Canon EOS 500D
Canon opět inovoval v kategorii nejlevnějších digitálních zrcadlovek, a tak tu máme nástupce modelu EOS 450D, kterým je nový EOS 500D. Svému předchůdci se podobá jako vejce vejci, ale přesto je jiný. Jak moc, na to se podíváme v dalším redakčním testu.
Mechanické provedení
Jak již bylo řečeno v upoutávce, tak se nový Canon EOS 500D velmi podobá svému předchůdci a to až téměř k nerozeznání. Rozměry i hmotnost jsou prakticky stejné a totéž samozřejmě platí i pro design. Nejviditelnějším rozdílem tak zůstává robustnější provedení otočného voliče na horní straně aparátu, který je navíc nyní kovový a podstatně vyšší, takže je i lépe ovladatelný. Nejpodstatnější změnou na zadní stěně je LCD monitor. Na první pohled je stejný, protože má stejně jako u 450D úhlopříčku 3“, ale jeho rozlišení se zvýšilo z 230.000 na 920.000 obrazových bodů, což je přesně čtyřnásobek a na kvalitě zobrazení pořízených fotografií je to opravdu hodně znát. Osobně to považuji za jedno z nejpodstatnějších vylepšení, protože to značně usnadňuje kontrolu kvality snímků přímo v terénu. LCD monitor je vlastně tím nejlepším, co v současné době můžete na digitální zrcadlovce mít, protože stejné displeje používají i nejdražší profesionální modely. Je také velkou výhodou oproti největšímu konkurentovi ze stáje Nikonu, modelu D5000, který má displej menší (2,7“) a rozlišení jen 230.000 obrazových bodů.
Jinak zůstalo v mechanickém provedení a ergonomii v podstatě vše při starém a to jak v dobrém, tak i v tom negativním smyslu. Nicméně v tomhle ohledu je to hodně o osobních preferencích, někomu může vyhovovat malý rozměr i hmotnost a právě kvůli těmto aspektům si fotoaparát oblíbí, ale jinému, především fotografům větších tělesných proporcí, to může naopak vadit a aparát připadat spíše jako titěrná hračka. Potěší české menu s tradičně dobře propracovanou strukturou a řazením na jednotlivá témata. Někomu může vadit tradičně ne zcela ideální provedení hlavního vypínače. Ovládání pomocí křížových tlačítek je přehledné a logické a to i s ohledem na rychlé volby nejpoužívanějších funkcí, naopak se zase jistě najdou reptalové, kteří by raději na fotoaparátu viděli ovládání pomocí kolečka, jak jej známe z dražších modelů a které já osobně považuji za téměř geniální. Prakticky stejný zůstal i hledáček, kde proběhla jen malá změna na interním displeji. Ten zobrazuje všechny potřebné údaje, včetně citlivosti ISO a nově i aktivaci funkce priorita zvýraznění tónu. Jako samozřejmost již počítáme fakt, že zůstala dioptrická korekce hledáčku a senzor pro indikaci přiložení k oku, který automaticky vypíná informace na LCD monitoru pro úsporu energie.
Přes některé řečené (a spíše individuální) výhrady lze považovat mechanické provedení, ergonomii a především přehledné české menu za dobré a obvyklé v dané kategorii fotoaparátů. Hodnocení se ale může opravdu výrazně lišit podle konkrétních osobních požadavků toho kterého fotografa.










