Canon EOS 100D byl představen spolu s nedávno recenzovaným EOS 700D, se kterým také sdílí část vlastností. EOS 100D je ale zatím nejmenší DSLR s APS-C snímačem. Jak se to projevilo na výbavě a vlastnostech fotoaparátu se podíváme v testu.
Vzhled a ovládání
Canon EOS 100D byl představen spolu s nedávno recenzovaným EOS 700D, se kterým také sdílí část vlastností. V čem je ale 100D odlišný od zatím jakékoli DSLR Canon, je vzhled. Fotoaparát je opravdu malý s rozměry pouze 116,8 × 90,7 × 69,4 mm a hmotností těla 407g včetně baterie a karty. Při přímém porovnání je viditelně menší než nejmenší Nikony (řada 3×xx) a blíží se k větším bezzrcadlovkám. Vizuálně fotoaparátu nejvíc ubírá zmenšení gripu a menší šířka, naopak prakticky se nezměnila tloušťka přístroje – je dána vzdáleností snímač-objektiv a zmenšovat ji nelze. Stále se totiž jedná o plnohodnotnou APS-C zrcadlovku s optickým hledáčkem.
Kompletní specifikace EOS 100D na webu Canon
 |
 |
Podle Canonu jsou vnitřnosti 100D nové, protože větší komponenty z jiných modelů nebylo možné použít. Navenek je ale viditelnou změnou hlavně grip s novou „protiskluzově pogumovanou“ povrchovou úpravou. Pokud nemáte opravdu malé ruce, grip pořádně neuchopíte a fotoaparát nevezmete úplně do dlaně. A svou velikostí 100D svádí k fotografování jednou rukou. Vzhledem k hmotnosti přístroje to při focení nevadí, při nastavování, kdy potřebujete palec k ovládání a fotoaparát držíte v jedné ruce jen prsty za grip, už riskujete, že přístroj neudržíte (nebo si vykloubíte palec). Raději používejte obě ruce.
 |
 |
 |
Zadní strana, LCD, hledáček
Právě zadní strana přístroje ovládaná palcem doznala při miniaturizaci největších změn. Některé prvky se přemístily a zmizela čtyři tlačítka křížového voliče. Ta nahradil plastový kroužek, který sice funguje jako čtyř-směrný ovladač, ale neslouží k rychlému nastavení jako u stovkové řady. I při běžném focení jste odkázáni na přístup k nastavení přes displej tlačítkem Q. Pak teprve oceníte, že je displej 100D dotykový. Veškeré ovládání je výrazně pohodlnější než pomocí miniaturního plastového ovladače.
LCD je multidotykový Clear View II TFT s úhlopříčkou 7,7 cm (3,0"), poměrem stran 3:2 a přibl. 1 040 000 body. Tedy stejný displej jako má 700D, jen není výklopný. Je kapacitní, proto v běžných rukavicích nebude dotyková vrstva reagovat. Ovládání a nastavení fotoaparátu je pohodlné a předhledné – chcete změnit nastavení, klepnete na něj, změníte – hotovo. Dotykový displej oceníte také pří prohlížení fotografií, kdy si, podobně jako u mobilních telefonů, roztažením prstů fotografii přiblížíte a posouváním prstu listujete mezi snímky.
 |
 |
Zrcadlový (pentamirror) hledáček pokrývá 95% pole se zvětšením 0,87×. Žádný zázrak, ale na takto miniaturizovanou zrcadlovku dobrý výsledek. Dioptrická korekce je nastavitelná od –3D do +1D. Kromě expozičních hodnot včetně ISO najdete v hledáčku řadu informací o nastavení: zámek expozice, nabití blesku, jeho synchronizace a kompenzace, prioritu zvýraznění tónu, snímky v sérii a ostření. Také je v hledáčku ukazatel expozice s rozsahem ± 2EV. Samotnou kompenzaci expozice ale můžete nastavovat v rozsahu ±5EV a v hledáčku pak přesnou hodnotu nevidíte.
Ostření
EOS 100D má stejně jako 650D a 700D dva systémy ostření. Obvyklý systém senzorů AF fázovou detekcí aktivní při používání hledáčku a AF senzory pro fázovou detekci přímo na snímači – hybridní systém AF CMOS II.
Klasický AF systém využívá devíti křížových ostřicích bodů. Ostření je, jak je obvyklé, rychlé a přesné. Středový bod ostří od –0,5EV a ostatní od 0,5EV. Pokud je málo světla, může si fotoaparát na zaostření přisvítit rychlým blikáním vestavěného blesku.
V režimu živého náhledu lze zapnout ostření AFQuick pomocí „standardních“ ostřicích bodů, nebo zvolit jednu z metod využívající AF na hybridním senzoru. Ty zahrnují detekci tváře a případné sledování objektu vybraného dotykem na displeji, velkou AF oblast (ve které si fotoaparát sám zvolí kam zaostřit), nebo malou AF oblast. Pokud v trackingu nezvolíte objekt ke sledování a není v záběru tvář, volí fotoaparát velkou AF oblast. Také lze zapnout průběžné ostření při živém náhledu, což se ukázalo jako překvapivě použitelná funkce hlavně u natáčení videa.
