráhu v Čechách, musí se vám všechny faktory sejít co nejlépe. Temnotu prostě nenahradíte, i když Mléčnou dráhu lze vyfotografovat i v hodně znečistěných podmínkách – díky zázraku jménem RAW a úpravám v Lightroomu z přeexponovaných snímků při expozicích uvedených v tomto článku.

1. Najděte temný kout v krajině
Na Šumavě je relativně málo lidských sídel a proto i menší znečistění světelným smogem. Přesto nad hřebeny pohraničních hor vidíte záři z Německa a to samé je i v případě nízkého obzoru při pohledu do vnitrozemí Čech, které rovněž září naplno. V průběhu noci se díky otáčení země bude poloha Mléčné dráhy měnit. Musíte si najít místo tak, aby jste na pozadí měli obzor, kde je málo světelného smogu.

Obr. 1 Kostel svatého Mikoláše.
Vlevo na obzoru je vidět charakteristická oranžová záře sodíkových výbojek nad Kašperskými horami.
Canon 5DS, objektiv Canon EF 16–35mm/f 2,8L II, ohnisko 16mm, f 2,8, čas 20s, ISO 6400, kontrast zvýšen lokálně v programu Lightroom funkcí Clarity

Obr. 2 Pohled do temného kouta k jihozápadu
Vpravo na snímku začíná světelný smog nad Sušickem
Canon 5DS, objektiv Canon EF 16–35mm/f 2,8L II, ohnisko 16mm, f 2,8, čas 20s, ISO 6400, kontrast zvýšen lokálně v programu Lightroom funkcí Clarity

2. Fáze měsíce
Snímky v tomto článku byly pořízeny v noci ze 17. na 18. Července 2015. Měsíc v novu byl 16.července. Snímky byly pořizovány po půlnoci, kdy zároveň vypínají hodně pouličního osvětlení.

3. Vzdušná vlhkost
Celý týden na Šumavě nepršelo, jasná obloha.

4. Smog v ovzduší
Oblast Kašperských hor patří mezi nejméně znečistěné oblasti v Čechách. Zároveň byly i velmi dobré rozptylové podmínky.

Expozice a ostření pro fotografování Mléčné dráhy

Základní expozice, ze které je možné vyjít je clona f 2,8, expoziční čas 30s, citlivost senzoru ISO 6400. Problém je, že při ISO 6400 má většina digitálních zrcadlovek značný obrazový šum. Dále expoziční čas 30s je již dostatečně dlouhý na to, aby se hvězdné tečky na obloze pohybem rozmazaly (s delší ohniskovou vzdáleností je tento efekt výraznější). V astronomické fotografii se proto používá paralaktická montáž, kde přesný krokový motorek otáčí konstrukcí upevnění fotoaparátu synchronizovaně s otáčením Země. Můžete pak fotografovat několikaminutovými časy a snížit hodnotu ISO a hvězdy budou zobrazeny jako body. Krajina v popředí se však pohybem montáže rozmaže. Obraz Mléčné dráhy v krajině pak musíte vytvořit pomocí Photoshopu z více snímků. Elegantnější možností jak zmenšit šum v obraze je proto použít objektiv s vysokou světelností v kombinaci se senzorem s malým vnitřním šumem.

Běžné expozimetry ve fotoaparátech noční fotografii jednoduše neumí. Fotografujeme proto v manuálním režimu, kde zrcadlovky obvykle fungují do nejdelšího expozičního času 30s, což pro snímky Mléčné dráhy stačí.

Ostření je rovněž manuální. Nejpřesnější je vybrat si nejjasnější hvězdu, postavit stativ, přepnout objektiv na manuální ostření a v živém náhledu při maximálním zvětšení zaostřit. Pak je třeba být velmi opatrný a při manipulacích nepohnout polohou ostřícího kruhu na objektivu. Někdo dokonce doporučuje přelepit ostřící kruh páskou. U některých fotoaparátů se světlo při dlouhých expozicích může dostávat do světlotěsné komory přes hledáček. Proto i zde se vám může černá samolepící páska hodit, případně jsou na hledáčky krytky.

