Recenze výstavy: Barbara Probst

Velmi zajímavou instalaci má výstava Barbary Probst, která trvá do 6.7.2014. Nejprve zaujmou diváka dobře zvolený prostor a velkoformátové fotografie, které ho následně i zneklidní. To se stane, jakmile si uvědomí, že každá fotografie v dané sérii je vyfotografována ve stejný moment a přesto je naprosto jiná.

Vypadá to, jako kdyby se jednalo o jinou osobu nebo se na ní odehrával jiný děj. Probst se nás nesnaží šokovat jen tak, chce aby lidé se oprostili od přivlastňování jediného obrazu a uvědomovali si, že vždy je více možných pohledů na tu samou věc. My vidíme jen malý zlomek toho, co je realita. Autorka má svoje vlastní chápání pro fotku. Nevnímá fotografii tradičně jako např. Cartier-Bresson, ale jako koncept. Může se nám zdát, že některé její fotografie nejsou profesionální. Je to tím, že jedna fotografie je pro ni pouze jako jedno slovo. Mnohem důležitejší pro ni je, jak působí každá série fotografií.

Pro Probst je nejdůležitější způsob, jakým fotografuje, než co fotografuje. Dává důraz na pořadí, v jakém rozmístí fotografie a kolik je mezi fotografiemi prostoru. V práci s prostorem a rozmístěním fotografií je vidět jistá inspirace z filmu. Podobně jako střih může ze stejného materiálu udělat různé filmy si autorka hraje s uspořádáváním fotografií a prostorem mezi nimi. Hlavním cílem Probst je celková výpověď série fotografií. Přesto mě některé fotografie více zaujaly svou netradiční kompozicí a nápaditostí.

Způsob, jakým pracuje Barbara Probst, není jednoduchý. Fotografuje dvěma až dvanácti fotoaparáty, které jsou umístěny na stativech a snímají simultánně za pomocí dálkové spouště. Vždy má pečlivě připravenou kompozici a musí si umět poradit i s nečekanými překážkami, obzvlášť v exteriéru.

Myslím si, že způsob jakým pracuje Probst ve fotce, je bližší realitě i filmu a to tím, že nám nabízí více úhlů pohledu na věc. Tradiční význam fotografie jako “zachycení neopakovatelného momentu“ je jedinečný pro fotku a je něčím, na co by se nemělo zapomenout. Existuje mnoho fotografií zachycujících momenty,  např. z období války, které pro některé lidi mnoho znamenají. Fotografie je v tomto ohledu nenahraditelná. Je třeba si však uvědomit, že můžeme použít fotoaparát i jako technický parametr pro zpracování naší myšlenky nebo i pro fotografování abstrakcí, které už jsou něčím jiným než fotografie původně byla.

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram