FotoAparát.cz

Pro předvánoční trh Canon připravil novou digitální zrcadlovku s označením EOS 50D, která dále rozšiřuje nabídku fotoaparátů tohoto výrobce. V následujícím redakčním testu se podíváme podrobněji na technické parametry a vylepšení, která tento nový model přináší.

Tělo - mechanické provedení a ovládání

Nový Canon EOS 50D se od svého předchůdce, modelu EOS 40D, na první pohled vlastně nijak neliší. Samotné tělo aparátu je v podstatě úplně stejné a je zjevné, že Canon tak sází na osvědčenou firemní koncepci, použitou i u dalších modelů. Vlastně se dá říct, že tato koncepce je již časem tak prověřená a osvědčená, že už toho asi mnoho k vylepšení ani není. Jako obvykle je základem robustní kovový korpus ze slitiny na bázi magnézia. Samozřejmostí už je také utěsnění fotoaparátu proti prachu a stříkající vodě. Proto pokud použijete také objektiv s touto úpravou, tak tělo vydrží opravdu hodně a nemusíte mít ani nejmenší strach se s ním vypravit i do hodně náročných podmínek. Úpravu proti vodě má dokonce už i nejnovější externí blesk Canon SpeedLite 580 EX II.

Jak již bylo řečeno, tělo se drží firemní linie a je tedy nejen mechanicky velmi odolné ale i ergonomicky dobře vyřešené. Držení je pohodlné a aparát dobře sedne do každé, i větší ruky. Hlavním ovládacím prvkem je pak oblíbený velký otočný volič s potvrzovacím tlačítkem uprostřed, umístěný na zadní stěně. Vedle něj najdeme jedno z podstatných vylepšení oproti předchozímu modelu, kterým je 3“ LCD monitor. Ten je sice na první pohled stejný jako ten původní, ale podstatně stouplo jeho rozlišení z 230.000 na 920.000 obrazových bodů, což má samozřejmě velmi příznivý vliv na kvalitu a komfort zobrazení jak samotných náhledů pořízených fotografií, tak i na zobrazení ovládacího menu fotoaparátu. Toto ovládací menu se také drží zaběhnutého a osvědčeného firemního řešení a koncepce, ale z hlediska českého uživatele je velmi příjemné, že se dočkalo plně české lokalizace. Překlad do češtiny je zdařilý s dobře zvolenými obraty a termíny. Pokud si někdo už zvykl na angličtinu, tak samozřejmě není problém si v uživatelských funkcích jazykovou mutaci změnit. LCD monitor je také možné použít pro režim živého náhledu Live View s možností zobrazení pomocné mřížky a živého histogramu.

Příjemný je také pohled do hledáčku, který je dostatečně velký a jasný, i když o něco menší než třeba u konkurenčních modelů Nikon D300 a D90. Displej v hledáčku zobrazuje veškeré potřebné údaje, včetně aktuálně nastavené citlivosti ISO, ale třeba i upozornění na aktivaci černobílého snímacího režimu nebo na zapnutí automatické optimalizace jasu. Provedení samotné matnice je také kvalitní, včetně zobrazení ostřících bodů. Pokud by některému z uživatelů lépe vyhovoval jiný typ matnice, pak výrobce umožňuje k tomuto aparátu dokoupení několika typů výměnných matnic. Tyto matnice se dodávají včetně speciálních kleštiček pro snadnější výměnu, kterou tak zvládne každý. Sada pro výměnu matnice viz. ukázkový obrázek č.8.

Celkové mechanické provedení fotoaparátu Canon EOS 50D lze hodnotit jako velmi dobré a mnoho uživatelů jistě ocení, že se drží zavedeného stylu, který usnadní přechod ze staršího modelu na novější. Také velikost a hmotnost nového modelu se od předchozího téměř neliší. Drobnou vadou na kráse je snad jen umístění hlavního vypínače, které nepovažuji za nejšťastnější, protože jeho aktivace je téměř nemožná jednou rukou. Možná je to však jen subjektivní dojem a otázka zvyku. Navíc to lze řešit i definicí automatického vypínání v uživatelských funkcích.

Objektivy

Základním kamenem každé fotografické výbavy jsou objektivy. Současně s fotoaparátem Canon EOS 50D byl představen nový základní objektiv s označením EF-S, tedy speciálně uzpůsobený pro použití na digitálních zrcadlovkách s čipem formátu APS-C. Jde o EF-S 18-200mm f/3,5-5,6 IS (viz obrázek č.9). Ekvivalent ohniska po přepočtu na plný formát je cca 28-300mm, tedy zhruba 11-ti násobný zoom, určený především pro cestovatele nebo uživatele, kteří z nějakého důvodu neradi mění objektivy. V době psaní tohoto článku bohužel nebyl ještě k dispozici, ale jeho příchod na trh se dá očekávat každým dnem. Na ukázkové snímky si však budeme muset ještě počkat. Nicméně i tak se dá očekávat, že půjde o zajímavou novinku, podtrženou použitým stabilizátorem obrazu IS. Bohužel však není vybaven ultrazvukovým motorem ostření USM, což je až zarážející, protože použití těchto motorků se dnes již stává běžným standardem.

Nejpoužívanějším základním objektivem tak asi zatím zůstává EF-S 17-85mm f/4,5-5,6 IS USM, který má asi nejoptimálnější rozsah ohniska zoomu a je vybaven jak stabilizátorem obrazu IS, tak i ultrazvukovým motorkem USM. Náročnější uživatelé pak mohou zvolit vysoce světelný objektiv EF-S 17-55mm f/2,8 IS USM. Pro dokonalé využití vodě a prachu odolné úpravy fotoaparátu je však ideální použít objektiv z profesionální řady L, jako například velmi oblíbený EF 17-40mm f/4 L USM, kterým také byly pořízeny testovací snímky v tomto článku.

Velmi silnou zbraní Canonu jsou však především teleobjektivy, pro které si tuto značku oblíbili mimo jiné i fotografové zvířat. Unikátní jsou hlavně teleobjektivy střední, nebo spíše poloprofesionální třídy, které jsou ideální volbou pávě k fotoaparátu, jakým je EOS 50D. K nejoblíbenějším typům patří například EF 70-200mm f/4 L IS USM a nebo EF 300mm f/4 L IS USM, viz ukázkové obrázky č.13 a 14. K dispozici jsou i alternativní provedení bez stabilizátoru IS a řada dalších objektivů, jako například EF 400mm f/5,6 L USM a celá dlouhá řada objektivů nejvyšší profesionální třídy. Celou současnou nabídku objektivů Canon pak najdeme na ukázkovém obrázku č.15, jejichž přesnou specifikaci a cenové hladiny najdeme v každém dobrém fotoobchodě. Celkově nabídka objektivů Canon patří k absolutní špičce na trhu, ze které si vybere jistě každý. Snad jen nabídka základních objektivů právě pro fotoaparáty s čipem APS-C by mohla být přeci jen bohatší.

Čip

Základním prvkem samotného těla každé digitální zrcadlovky je její snímací čip. V případě modelu Canon EOS 50D je jím senzor osvědčeného typu CMOS z dílen samotného Canonu, formátu APS-C o rozměrech 22,2 x 14,8 mm. Plocha čipu je menší než plný formát kinofilmového políčka a ohnisko použitého objektivu je tak nutno vynásobit faktorem x1,6 pro získání ekvivalentního rozsahu. Poměr stran je obvyklých 3:2 a maximální efektivní rozlišení je 15 megapixelů, což je 4752x3168 obrazových bodů. Citlivost ISO lze nastavit v rozmezí ISO 100 až 3200, přičemž v uživatelských funkcích lze povolit rozšíření tohoto rozsahu až na hodnoty ISO 6400 a 12800, což je v tento okamžik u fotoaparátů s čipem APS-C rekordní hodnota. Snímky lze ukládat v obvyklých formátech JPEG a RAW a to v několika velikostech, případně mírách komprese. Vše snadno definovatelné v uživatelských funkcích.

Nyní se však již pojďme podívat na konkrétní testovací snímky. Na ukázce č.16 je obvyklá testovací noční scéna v plném rozlišení a zcela bez úprav. Je pouze složená ze dvou polovin, přičemž levá je pořízena při nastavení vyvážení bílé na žárovkové světlo a pravá na automatiku. Rozdíl není velký a automatika si se žárovkovým světlem poradila dobře. Mnohem zajímavější je samozřejmě úroveň šumu při jednotlivých použitých hodnotách citlivosti ISO. K tomu nám poslouží ukázka č.17, která je složena ze 100% výřezů jednotlivých testovacích snímků. Z výsledků je patrné, že od posledního modelu došlo k dalšímu zlepšení parametrů šumu v obraze. Úroveň šumu je až do ISO 800 vynikající a při ISO 1600 je nárůst jen minimální. Viditelnější zvýšení úrovně šumu je až při citlivostech ISO 3200 a 6400, kde je šum sice již viditelný, ale při mnoha situacích akceptovatelný a použitelný i při tisku větších zvětšenin. Opravdu znatelný nárůst je zřejmý až při citlivosti ISO 12800, což je však hodnota skutečně rekordní a zvýšený šum se dal předpokládat. Na následujících snímcích č. 18 až 20 si můžete detailně prohlédnout testovací snímky při vysokých citlivostech ISO 3200 až 12800 v plném rozlišení a zcela bez úprav, tak jak byly uloženy přímo ve fotoaparátu na paměťovou kartu.