Himaláje: trek pod střechu světa
Trek do nepálského základního tábora Mount Everestu je jedním z celosvětově nejoblíbenějších. Spatřit na vlastní oči nejvyšší horu planety a další himalájské štíty se každý rok vydají desítky tisíc turistů.
Trek do nepálského základního tábora Mount Everestu (8850 m n. m.) je jedním z celosvětově nejoblíbenějších. Spatřit na vlastní oči nejvyšší horu planety a další himalájské štíty se každý rok vydají desítky tisíc turistů.
V hlavním městě Nepálu, Kathmandu, pobude každý alespoň několik dní. Kromě nepřeberného množství (zejména padělaného) outdoorového zboží nabízí město spoustu hinduistických a buddhistických památek a velký dojem zanechá rozhodně i pouhá procházka po uličkách spojená se sledováním místního života. Ten nabízí milovníkům dokumentu a portrétů v barvě i černobílé dostatek možností, jak se vyřádit. Dnešní Kathmandu již spolklo stará královská města Patan či Bhaktapur, která také rozhodně stojí za návštěvu.
Do Lukly, výchozího místa treku, jsme letěli vnitrostátním letem. V malém letadýlku jsme strávili asi půl hodiny, během které jsme pozorovali pestrou zemědělskou krajinu okolo Kathmandu i v himalájském podhůří. Vlastní hory nám ale zůstaly skryty za hradbou mraků. Po přistání v Lukle, která leží těsně pod hranicí 3000 m n. m., jsme se druhý den vydali na cestu.
První etapa vede nejprve údolím podél řeky, střídavě stoupá a klesá na jednotlivé říční terasy. Skoro celá je dlážděná kameny a obklopená vesnicemi, plnými restaurantů a lodží – jakýchsi turistických ubytoven. Již zde si člověk uvědomí, jak masová turistika Himaláje změnila. Ve vesnicích je jen minimum starých kamenných domů, naprosto převažují moderní stavby s jasně barevnou plechovou střechou. Turistů do národního parku Sagarmatha zavítalo loni 80 tisíc. Takový příliv se projevuje i na vzrůstu cen jídla, které se od loňska zvedly o 100 %. I tak se naše denní výdaje za jídlo a nocleh pohybovaly kolem 200 až 300 Kč, což (zatím) není tak hrozné.
První pořádné stoupání přichází před Namche Bazar, do kterého se od řeky točí nekonečné serpentiny. Nutno ale podotknout, že díky relativně malým denním vzdálenostem (obvykle mezi 5 až 10 km) a možnosti stravy a ubytování v lodžích (kdy si tedy člověk nemusí nést jídlo, vařič, stan a další těžké věci) je trek celkem lehký. O to víc překvapí, že skoro všichni turisté jej chodí s podporou nosičů a průvodců.
Namche leží na soutoku tří řek a zároveň hlavních údolí, v amfiteátru mezi dvěma horami. Z vyhlídky kousek nad vesnicí se otvírá první výhled na Mount Everest, Ama Dablam, Cho Oyu, Lhotse a další velikány. Zde se také ukáže, že přechodový filtr je pro fotografa povinnou výbavou. Kontrast mezi nasvícenými ledovými stěnami a údolími (zvlášť pokud jsou ve stínu) vede k tomu, že bez úpravy expozice a zmiňovaného filtru je na většině fotek „vypálený“ vrch a beznadějně černý spodek. Proto je třeba pečlivě exponovat „na světla“, protože ze zastíněných partií se kresba vytáhnout v pohodě dá.
- Předchozí strana
- 1
- 2
- Další strana
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruDíky za článek a pěkné fotky. Mám dotaz: Jak je to s elektřinou? Je možné alespoň občas v ubytovnách dobíjet akumulátory do foťáku?
jisik: baterky jdopu nabijet prakticky vsude,jen cim vys,tim draz
Moc pěkné, hned mrknu i na web, díky:)
super
Dobrý, za čtrnáct dní tam odlétám, už se nemůžu dočkat...
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.