FotoAparát.cz - rádce fotografa

Od 1. srpna do 30. září 2009 probíhalo na FotoAparátu.cz 1. kolo fotosoutěže ve spolupráci s firmami Megapixel a Eizo na téma „Jiný kraj, jiný mrav – fotografie z cest“. V článku si můžete přečíst rozhovory s vítězi, jejichž fotografie se umístily na prvních třech místech.

Pozdně letní soutěže na téma „Jiný kraj,jiný mrav – fotografie z cest“ se zúčastnilo 212 fotografií. Všem soutěžícím děkujeme za zaslané fotografie, daleké kraje jsou nekonečnou studnou inspirace. Poděkovaní patří také všem hodnotícím, zejména však těm, kteří si dali práci a obodovali téměř všechny soutěžní snímky.

Na prvním místě se umístila fotografie s názvem „Rybári“ se 105 body, kterou do soutěže zaslal slovenský soutěžící Kamil Fógel. V těsném závěsu druhé místo pokořil náš další východní soused Zoran Toldi se svojí fotografií „Tajomná cesta“ s 98 body. Třetí místo obsadil snímek fotografa Ekši Rumunské trojspřeží s 94 body.

Hlavní cenu do soutěže, fotoaparát Panasonic Lumix DMC-FS4, věnovala společnost Megapixel, které tímto děkujeme. Vítěz druhého místa obdrží Fomei brašnu Winer 962, taktéž od firmy Megapixel. Třetí nejlepší získá poukázku na fotografický kurz v rámci FotoInstitutu.cz v hodnotě 1000 Kč. Na konci soutěže získá její absolutní vítěz grafický monitor EIZO.

Na prvním místě se umístila fotografie „Rybári“, kterou do soutěže zaslal Kamil Fógel

Co Vás přivedlo k fotografování?

Fotografovanie sa u mňa spája takmer výlučne s cestovaním, ale neživí ma to. Známe svetové magazíny, žurnály a dokumenty zo sveta vo mne vzbudili záujem vidieť svet na vlastné oči a nejako ho zachytiť. Videokamera ma neoslovila, tak som ostal pri fotografovaní.

Jak vznikla Vaše vítězná fotografie?

Rybári na okraji jazera zaujali moju pozornosť, pretože v pozadí za nimi za valila ranná hmla spoza hradby hôr, ktorou sme boli obkľúčení. Zo sérii záberov sa mi pozdával tento ako najlepší. Diapozitív som doma naskenoval, upravil orez, histogram a vyváženie bielej, nakoniec ľahké oteplenie svetla.

Jaká témata fotíte nejraději?

Mám rád zmes všetkých fotografických žánrov, ktoré sú zahrnuté v cestovateľskej fotografii. Najviac si vážim dokumentárnu fotografiu, ale potešia ma aj vydarené krajinky a silné portréty. Obdivujem a mám nesmierne rád fotografiu zvierat, aj keď sám ju nefotím pre nedostatočnú výbavu, čas a absenciu toho podstatného - „know-how“. Nefotím makro a štúdiovú fotografiu.

Máte nějaký fotografický sen, který byste si rád splnil?

Jeden sen sa my už splnil pred dvoma rokmi v Indonézii, keď som čírou náhodou stretol a podal si ruku s Jamesom Nachtwayom z fotoagentúry VII, ktorý tam zhodou okolností fotil pod hlavičkou National Geographic smútočný kráľovský obrad. James bol a je pre mňa Pán Fotograf, odhodlaný, nesmierne talentovaný a skromný umelec, ktorý sa zapísal do histórie vojnovej a reportážnej fotografie veľkými písmenami asi ako Robert Capa, či H.C. Bresson.
Mojím ďalším snom je absolvovať jeden z masterclass workshopov s James Nachtweyom alebo Antonínom Kratochvílom. Musí to byť zážitok, na ktorý sa nezabúda.

Co si myslíte o úpravách fotografií v grafických programech? Používáte nějaké?

Bol som zarytý filmový fanúšik, ale podľahol som dobe aj ja a od minulého roku fotím digitálne. Nemám absolútne nič proti digitálnemu postprocessingu, ako sa to teraz moderne nazýva. Intenzita úprav závisí od toho, akému žánru sa fotograf venuje. Akt, móda a reklama sa edituje inak ako napr. reportáž a dokument či krajina. Všeobecne by ale malo platiť, že by fotograf nemal zasahovať do obsahu fotografie, len ju vyladiť po technickej a estetickej stránke v prijateľnom rozsahu. Moje úpravy sú pre neznalosť práce s grafickými programami dosť bazálne. Skúsil som Zoner, Photoshop a aj iné. Každý má niečo do seba.

Na druhém místě se umístil Zoran Toldi s fotografií „Tajomná cesta“

Co Vás přivedlo k fotografování?

