Test digitální zrcadlovky Nikon D5100

Čip, snímání, obrazová kvalita

Základním stavebním kamenem každého digitálního fotoaparátu je jeho snímací čip. Nejinak je tomu i v případě modelu Nikon D5100. Oficiální tisková zpráva společnosti Nikon hovoří o tom, že obrazové technologie byly převzaty z vyššího (a velmi úspěšného) modelu D7000. Dá se tedy předpokládat, že právě snímací čip je buď úplně stejný anebo přinejmenším velmi podobný. Je jím čip typu CMOS formátu DX (APS-C) o rozměrech 23,6×15,6 mili­metru, tedy s crop faktorem x1,5 a s maximálním rozlišením 16,2 milionu efektivních obrazových bodů v rozložení 4928×3264 pixelů. Ve standardním nastavení je k dispozici rozsah citlivostí ISO 100 až 6400. V uživa­telském nastavení pak lze ještě povolit rozšíření až na ISO 25600. O zpracování obrazových informací se stará procesor Expeed druhé generace. Snímky je možné ukládat v obvyklých formátech NEF (RAW – 14-bitový) a JPEG, případně v obou současně a to i s možností nastavení míry komprese, barevného prostoru a dalších parametrů. Snímky se ukládají na paměťovou kartu typu SD (samozřejmě včetně podpory nejnovějších SDHC a SDXC).Závěrka fotoaparátu umožňuje použít rozsah expozičních časů od 1/4000 až po 30 vteřin a nechybí samozřejmě ani čas “B“, tedy trvale otevřená závěrka. Synchronizační čas pro vestavěný blesk je 1/200 vteřiny. Fotografie lze v režimu sériového snímání pořizovat rychlostí 4 snímky za vteřinu.
Nyní už ale k samotným fotografickým výsledkům. V tomto článku najdete pouze ukázky praktického fotografování v terénu ale v přípravě již mám další článek, ve kterém budou výsledky laboratorních testů asociace DIWA, jíž je FotoAparát.cz členem a kde najdete také srovnání s konkurencí. Pro praktickou zkoušku jsem si vybral obvyklou zkušební noční scénu, kterou najdete na ukázkové fotografii č.11. Fotografie je složena ze dvou identických polovin, mezi nimiž je jediným rozdílem použitá předvolba vyvážení bílé barvy. Rozdíl mezi nastavením na žárovkové světlo a automatikou je tentokrát o něco větší, než bývá zvykem ale přesto lze výsledek automatiky hodnotit jako akceptovatelný. Nicméně si neodpustím obvyklou poznámku, že i tak rozhodně doporučuji vždy používat jednotlivé předvolby funkce vyvážení bílé, pro konkrétní světelné zdroje nebo vyvážení bílé provést dodatečně ručně při zpracování fotografií pořízených ve formátu NEF (RAW).

Na ukázkovém obrázku č.12 pak najdete 100% výřezy z jednotlivých testovacích snímků v plném rozlišení, pořízených při všech dostupných citlivostech ISO. Použit byl základní objektiv AF-S Nikkor 16–85mm f/3,5–5,6 VR. Z výsledků je viditelné, že kvalita fotografií je vysoká a výsledky jsou opravdu na podobné úrovni, jako u modelu D7000, což potvrzuje informaci o stejném (nebo alespoň velmi podobném) čipu. Ostrost a kresba je sice mírně měkčí, což však není způsobeno nekvalitou použitého objektivu ale spíše tím, že fotoaparát je ve výchozím nastavení (před pořízením snímků jsem fotoaparát vyresetoval a vypnul redukce šumu) nastaven na nízkou míru doostřování. Toto nastavení bude spíše vyhovovat těm, kdo si s výslednou fotografií rádi pohrají při zpracování v grafickém editoru a doostření si raději nastaví ručně až podle konkrétního snímku. Těm, kdo se zpracováním nechtějí příliš zabývat a chtějí fotografovat přímo do formátu JPEG a případně je rovnou bez úprav tisknout, těm bych raději doporučil si v menu fotoaparátu raději nastavit mírně vyšší úroveň doostření a také aktivovat funkce redukce šumu (zejména právě při pořizování nočních snímků nebo při fotografování při vysokých citlivostech ISO).
Na jednotlivých výřezech, seřazených podle použité citlivosti si můžete sami prohlédnout nárůst šumu v závislosti na hodnotě citlivosti ISO. Zhruba do ISO 800 není nárůst šumu viditelný prakticky vůbec. Při hodnotě ISO 1600 je změna teprve na hranici viditelnosti. Při hodnotě ISO 3200 je již šum viditelnější ale pořád ještě na vynikající úrovni. Lehce je také znát velmi lehká ztráta detailů ostrosti. Citlivost ISO 6400 je maximální hodnotou v běžném nastavení, šum je zde již viditelnější, stejně tak ztráta detailů kresby, přesto je však výsledek pořád ještě dobrý. Následující hodnota ISO 12800 je již označena jen jako Hi 1 a zde je již šum i ztráta detailů kresby viditelná a praktické použití snímků při této citlivosti je již omezené. Nejvyšší hodnota ISO 25600, označená také pouze zkratkou (v tomto případě Hi 2), je již téměř prakticky nepoužitelná, protože šum je již opravdu značný, také ztráta detailů je značná a jasně viditelná je i desaturace fotografie. Ještě o trošku vyšší hodnota je pak dostupná ve speciálním režimu „noční vidění“ ale pouze jako monochromatická. Navíc je zde degradace obrazu po všech stránkách už opravdu značná, takže jde spíše o zajímavost s velmi omezenými možnostmi využití. I když za určitých okolností se třeba pro čistě dokumentační fotografii může hodit i tato funkce. Nicméně lepší volbou by jistě byl stativ a delší expoziční čas.
Na ukázkových fotografiích č.13 až 20 si můžete prohlédnout několik fotografií v plném rozlišení a zcela bez úprav, tak jak byly zaznamenány přímo ve fotoaparátu na paměťovou kartu, v různých situacích, při různých citlivostech ISO a také různými objektivy. Na snímcích č.13 a 14 najdete celé zkušební snímky pro dvě nejvyšší hodnoty základního rozsahu citlivosti ISO, tedy 3200 a 6400. Snímky č. 16 a 17 jsou pak zase dobrou ukázkou toho, že fotoaparát disponuje také velmi slušným dynamickým rozsahem a zvládá při vhodném nastavení i hodně kontrastní scény. Hrátky s hloubkou ostrosti si pak můžete užít, pokud se rozhodnete používat nový objektiv AF-S 50mm f/1,8 G, viz. ukázka č.18, kde je pěkně vidět i přirozené podání neostrých částí snímku mimo hloubku ostrosti (bokeh). Fotoaparát neměl problém ani s komunikací elektroniky s objektivem alternativního výrobce Sigma, viz foto č.19.

Celkově lze říci, že obrazová kvalita fotoaparátu Nikon D5100 je velmi vysoká a to zejména vzhledem k jeho cenové hladině a kategorii uživatelů, kterým je primárně určen. Fotoaparát se velmi dobře vypořádává s obrazovým šumem ale také s celkovým barevným podáním a v neposlední řadě také disponuje velmi slušným dynamickým rozsahem. Ve své třídě bude v tomto ohledu asi jen těžko hledat vážného konkurenta.