Digitální střední formát – proč vlastně?
Na první pohled by se ze záplavy informací a reklamy mohlo zdát, že digitální střední formát nemá ve fotografii větší význam a jeho hlavní úloha z doby filmu je již minulostí...

Proč
Na první pohled by se ze záplavy informací a reklamy mohlo zdát, že digitální střední formát nemá ve fotografii větší význam a jeho hlavní úloha z doby filmu je již minulostí. V zákaznickém spektru vyspělejší digitální amatérské fotografie se plně usadily DSLR s čipem o velikosti 24x36mm nebo menšího formátu cca. APS či 4/3 (tj. 17x13mm). Jednooké zrcadlovky těchto formátů jsou středobodem vnímání fotografické veřejnosti a velcí výrobci Nikon, Canon, Olympus, Sony a Pentax neustále pracují na jejich zdokonalování, hlavně co se týče komfortu obsluhy, prohlížení, kvalitních LCD displejů, zpracování obrazu a samozřejmě rozlišení. Právě v rozlišení mnohé full frame DSLR dosahují již více než 20 Mpx. Laik by řekl, „Nestačí to už? To už je přece jak leckteré drahé stěny!“
Ono ale právě jen množství pixelů se nepodílí rozhodujícím způsobem na kvalitě obrazu. V odborné veřejnosti se hovoří o tom, že maximální rozlišovací schopnost objektivů pro kinofilm je cca. 10-25 Mpx. Je zcela jasné, že i fyzická velikost čipu, na kterém jsou jednotlivé pixely rozesety, a tím i jejich velikost, ovlivňují obrazový výsledek. Tedy čím větší pixel, tím větší, silnější příjem světelné energie. To umožňuje následně procesoru, zpracovávajícímu obraz, dosáhnout u středoformátových data stěn barevné hloubky 16 bit na kanál a expoziční rozsah až např. 12 clon. Tyto hodnoty, jakkoli se mohou leckomu zdát teoretické, umožňují dosáhnout výrazné barevné hloubky a obrazové informace v největších jasech a stínech. Právě ještě ve spojení s dokonalými objektivy z velkých skel toto činí střední digitální formát stále jedinečný pro profesionální fotografii splňující nejnáročnější požadavky zákazníka.
Historie
Mnohé slavné značky minulosti ustupují ze svých pozic a trh se zmenšuje, dá se říci i globalizuje. Značky Contax a Zenza Bronica již nejsou na trhu, firma Pentax zřejmě ustoupila od vývoje svého digitálního modelu „645“ a projekt fotoaparátu Rolleiflex pro značky Sinar nebo Leaf od Franke&Heidecke prochází také velkými ekonomickými problémy u tohoto prvovýrobce. Na trhu jsou ze starších výrobců dnes aktivní v podstatě dvě značky – Mamiya a Hasselblad. V digitálním středním formátu se převážně jedná o systém těl – platforem, které jsou vyráběny v továrnách těchto firem. Tyto těla jednak lze spojit samozřejmě s digitální zadní stěnou, třeba i různých značek nebo se stále u dosavadních modelů počítalo i s využitím s filmovou kazetou. Teprve poslední modely u Hasselbladu a u Mamiyi vyvíjené tělo 645 DF jsou primárně určeny pro data stěny.
Současnost
Ovšem doba se mění i ve zdánlivě klidnějších vodách středního formátu. Hasselblad uzavřel svůj současný systém pro jiné výrobce a vyvíjí pouze pro stěny stejné značky, dříve známých jako Imacon. Pro externí data stěny tak zůstává pouze klasický systém Hasselblad V-Universal. Vývoj ukáže, jestli to bylo správné rozhodnutí. Mamiya zůstala otevřenou platformou pro všechny stěny. Do hry vstupuje v poslední době silný subjekt PhaseOne, dánský výrobce data stěn a software, který sdružil pod svá holdingová křídla značky Mamiya a Leaf. Leaf je, jak příznivcům profesionální fotografie jistě známo, izraelský výrobce prvotřídních digitálních stěn Aptus. Logicky tak vzniká velký subjekt, který snáze bude reagovat na současnou ekonomickou situaci ve světě a vycházet vstříc požadavkům profesionálních uživatelů.
Jak již bylo zmíněno, středoformátové digitální systémy se skládají obvykle zvlášť z těla a zvlášť z data stěny. Objektivy jsou převážně od výrobců těl Mamiya nebo Hasselblad H (FUJIFILM), které doplňují výrobci optiky Zeiss nebo Schneider. Pro výsledný obraz má vedle optiky zásadní význam nejen snímač jako takový, vyráběný u firem hlavně Dalsa nebo Kodak, ale i procesor – převodník, který s daty ze snímače optimálně naloží. Zejména firma Leaf má ve zpracování obrazu velké know how a výstupy z těchto stěn se právem honosí doplňkem „like a film“ pro své plastické prostorové podání.
Tedy na jedné straně stěny špičkové Leaf Aptus-II, vybavené nejnovějším kontrastním dotykovým displejem 6x7 cm, viz stručná tabulka.
| Leaf Aptus-II 10 | Leaf Aptus-II 7 | Leaf Aptus-II 6 | |
| Velikost CCD DALSA | 36 x 56 mm 6000 x 9288 | 36 x 48 mm 5040 x 6726 | 33 x 44 mm 4622 x 6144 |
| Rozlišení Mpx | 55,7 | 33,9 | 28,4 |
| Orientační cena bez DPH v Kč | 662.000,- | 450.000,- | 264.500,- |

Na druhé straně nejnižší cenová hladina v digitálních stěnách od firmy Mamiya, konkurující např. DSLR Canon EOS 1– DS Mark III.
Set Mamiya 645 AFDIII tělo s objektivem D AF 2,8/80 a zadní stěnou ZD Back s CCD Dalsa 22 Mpx. lze pořídit již za 219.995,- Kč bez DPH, přičemž v akci je k setu jeden výměnný objektiv z určeného výběru zdarma.
Pro zajímavost Mamiya jako jediná nabízí „kompaktní“ jednookou zrcadlovku ZD v pevném těle za 209 tis.
Člověk by rád uvěřil tomu, že i u data stěn nebo digitálním středním formátu obecně dojde k znatelnému snížení cen jako např. u některých modelů kinofilmových DSLR, ale s výjimkou repasovaných výrobků tomu tak není. Zřejmě náročnost výroby v menším počtu kusů zatím toto neumožňuje.
Bude zajímavé sledovat, jakým způsobem se bude dále ubírat vývoj ve středoformátových digitálních technologiích.
Dostupnost
Výhradním prodejcem Leaf a Mamiya na českém a slovenském trhu je firma ExcelFOTO, Václav Milota, www.leaf.cz, www.mamiya.cz, www.excelstudio.cz.