Snímač a závěrka
Snímač je také shodný s EOS 700D – CMOS formátu APS-C o rozměrech 22,3 × 14,9 milimetru, tedy s crop faktorem 1,6×. Maximální rozlišení fotografií je 18 mpix (5184×3456). Citlivost je k dispozici v rozsahu ISO 100 až ISO 12800 rozšiřitelná na ISO 25600. Pro video je maximální citliveost vždy o jeden krok nižší. U statických snímků lze nastavit redukci šumu při vysokém ISO na vypnuto, nízká, normální, vyskoká, nebo nechat fotoaparát udělat 4 snímky a jejich zkombinováním odstranit šum.
Závěrka je kombinací elektronické první a mechanické druhé lamely, u Canonu ojedinělý krok, pravděpodobně kvůli úspoře místa. Praktický rozdíl proti mechanické závěrce jsem nepozoroval. Expoziční časy lze nastavit od 1/4000s po 30s nebo Bulb. Synchronizační čas je 1/200s. Sériové snímání má maximální rychlost 4 fps.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Blesk
Vestavěný blesk má směrné číslo 9,4 (ISO 100) a pokryje ohniska do 18mm. Parametry jsou tedy (opět kvůli miniaturizaci) trochu horší než u nejbližších příbuzných ze stovkové řady. Například EOS 700D má směrné číslo 13 a pokryje i 17mm objektivy. Samozřejmostí jsou sáňky na externí blesk a měření E-TTL II.
Režimy
Na voliči režimů nenajdete video, to je součástí páčky vypínače. Volič režimů lze otočit kolem dokola a kromě obvyklé čtveřice P/Tv/Av/M na něm najdete plnou automatiku A+, režim bez blesku, Creative Auto, Portrét, Krajinu, Makro, Běhající panáček a SCN. Pod položkou SCN se nachází řada dalších režimů: Děti, Jídlo, Světlo svíčky, Noční portrét, Noční scéna z ruky a HDR. Nutno podotknout, že kromě HDR dosáhnete výsledků všech výše uvedených režimů správným nastavením P/Tv/Av/M – jste přece fotografové, že? Pozitivní ale je, že i když zvolíte již „hotový“ režim, fotoaparát vám na displeji zobrazí nastavení, která lze v daném režimu měnit a můžete si ho tak do určité míry přizpůsobit.
 |
 |
 |
HDR režim, pokud si ho nastavíte na sériové snímání, nafotí při podržení spouště automaticky 3 snímky s různou expozicí a složí do jediného s vysokým dynamickým rozsahem. Skládání je citlivé a fotografie vypadá poměrně přirozeně. Cena za HDR je mírný ořez krajů fotografie kvůli zarovnávání. Nechcete-li využívat HDR, můžete optimalizovat dynamický rozsah i v režimech P/Tv/Av/M pomocí volby Automatické optimalizace jasu ve 3 úrovních. V uživatelských funkcích lze zapnout také starší funkci Priorita zvýraznění tónu, to ovšem zakáže optimalizaci jasu a omezí ISO na hodnoty od 200.
Ukládání fotografií
Snímky lze ukládat v RAW nebo JPG ve velikostech 18mpix, 8mpix, 4,5mpix, 2,5mpix a 0,3mpix a různých kvalitách. Fotografie v JPG je možné přímo ve fotoaparátu otočit, oříznout, zmenšit, nebo na ně aplikovat Kreativní filtry: ČB zrno, měkké ostření, rybí oko, olejová malba, akvarel, levný fotoaparát, efekt miniatury. Každý efekt ve třech úrovních.
Video
Na natáčení videa se přepnete přímo páčkou zapínání a nahrávání spustíte tlačítkem živého náhledu. Ve videorežimu sice můžete přepínat fotografické režimy, praktický význam to ale nemá. Plnou kontrolu nad nastavením máte v M, kde si volíte čas, clonu a citlivost. Dále pak WB, Picture style, Automatickou optimalizaci jasu, Efekt miniatury (zrychlený záznam), metodu AF, režim a velikost snímání pro fotografování při videu (v záznamu bude při vyfocení fotografie malý kousek chybět) a také parametry samotného záznamu – rozlišení FullHD s max. 25fps (v PAL), HD s 50fps nebo VGA. Pro nenapravitelné autory dlouhých a nudných záběrů nechybí Videomomentka, která zachytí pouze 4s záznamu. V režimech P/Tv/Av již nemáte kontrolu nad expozičními parametry a volíte pouze kompenzaci expozice. Expoziční parametry v M i kompenzaci expozice lze měnit v průběhu natáčení. Jakýkoli automatický režim při natáčení videa pouze drasticky omezí další dostupná nastavení, nemá tedy příliš smysl v těchto režimech natáčet.
