Fotografování na Islandu: gejzíry, sopky, krátery

Island není jen země ledu. O její živelnější části pro vás napsal poutavý článek fotograf Stanislav Daniš.
S autorem článku se budete moci osobně setkat na jeho přednášce na 22. Setkání fotografů 7. 3. 2015 v KC Zahrada.

Obávaným a uctívaným symbolem Islandu jsou sopky. Jak by také ne, když se ostrov nachází na střetu evropské a americké kontinentální desky a malá zemětřesení tu jsou téměř na denním pořádku. Právě blízkost aktivních oblastí dává Islandu, ostrovu ledovému, jeho druhou – ohnivou – tvář. Jedním z projevů geotermální aktivity jsou gejzíry – náhlé vývěry horké vody. Gejzír Geysir dal dokonce všem ostatním jméno. Nachází se nedaleko vodopádu Gullfoss. Dnes už je nečinný, jeho aktivní místo je zaházené kameny. V současné době je Geysir “jen” kulaté jezírko s horkou vodou. V době aktivity ale chrlil horkou vodu až do výše 80 metrů. Jen pár metrů od něj se nachází gejzír Strókkur, Máselnice, který každých 6–7 minut vyvrhuje vodu do výšky až 35 metrů. Fotografové napjatě sledují každý pohyb “dýchající” vodní hladiny, aby zachytili vzedmutou hladinu těsně před erupcí…

Gejzír Strokkur, snímek nalevo Canon 5D MkII, EF 70–200mm f/4L IS, f=116mm, clona 14, čas 1/800s, ISO 400, komp. expozice –1/3EV, obrázek vpravo Canon 50D, EF-S 10–22mm f/3.5–4.5 USM, f=14mm, clona 6.7, čas 1/500s, ISO 400

Nejen gejzíry, ale i fumaroly, bahenní sopky a termální oblasti jsou doprovodnými jevy geologické aktivity. Mezi nejznámnější patří určitě Duhové hory, Čarodějné hory a oblast Hverir pod kopcem Námafjall. Hverir se nachází nedaleko jezera Mývatn, které je také pozůstatkem sopečné aktivity. Pod oranžově zbarveným svahem Námafjallu se můžete procházet mezi bublajícími jezírky plnými šedého bahna nebo obcházet kouřící a syčící fumaroly.

Termální oblast Hverir, snímek nahoře Canon 5D MkII, EF 17–40mm f/4L, f=17mm, clona 13, čas 1/350s, ISO 800, obrázek dole Canon 5DMkII, 100–400mm f/4.5–5.6L, f=285mm, clona 11, čas 1/2000s, ISO 200

Od Hveriru je to jen kousek k aktivní oblasti sopky Krafla. Oblast je stále aktivní, jak se o tom můžeme přesvědčit sami. Od parkoviště nad geotermální elektrárnou Kröflustöd je to k jezírku a solfatarům Leirhnjúkur asi 15 minut chůze. Půda je tu horká a vyplatí se chodit jen po dřevěném chodníku. Jen co vystoupáme nad barevné jezírko, otevře se nám pohled na téměř nekonečná pole ztuhlé lávy. Její barva odpovídá stáří: čím tmavší, tím je z mladší erupce.

Oblast tzv. Nové Krafly, solfatarové jezírko Leirhnjúkur obklopené lávovými poli, snímek vlevo Canon 5D MkII, EF 17–40mm f/4L, f=17mm, clona 11, čas 1/250s, ISO 200, snímek vpravo Canon 5D MkII, EF 17–40mm f/4L, f=40mm, clona 11, čas 1/350s, ISO 200.

Od Krafly se můžeme vydat na jih, do vnitrozemí kolem bývalé podledovcové sopky Herðubreið k sopce Askja. Tato oblast už není aktivní, avšak roku 1875 se při mohutné erupci zhroutil magmatický krb a později se na jeho místě vytvořilo jezero Öskjuvatn, které je nejhlubším jezerem na Islandu (217 metrů). Nedaleko jezera se nachází malý zatopený sopečný průduch – jezírko Víti, které láká ke koupeli v příjemně teplé vodě.

Jezero Öskjuvatn a jezírko Víti, detail jezírka Víti, snímek nahoře vznikl složením 8 snímků, Canon 5D MkII, EF 17–40mm f/4L, f=17mm, clona 19, čas 1/180s, ISO 200, snímek dole Canon 5D MkII, EF 17–40mm f/4L, f=40mm, clona 11, čas 1/500s, ISO 200, komp. expozice –1EV.

Stanislav Daniš je vedoucím FotoExpedic Island 4×4, během kterých byly fotografie pořízeny.

(pokračování na další stránce)

_____________­________________________­________________________­______________________

S autorem článku se budete moci osobně na jeho přednášce na Setkání fotografů 7. 3. 2015.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram