Test fotoaparátu Nikon D90
Nikon připravil pro předvánoční trh další pokračování úspěšné série digitálních zrcadlovek střední třídy, konkrétně model D90, který navazuje na předchozí typy D80 a D70. V mnohém se svým předchůdcům podobá, ale v mnohém byl také inovován. Podrobně se na něj podíváme v následujícím redakčním testu.
Tělo - mechanické provedení a ovládání
Nový Nikon D90 se na první pohled od svého předchůdce D80 výrazně neliší a rozměry dokonce zůstaly naprosto stejné. Trošku překvapivě se zvýšila hmotnost, i když ne o moc – z 585 na 620 gramů. Nejvýraznější změnou na samotném těle aparátu je především 3“ LCD monitor na zadní stěně, který je totožný s vyššími modely D300, D700 či D3 a disponuje rozlišením 920.000 obrazových bodů. To je samozřejmě velký přínos, protože velký monitor nejen usnadňuje manipulaci s menu, ale hlavně přináší vyšší komfort při kontrole pořízených snímků přímo v terénu. Tomu napomáhá příkladné zobrazení všech expozičních parametrů pořízených snímků a chybí už snad jen indikace podexponovaných partií snímků. Také menu aparátu je tradičně zdařilé, barevně přehledně rozlišené na jednotlivé skupiny a také s možností vytvoření vlastního menu nejpoužívanějších funkcí.
Poctivě řešený je také hledáček, realizovaný pentagonálním hranolem a s nepatrně navýšeným pokrytím fotografované scény z 95 na 96% plochy. Matnice je u Nikonu již tradičně řešena současně jako průhledový displej, který zobrazuje nejen ostřící body, ale také ikonky upozorňující na docházející baterii, nevloženou paměťovou kartu a také na aktivovaný černobílý režim. Nechybí ani možnost aktivace pomocné mřížky bez nutnosti výměny matnice. Také stavový displej v hledáčku je dobře vyřešen a zobrazuje veškeré důležité informace o nastavení fotoaparátu, včetně citlivosti ISO – i když toto zobrazení je nutno aktivovat v uživatelských funkcích na úkor počítadla snímků, které se ještě vejdou na aktuálně vloženou paměťovou kartu. Totéž platí i pro stavový displej na horní straně aparátu.
Jinak je tělo tradičně v černém provedení a jeho mechanická konstrukce je celoplastová. Použité plasty jsou však kvalitní a dostatečně silné, takže tělo působí dostatečně robustním a masivním dojmem. Dobře se drží i ve větší ruce a také koncepce rozmístění ovládacích prvků vychází z osvědčených firemních schémat. Přibylo snad jen samostatné tlačítko pro aktivaci režimu živého náhledu, jinak tělo více méně kopíruje svého předchůdce. Ovládání je založeno na dvojici otočných voličů a křížovém přepínači na zadní stěně přístroje. Všechny podstatné funkce jsou vyvedeny do samostatných tlačítek či přepínačů a jsou také vhodně a logicky označené. Drobným neduhem zůstalo snad jen provedení otočného přepínače expozičních režimů, také převzaté z předchůdce D80. Volič totiž nemá aretaci a je umístěn na samém okraji těla, takže se občas stane, že při praktickém nasazení dojde k jeho nechtěnému přepnutí do jiné polohy při vkládání či vytahování z brašny.
Celkově tak lze provedení těla fotoaparátu i koncepci jeho ovládání hodnotit jako vynikající, snad jen s drobnou výtkou k již zmíněnému nezobrazování podexponovaných partií snímků a provedení přepínače expozičních režimů. Naopak je nutno ocenit dostatečnou robustnost, i přes plastové provedení a také kvalitní hledáček a LCD monitor.
Objektivy
Zajímavým zjištěním je fakt, že nový Nikon D90 byl na trh uveden včetně nového základního objektivu AF-S DX VR 18-105mm f/3,5-5,6 G ED a to i přesto, že právě šířka nabídky těchto objektivů je jednou z hlavních předností tohoto výrobce. Žádný jiný konkurent nemá k dispozici tak širokou nabídku základních objektivů. Nikon tak zjevně sází na osvědčenou taktiku a dalším modelem přibližuje kvalitní základ výbavy dalším fotografům. Nový objektiv je totiž velmi levný (aktuální cena v 10/2008 samostatného objektivu je cca 6.600,- Kč včetně DPH, v setu s D90 pak kolem 5.000,- Kč) a to i přesto, že je skutečně velmi dobře vybaven i zkonstruován. Jedinou stopou, která naznačuje snahu o snížení ceny objektivu je jeho plastový bajonet. Jinak je objektiv vybaven ultrazvukovým motorem ostření SWM a také stabilizátorem obrazu VR. Samozřejmostí je také vnitřní ostření s neotáčejícím se předním členem a tvarovaná sluneční clona v ceně objektivu. Také mechanicky je objektiv povedený a i přes plastovou konstrukci působí robustně a žádný pohyblivý prvek nevykazuje nežádoucí vůli. Také opticky si objektiv vede velmi dobře a navazuje tak na velmi dobré zkušenosti s předchozími stájovými kolegy. Viz ukázková foto v původním rozlišení.



















