Panasonic Lumix DMC-TZ20 x Samsung WB700
Do kapsy a přesto s velkým rozsahem zoomu. Co nejvyšší rozlišení videa. Jednoduché ovládání a současně možnost absolutního přehledu nad expozicí. Kvalitní snímky. To vše je dnes u fotoaparátů požadováno. Nyní se podíváme na Panasonic Lumix DMC-TZ20 a Samsung WB700.
Panasonic Lumix DMC-TZ20
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |

Panasonic TZ20 patří ve své kategorii ke špičce na našem trhu. Je dostatečně malý, nabídne prakticky veškeré funkce, které vyžaduje zdatnější uživatel a jako bonus přidá informace o místě pořízení – geotagging. Vedle standardních režimů najdeme i plný manuál. Ovšem rozsah clonových čísel je velmi omezený (viz. tabulka výše). Snímky ve stále propagovanějším 3D formátu (koncovka „MPO“) prakticky potěší snad jen majitele vhodného televizoru. Osobně považuji ovládání a dostupnost nastavení TZ20 za zdařilejší, než u druhého modelu. Ale to je věc vlastního vkusu. Displej TZ20 při jeho vyšším rozlišení poskytuje lepší obraz, je navíc jasnější. Možnost ovládat základní úkony dotykem (místo ostření, expozice, prohlížení snímků…) je také zajímavá, ale není zásadní. V každém případě je cena TZ20 o necelých 40% vyšší než cena WB700 a to je výrazný rozdíl.

Funkce GPS nemá smysl srovnávat. WB700 jí nedisponuje. Nicméně je základní rozdíl, za který u TZ20 připlácíte, a proto se o něm zmíním. GPS funguje relativně dobře. V případě, že jej necháte neustále zapnutý (tedy i při vypnutém fotoaparátu je GPS „na příjmu“), informace o místě je k dispozici v závislosti na „výhledu“ brzo. Pokud GPS budete vypínat, pak nalezení družic trvá řádově minuty a v první chvíli má chybu desítky metrů (přesnost najdeme na LCD fotoaparátu). Při zobrazované odchylce 5m je však přesnost polohy velmi slušná a informace o místě focení potěší (kačeři i nekačeři jistě chápou :-) ). Signál se však ztrácí i jen v automobilu (na předním sedadle, čelní sklo bez vyhřívání). V každém případě jde o stále nedoceněnou funkci.








Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruHnus to je a jsem zvědavý, kdy tomu bude konec. Není přeci normální cpát lidem takové krámi a hlásat "to je kvalita". Vždyť to jde úplně do kopru. V kompaktu ztačí 6-8 MPX. Víc stejně uživatel, kterému je určen nevyužije.
Upřímně řečeno si myslím, že třeba LX1 s 8mpix nebyl o moc lepší - tohle je spíš ilustrace toho, že se celý koncept "lepších" kompaktů dostává trochu do slepé uličky. U těch "ještě lepších" jako je řada LX Panasonicu nebo G od Canonu je aspoň k dispozici RAW, což trochu omezí "mrvení" od procesoru, ale ani tak se nedají čekat zázraky. Osobně si myslím, že jako doplněk k DSLR je v dnešní době už daleko lepší volbou Olympus PEN, Sony NEX nebo jiný "mirrorless" v kompaktním provedení, ani to není o moc dražší...
Kompakty recenzované v tomto článku (a další podobné) mohou oslovit jedině velkým rozsahem zoomu při malých rozměrech, ale využitelnost objektivu s EQ nad 300mm při použitelné citlivosti pod 200ISO je mizivá. Laik to ale asi sežere a tak se něco prodá...
Hodně mně překvapilo, že šum na ISO 400 je na denní fotografii kostela viditelný již na náhledu velikosti cca 350 pixelů. V plné velikosti pak je vidět děsné patlání obrazu, více u Samsungu.
To je opravdu hrozné, ta šumítka. Jakoby se výrobci dohodli, že to těm blbcům (nám)stačí. Zajímalo by mne, jak by to vypadalo na velké HDTV přes usb vstup.
No, Tomíku, abys na HDTV viděl fotku pořádně, musíš ji stejně resamplovat na nativní rozlišeni obrazovky, Pokud do ní pustíš fotku o rozlišení 10 mega, bude to humáč i ze zrcadlovky. Mnoha lidem to stačí, ale mi ne. Já si všechno ořežu na formát 16:9 a zmenším na 1920x1080 a pak promítnu na své FHD bedně. Po úpravě, pochopitelně.
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.