Fotografování kolibříků

Zmrazení křídel

Techniku zmrazení křídel jsem si chtěl opravdu vyzkoušet. Američtí fotografové ji dotáhli k dokonalosti a přes prvotní odsouzení jsem se k ní po čase vrátil. Čím dál tím více mě začalo fascinovat, jak je možné zcela eliminovat tak prudké víření křídel. Základním principem je rozmístění několika blesků, jejich uvedení do manuálního režimu a focení a extrémně nízký výkon. Blesk díky tomu vyšle tak krátký záblesk, že vznikne iluze zmrazeného pohybu a to i při rychlosti závěrky 1/200s. Vznik takové fotografie považuji za ryzí fotografickou alchymii a také jednu z mála cest, jak zachytit neuvěřitelné akrobatické prvky kolibříkova letu. Dokonce mohu otevřeně přiznat, že snaha vytvořit kolekci 10–15 takových fotografií mi zabrala většinu času panamské fotografické cesty. Zcela jsem tomu propadl a vzniklo díky tomu okolo 2000 snímků. Proč tolik? Protože na mnoha z nich byla pozice křídel zcela identická a mou snahou bylo vytvořit kolekci různých pozic. Nakonec se mi podařilo kolekci vytvořit, a byť jednotlivé snímky na první pohled vypadají až sterilně, věřím, že si své publikum najdou. Pro mě to byla obrovská lekce ovládání fotoaparátu a jsem moc rád, že jsem si ji mohl vyzkoušet.

Odsedávky

Kolibříci spotřebují během letu mnoho energie a tak by bylo mylné se domnívat, že celý den jen létají z květu na květ jako motýli. Jejich cílem je hájit si teritorium se zdrojem nektaru, ať už se jedná o květy nebo o pítka, a při potřebě energie mít její rychlý zdroj. Velké množství času tak kolibřík tráví sledováním okolí z nějaké vyhlídky. Jakmile se přiblíží konkurent, okamžitě vystřelí a snaží se ho zahnat. U klidných míst, kde není dost vysoká koncentrace kolibříků, vydrží sedět na svém oblíbeném místě dlouhé minuty. Hledání zajímavých odsedávek bylo dalším větším tématem, které jsem se snažil ztvárnit. Pokud nějakou dobu odkloníte oko od hledáčku a pozorujete (doslova) cvrkot, zjistíte, že se hlídači teritorií často vracejí na stejné místo. Mnohdy jsou to místa kuriózní, jindy nesmírně estetická. Hledání takových motivů je opravdu zábavné a přináší své ovoce.

Obrana teritoria

V aktivních zahradách dochází k vyšší koncentraci rostlin, pítek i kolibříků. Pak se fotografům naskytne možnost zažít něco nevídaného. Kolibříci mezi sebou vedou nikdy nekončící boje. Zatímco jedni vyhánějí vetřelce a ženou ho rychlostí až 40 km/h přes celou zahradu, jiný kolibřík hned využívá situace a snaží se obsadit výhodné území. Útoky kolibříků jsou velmi agresivní a člověku se někdy až tají dech, když vidí, jak se ti zprvu roztomilí ptáčkové klovou v letu do hlavy, jak se vzduchem snáší vytržená pírka. Prvním signálem sedícího ochránce je bojovný postoj, který zcela změní vzhled kolibříka, často roztáhne zadní pera a narovná pírka na čele. Pokud vetřelec na toto znamení nereaguje, následuje ostrý výpad. Na místě, kde takto bojuje třeba 30 kolibříků, máte pocit, že se do vás musí trefit. Vždy to ale nějak vyberou a narazí jen výjimečně. I když jeden kolibřík to před námi nevybral a do cesty se mu dostala zeď. Ležel omráčený, ale po několika minutách vzlétl. Ne vždy to takto dopadne.

Opravdové klenoty

Život kolibříků je opravdu velmi atraktivní a fotografům nabízí neuvěřitelnou škálu možností, jak jej zachytit. Výše zmíněná témata jsou výsledkem krátkého výletu. Častější návrat do oblasti jejich výskytu umožňuje témata dále rozvíjet a posunovat jejich zpracování. To, co je na kolibřících mimořádně zajímavé, je barva jejich peří, která se mění v závislosti na lomu světla. Kolibřík skvostný vypadá jako tmavý chomáček peří, stačí, aby se správně natočil, a rozzáří se jako briliant. Mezi nejkrásnější kolibříky, které jsem dosud potkal, patří kolibřík ohnivobřichý, který mi zapózoval za celou cestu pouze dvakrát. Jeho snímkem se s vámi rozloučím. Pokud vás zajímají i další témata, která jsem na svých cestách do Střední Ameriky za 7 let ztvárnil, jste srdečně zváni na Setkání fotografů 27.11., kde budu mít na toto téma přednášku. Kolibříci totiž zdaleka nejsou jediným přírodním zázrakem této oblasti.

Petr Bambousek, www.SulaSula.com