Jak fotografovat zatmění Slunce

V tento pátek 20. března dojde k zatmění slunce. Jako úplné bude pozorovatelné z úzkého tzv. pásu totality, území táhnoucím se jižně od Islandu přes Faerské ostrovy ke Špicberkám. Ačkoliv v České republice se projeví jen jako částečné, rozhodně bychom si je neměli nechat ujít, neboť k podobnému jevu u nás znovu dojde až 10. června 2021, k úplnému zatmění dokonce až v říjnu roku 2135.

Měsíc zakryje více jak 70% průměru Slunce a skoro tak velkou část jeho plochy. Průběh zatmění je shrnut v následující tabulce a schematicky ukázán na dalším obrázku:

Tabulka 1: Průběh zatmění Slunce 20. března 2015 v České republice

A jak takový úkaz fotografovat? Nejdůležitější součástí fotovýbavy, bez které nebude možné zatmění Slunce fotografovat, je filtr. Slunce, byť zakryté více jak z poloviny, je stále velmi intenzivním zdrojem světla a filtry ND400, ani ND1000 nám moc nepomohou. Svářečské sklo je možné použít, avšak nejlepší volbou jsou filtry konstruované právě pro pozorování a fotografování Slunce. Filtr si můžeme vyrobit doma ze specielní fólie Baader Astro Solar Safety Film, která se osvědčila i autorovi článku.

Prodejny foto a astrotechniky ji nabízí ve dvou variantách, které se liší množstvím propuštěného světla. Menší propustnost, označovaná jako ND5 propouští jen jednu stotisícinu záření a je bezpečná na přímé pozorování Slunce. Filtr si můžete z fólie vyrobit dle na webu dostupného návodu. Filtr se vkládá VŽDY PŘED OBJEKTIV, ať fotoaparátu, nebo dalekohledu. Film s větší propustností (ND3.8) je určen výhradně pro fotografování a není určen pro vizuální pozorování.

Obr 1.:Sluneční filtr vyrobený z měděné komínové krytky. Fólie je nalepena pomocí akrylátového tmelu do začerněného vnitřku (černý matný lak). Pro lepší uchycení je zevnitř nalepena molitanová páska k utěsnění oken. Vnější část je nastříkána bílou barvu, aby lépe odrážela dopadající světlo. Filtr se pak jen nasadí na sluneční clonu objektivu (na obrázku Canon 100–400L.)

Při fotografování zatmění Slunce chceme, aby obraz Slunce na snímku byl co největší. Průměr slunečního disku na čipu/filmu je přímo úměrný ohniskové vzdálenosti objektivu a lze jej spočítat dle vztahu:

kde f je ohnisková vzdálenost objektivu (skutečná, nepřepočítávaná tzv. Crop-faktorem). V následující tabulce jsou uvedeny průměry slunečního kotouče na čipu/filmu fotoaparátu:

Tabulka 2: průměry slunečního kotouče na čipu/filmu fotoaparátu:

Z tabulky je patrné, že pro detailnější snímkování budeme potřebovat teleobjektivy, doplněné případně o extendery k prodloužení ohniskové vzdálenosti.

Fotografujeme ze stativu pomocí dálkové spouště – dosáhneme tím větší pravděpodobnosti ostrého snímku. Předejít nežádoucím vibracím při expozici lze použitím předsklopení zrcátka nebo v režimu živého náhledu. Ten vám navíc umožňuje i na Slunce přesně zaostřit. Vhodným objektem na zaostření jsou tzv. sluneční skvrny, které tvoří na slunečním disku dostatečně kontrastní objekt, viz snímek níže:

Obr. 2: Snímek Slunce přes Baader Astro Safety Film, Canon 50D, ISO 100, f=600mm, clona 7.5, t=1/350s. Tmavé objekty na slunečním disku jsou sluneční skvrny, v pravém horním rohu lze vidět u fokulová pole (světlejší oblasti v okolí skvrn).

Před samotným úkazem zaostříme a exponujeme několik zkušebních snímků s nastaveným ISO 100 až 200 (světla propouští sluneční filtr dostatek). Zvolte co nejnižší clonové číslo a poté zacloňte o 1–2 clonová čísla pro dosažení výraznější kresby. Fotografujeme v manuálním režimu a s manuálním ostřením. Pokud není fotoaparát vybaven živým náhledem, zaostříme na vzdálený objekt v automatickém režimu a poté přepneme na manuální režim ostření. Jen musíme být opatrní při nasazování slunečního filtru.

Zatmění Slunce lze fotografovat i bez použití teleobjektivu. Jen budete fotoaparátem mířit na druhou stranu. Jak je to možné? Využijeme k tomu efektu dírkové komory. V kartonu vytvoříme otvor o průměru 1–1.5 mm. Ten použijeme jako objektiv, kterým budeme promítat obraz Slunce na stínítko, například arch papíru. “Ohnisková vzdálenost” dírkové komory bude 0.56–1.25 metru. Obrázek na stínítku si tak můžeme fotografovat i středním objektivem.

Celý úkaz potrvá déle než 2 hodiny, takže se vám jistě podaří – bude-li příznivé počasí – pořídit zdařilé fotografie. Můžete také zkusit zachytit celý průběh zatmění tak, že v pravidelných intervalech (např. po pěti minutách) pořídíte po jednom snímku.

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Štěpánka Kovaříkováq
    Štěpánka Kovaříkováq
    19.03.2015 13:19

    Dobrý den.
    Možná se budu ptát hloupě, ale nevím :-)
    Potřebuji i při focení s efektem dírkové komory sluneční filtr?

  • Jakub Súkeník
    Jakub Súkeník
    19.03.2015 15:00

    Dobrý den,
    u dírkove komory filtr netřeba. Dírka funguje jako "objektiv" a stínítko jako projekčni platno. Takto se pozorovalo Slunko už za dob Galilea a Keplera (informace od autora článku).

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (2)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram