Trabantem na konec světa

Jakub Nahodil: Jak jsem fotil na expedici

Fotil jsem na svoje vytrvalé pětdéčko dvojku. Bez fullramu ani ránu. Před cestou jsem s ním akorát pořídil garantovaných 150 tisíc expozic, takže jsme preventivně měnili. Zároveň jsem dostal od FotoŠkody jako záložní stroj perfektní 600Déčko, mít dva stroje se vždy hodí, když je místo. Převážně používal pohotovostní kombinaci 5D2+canon24–70/2.8, případně 5D2+600D. Objektivů jsem si vzal devět, z toho jsem si tři zapůjčil od kamaráda Václava Homolky. Chtělo to od něj velkou důvěru.

• Samyang 8/3.5
• Sigma 15–30/3.5–4.5
• Canon 24/3.5TS
• Canon 24–70/2.8
• Sigma 28/1.8
• Canon 50/1.2
• Canon 85/1.8
• Canon70–200/4IS
• Canon100–400/4.5–5.6IS

Nevěděl jsem moc, do čeho jdu, tak jsem se raději připravil na všechny situace. Na jiné expedici bych možná všechny tyto skla využil, nicméně když nevíte moc dopředu, co nastane a expedice je pojata více na „hurá“, tak bych si dnes vzal objektivů „jen“ pět. Záleží, co to je za cestu. Když bych byl pánem svého času a hlavní náplní by bylo focení, tak samozřejmě není nouze o využití.

V podstatě jsem používal převážně univerzální širokáč Sigmu 15–30/3.5–4.5, základního pracanta Canon 24–70/2.8 a telátko Canon100–400/4.5–5.6IS. Když byl čas na kreativnější záběry, tak jsem nasadil pevnou 50/1.2, za tmy jsem používal na foto/video kombinaci Sigma 28/1.8 / Canon 50/1.2.

Sigma má horší kresbu, nicméně na noční foto/video je ideální. Miluji reportáž a práci s přirozeným světlem, takže jsem během celé 4měsíční expedice ani jednou nepoužil blesk, byť jsem si ho pro všechny případy vzal. Stativ jsem používal levný věrný Velbon 600R. A nepociťoval jsem, že bych potřeboval masivnější. Teď už je tedy hodně rozviklaný, takže se poohlédnu nutně po nástupci, ale svou práci zastal skvěle.

Fotopříhod bylo nespočet, nejkurióznější „haluz“ mne ovšem potkala hned na začátku cesty v Guyaně. Vcelku standardní situace – líbila se mi kompozice místního muže na tržnici při jeho siestě. Četl zrovna noviny. Tak jsem pořídil a teď koukám, co to nevidím na displeji. Opodál chlápek vykonává za jeho hlavou potřebu. A zrovna jsem ještě nevědomky zachytit přesně ten okamžik. A ještě s úsměvem.

Taktika focení na cestách? Být vždy připraven, mít nasazeno dle aktuálního světla a situace. Dívat se kolem sebe a pokud jste v týmu, tak plánovat čas a vědět o sobě, kde se přibližně budete pohybovat. A jednoznačně se umět alespoň základně dorozumět. Bez jazyku jste jen otrava s foťákem. Využívat oční kontakt, poskytnout lidem důvěru. Nestydět se, ale zároveň být taktní vůči atmosféře, ve které fotíte. To jen tak ve velké rychlosti.