Fototechnika pro snímky Mléčné dráhy

Pevný stativ, širokoúhlý objektiv s vysokou světelností odpovídající alespoň f 2,8 a moderní digitální zrcadlovka s co nejmenším šumem při vysokých hodnotách ISO – velký senzor typu full frame je zde výhodou.

Objektiv Nikkor 20mm/f1,8 v k­ombinaci s full frame Nikon D800, D610 atd. jsou vynikající alternativou díky nízkému šumu: clona f1,8, čas 30s a ISO 3200. 20mm je totiž dostatečně široká ohnisková vzdálenost, kde rozmazání bodu do čárky je i při 30s celkem přijatelné. Oblíbené objektivy pro snímky Mléčné dráhy jsou Canon nebo Nikon 24mm/f1,4. S těmito objektivy doporučuji f 1,4, čas 15s, ISO 3200. U Canonu 24mm/f1,4 se doporučuji pro zlepšení kresby vyzkoušet i přiclonění na f1,6 nebo 1,8. Nedoporučuji levnější objektivy (např. některé Sigmy), které jsou na minimálních clonových číslech kresebně slabé.

Při nočním fotografování jsem používal těla Canon 5D Mark II a nejnovější Canon 5DS. Obě těla, přestože je mezi nimi věkový rozdíl 6 let, jsou velmi dobře použitelná. Canon 5DS má po převzorkování jen o necelý jeden expoziční krok méně šumu a je při současných cenách 5 krát dražší. Při výrobě velkých zvětšenin se však extrémní rozlišení Canon 5DS při úpravách bude určitě hodit u podobných snímků.

Obr.3ab Porovnání rozlišení Canon 5DS (vlevo) a Canon 5D Mark II (vpravo) na snímku Mléčné dráhy
objektiv Canon EF 16–35mm/f 2,8L II, ohnisko 16mm, f 2,8, čas 20s, ISO 5000, snímek převeden do jpeg bez úprav

Několik tipů pro kompozici

Při fotografování Mléčné dráhy v pouštních oblastech USA nebo na Tibetské náhorní plošině se mi mnohem lépe osvědčil objektiv 24mm/f1,4 než na Šumavě. Nad obzorem zde prakticky není světelný smog a Mléčná dráha je dobře viditelná hned nad obzorem. Můžete pak plně využít vysoké světelnosti tohoto objektivu. V našich krajích začínáte vidět Mléčnou dráhu až výše nad obzorem. Proto se lépe uplatní Canon EF 16–35mm/f2,8 L II, i když má na ohniscích 16 až 20mm při cloně f 2,8 u krajů velmi slabou kresebnost. Ta je třeba mnohem lepší u nového Canon EF 16–35mm/f4 L, jenže bohužel f4 je pro snímky Mléčné dráhy dost málo.

Některé objekty v krajině je zajímavé přisvítit. Určitě se vám bude hodit kvalitní baterka s nastavitelným světelným kuželem a to nejenom pro hledání fototechniky v batohu a jeho okolí.

Obr. 4 Kostel svatého Mikoláše v Kašperských Horách
Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon EF 16–35mm/f 2,8L II, ohnisko 20mm, f 2,8, čas 20s, ISO 5000, kontrast zvýšen lokálně v programu Lightroom funkcí Clarity, kostel přisvícen baterkou

Obr. 5 Kostel svatého Mikoláše v Kašperských Horách
Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon EF 16–35mm/f 2,8L II, ohnisko 18mm, f 3,2, čas 30s, ISO 5000, kontrast zvýšen lokálně v programu Lightroom funkcí Clarity, kostel přisvícen baterkou

Obr. 6 Hřbitovní brána svatého Mikoláše v Kašperských Horách
Canon EOS 5DS, objektiv Canon EF 16–35mm/f 2,8L II, ohnisko 16mm, f 2,8, čas 20s, ISO 3200, kontrast zvýšen lokálně v programu Lightroom funkcí Clarity

Přeji jasné počasí a čistý vzduch na krásnou cestu ke hvězdám. Jde to i v Čechách.

Článek navazuje na předchozí díl Fotografování Mléčné dráhy.