Právě při natáčení videa se projeví výhody hybrid AF v kombinaci s objektivy STM (krokový motorek). Při testování jsem měl k dispozici setový EF-S 18–55 mm 1:3,5–5,6 IS STM a fotoaparát během videa spolehlivě přeostřoval kam jsem mu ukázal (a to doslova ukázal prstem na dotykovém displeji) – navíc i při změně kompozice objekt poměrně spolehlivě sledoval a držel na něm zaostření (to byla slabá stránka AF u videa u SLT Sony – omezený počet bodů pro sledování). Na ukázkovém videu takto pevně umístěný fotoaparát sledoval a průběžně držel v ostrosti lezoucího šnečka – v závěru jsem přeostřil na pozadí klepnutím na pozadí na dotykovém dispeji. Je krásně vidět rozdíl proti kontrastnímu ostření při právě takovémto přeostřování. Fotoaparát podle světelných podmínek necelou vteřinu čeká a pak přeostří plynule, přesně a nehledá finální polohu. Takového výsledku ani s ručním ostřením nedosáhnete. Nezanedbatelnou výhodou STM objektivů je také naprosto neslyšné ostření které nenaruší zvuk videa. Samozřejmě lze připojit externí stereo mikrofon, ten vestavěný je mono. Celkově vzato EOS 100D je pro natáčení videa naprosto parádní nástroj, k dokonalosti chybí jen možnost natáčet s prioritou clony a zároveň pevným ISO a větší výběr STM objektivů (těch se dočkáme časem).
 |
 |
 |
Další funkce
Mezi další zajímavé funkce fotoaparátu patří:
- senzor pro IR spoušť
- možnost automatické korekce vínětace a chromatické aberace známého objektivu
- hodnocení fotografií * přímo ve fotoaparátu
- spouštění prezentace přímo ve fotoaparátu (s hudbou na pozadí)
- možnost nastavení autora a © vkládaného do EXIFu fotografií
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Objektiv
Objektiv jsme již hodnotili, v nedávném testu EOS 700D Petr Koritina napsal:
EF-S 18–55 mm 1:3,5–5,6 IS STM má opravdu zásadní vlastnosti a inovace. Zcela se přepracoval systém pohonu ostření. Přední člen se konečně při ostření neotáčí. Jaké to má pozitivní důsledky na použití filtrů snad není třeba zdůrazňovat. Pokud budete ostřit ručně, je k tomu ostřicí kroužek s velmi hladkým chodem. Při živém náhledu to jistě využijete. Druhým důsledkem je skvělé využití při natáčení videa. Ostření není v reálném výstupu vůbec slyšet. Je někdy mírně pomalejší – při extrémně rychlé změně polohy a ohniska, ale to se dá čekat. Přeostřování je však opravdu nepostřehnutelné, takže při normálním natáčení bez změny ohniskové vzdálenosti bude vše ostré a bez nepříjemného zvuku motorku, nebo sekání videa. Tohle se prostě povedlo výborně. Já osobně mám sice již řadu let výtku na rozsah 18–55, ale když už, tak tento objektiv po všech ostatních stránkách nezklame a i jeho cena v setu je velmi příjemná.
Navrch jen jeden postřeh – objektiv neostří když je fotoaparát vypnutý. Canon se tak s STM objektivy vydal podobnou cestou jako kdysi Olympus u svých zrcadlovek, při manuálním ostření otáčením kroužku pouze říkáte fotoaparátu, jak má hýbat motorkem. Mechanická vazba mezi kroužkem a optikou, jako u obyčejných motorků nebo USM, není. Osobně nejsem velkým příznivcem tohoto elektronického řešení. Má ale jeden zajímavý důsledek. Když otočíte kroužkem rychleji, přeostří objektiv o větší kus než když točíte pomalu. Pro velmi přesné zaostření otáčejte kroužkem co nejpomaleji.
Cena a závěr
Canon EOS 100D není náhradou 650D nebo 700D, je zcela novou řadou. Pro koho je určen? Pro každého kdo touží po zrcadlovce, nechce tahat velký fotoaparát a nemá velké ruce. Profesionálům pak může posloužit jako záložní tělo. Díky své velikosti je přenosný a přitom kompatibilní s veškerým příslušenstvím EOS. Miniaturizace se naštěstí nijak neprojevila na vlastnostech fotoaparátu. Máme zde malou zrcadlovku se všemi podstatnými i méně podstatnými (tlačítko náhledu hloubky ostrosti) funkcemi za cca 20 000 kč (vč. DPH) v setu s novým EF-S 18–55mm 1:3,5–5,6 IS STM – a o tom se vyplatí uvažovat. Snad jen jedinou podstatnou nevýhodu vidím – s tak malým fotoaparátem nebudete vypadat jako profíci.
Přečtěte si i náš přehledný článek o nejlepších zrcadlovkách, které jsou právě na trhu. Naleznete v něm zajímavé tipy a možnosti výběru, o kterých jste ani nemuseli uvažovat. Můžete se podívat i na další recenze zrcadlovek.