Olympijské hry v Moskve, v roku 1980 :-), na ktorých bol aj môj otec a jako dar som od neho dostal jednoduchý foťák na kinofilm: Smenu 8M. Ako 12 ročný chlapec som fotil všetko, čo mi prišlo do cesty. Hlavne staré tetky (babky) z dediny, a deti. Otec sa už vtedy zaoberal fotením a spoločne sme vyvolávali filmy a fotky. Aj dodnes rad fotím na film, síce už nie so Smenou, a nie tak veľa. Samozrejme tlaku digitálnych fotoaparátov som neodolal ani ja. Vážnejšie s digitálnou technikou som začal tak pred dvomi rokmi. Očarili ma fotky v digitálnej verzii na rôznych fotoportáloch.

Jak vznikla Vaše vítězná fotografie?

Ta fotka bola nafotená na Oravskom zámku. Ja osobne som tam predtým nikdy nebol, teda určitým spôsobom bola pre mňa cesta do minulosti. Keď už každý odišiel za sprievodkyňou ostal som tam sám, a pri otočení som zbadal zaujímavé protisvetlo. Predstavoval som si, že som o 200-300 rokov späť v čase, a zamyslel som sa nad tým, ako tu mohli žiť ľudia, ako prechádzali po cestách, a ten kočiar bol akoby práve opustení panovníkom zámku... Urobil som len jeden záber, a dobehol som skupinu...

Jaká témata fotíte nejraději?

Najradšej fotím portréty a abstrakciu, preto sa teším na ďalšie kolo, kde bude aj abstrakcia.

Máte nějaký fotografický cíl, který byste si rád splnil?

Ciele by mal mať každý. Som si toho vedomí, že dnes - keď skoro každý má doma fotoaparát, a každý je "fotografom" - je veľmi ťažké ukázať aj vo fotografovaní niečo výnimočné. Mojim cieľom je, aby moje fotky zapôsobili na ľudí, vyvolali nejaký ten cit. Možno raz sa naplní aj také niečo, ako vlastná výstava.

Co si myslíte o úpravách fotografií v grafických programech? Používáte nějaké?

Ja to považujem za úplnú normálnu vec. Retuš fotografii je tak stará, jako samotná fotografia, len to robili ručne. Myslím si, že dodatočná úprava je potrebná. Keď sa zamyslíme nad tým, že softwarovu úpravu robí aj samotný fotoaparát, alebo pri digitalizácii negatívov, tak by sa dodatočná softwarová úprava nemala považovať za hriech. Samozrejme mali by byť hranice. Z toho asi už je jasne, že sám používam také programy.

Třetí vítěznou fotografii s názvem „Rumunské dvojspřeží“ nám zaslal fotograf pod přezdívkou Ekša.

Co Vás přivedlo k fotografování?

K fotografovaní jsem se dostal na střední škole někdy v 15-ti letech (dnes je mi 34). Měli jsme doma fotokomoru, tak první amatérské zkušenosti mám z té doby. Nenastal žádný zlomový moment, můj vztah k fotografování se rozvíjel postupně pozvolna dál. Asi je to to zastavení se v daném momentě, je to pro mě relax. Do začátku roku 2007 jsem dělal pouze klasickou fotografii, tehdy jsem si zakoupil první digitální Nikon D70s.

Jak vznikla Vaše vítězná fotografie?

Vítězná fotografie vznikla letos na dovolené v Rumunsku - pohoří Trascau. Babička (na fotografii) se svými psy svižně opouští místo, kde došlo k drobnému konfliktu jejích psů s volně se potulujícími. To je ten důvod, proč je tam to bití proutkem. Vše se odehrálo velice rychle, tedy i samotná fotografie - velice intuitivní jeden cvak.

Jaká témata fotíte nejraději?

Rád chodím do přírody a po horách, takže rád fotím krajinu. Ve své podstatě celkově mám rád spíše statické záběry, neboť je čas na přípravu a nikoho tím neomezuji. Ale občas si zafotím i nějakou společenskou akci, svatbu, atd...

Máte nějaký fotografický cíl, který byste si rád splnil?

Snažím se fotím tak, aby mě to nepřestalo bavit.

Co si myslíte o úpravách fotografií v grafických programech? Používáte nějaké?

Tak jako u klasické fotografie, kde vyfocení snímku je jen polovina cesty k fotografii. U digitálu je to ve své podstatě podobné, jen trochu zjednodušené. Vnímám to tedy jako samozřejmou součást digitální fotografie. Osobně bych ale nejraději fotky v PC už vůbec neupravoval. Už tak u počítače sedím dost a na druhou stranu to nemá ani takovou atmosféru jako třeba fotokomora. Ve fotoeditorech jako Photoshop edituji velice málo - to už musí být fotka. Na správu fotek a základní úpravy používám Picasa 3 a úplně mi to s tou jednoduchostí vyhovuje, aspoň mi to tak přijde...

Všem vítězům děkujeme za rozhovor a přejeme dobré světlo!

Kompletní výsledky najdete na tomto odkazu.
Kompletní informace o soutěži najdete v tomto článku.