FotoAparát.cz

Nikon konečně uspokojil požadavky některých fotografů a rozšířil svou nabídku fotoaparátů o svou první digitální zrcadlovku s čipem velikosti filmového políčka. Že půjde o přístroj v mnoha ohledech unikátní bylo zřejmé již z tiskových zpráv a technických parametrů. Proto se na tento profesionální přístroj podíváme podrobněji a to tentokrát i s využitím laboratorních testů asociace DIWA, jíž je FotoAparát.cz členem.

Tělo - mechanické provedení a ovládání

Provedení těla fotoaparátu Nikon D3 odpovídá nejvyšší kategorii profesionálních přístrojů. Masivní základ v podobě robustního odlitku z hořčíkových slitin je doplněn o soustavu těsnění, které zamezují vniknutí prachu nebo stříkající vody do útrob fotoaparátu. Také ergonomie, rozmístění ovládacích prvků a jejich označení jsou na vynikající úrovni. Prostě tělo padne do ruky jako ulité a také jeho držení je přirozené, spolehlivé a bezpečné. Jak bývá u této třídy zvykem, je tělo uzpůsobeno i pro držení na výšku, včetně druhé spouště, zadního rolleru a tlačítka AF-ON. Dominantou zadní stěny je 3“ LCD monitor s vysokým rozlišením 920.000 obrazových bodů a pozorovacími úhly až 170°. Barevné podání, jas a kontrast jsou také vynikající a monitor je tak dobrým pomocníkem a to nejen pro prohlížení pořízených snímků.

Hledáček je velký, jasný, vybavený optickým pentagonálním hranolem s uzávěrkou okuláru a hlavně zobrazuje 100% fotografované scény. Matnice je výměnná, se zobrazením ostřících bodů. Snad jen trošku chybí u Nikonu jinak obvyklá realizace průhledovým displejem s možností zobrazení pomocné mřížky aktivací uživatelské funkce. Dvojice vnitřních displejů v hledáčku je dobře vyřešena a zobrazuje všechny důležité informace, včetně aktuální citlivosti ISO. Informace o nastavení aparátu je možné zobrazit také na LCD monitoru (s možností automatického přizpůsobení jasu vzhledem k okolnímu osvětlení). Informuje například i o takových detailech, jako je aktivace uživatelského komentáře k fotografiím, aktivace a typ uživatelského menu a připojení satelitní navigace GPS. Tyto informace najdeme i na skutečně velkém a podsvíceném stavovém displeji na horní straně aparátu. Ten byl pro pohodlnější čitelnost mírně nakloněn směrem k uživateli. Část informací (například citlivost ISO či vyvážení bílé) se zobrazuje také na menším LCD displeji ve spodní části zadní stěny.

Všechny podstatné funkce jsou vyvedeny do samostatných tlačítek s obvyklým rozložením i popisem. Nikon tradičně ve většině případů využívá kombinace tlačítka a rolleru pro změnu hodnot. Výjimkou je volič snímacích režimů na horní straně aparátu realizovaný otočným prstencem s aretovacím tlačítkem. Zde je možno volit mezi snímáním jednotlivých snímků nebo sérií, případně sérií s volitelnou rychlostí snímků za vteřinu. Dále zde můžeme aktivovat samospoušť, předsklopení zrcadla a režim živého náhledu. Tady bohužel Nikon převzal předchozí, často kritizované provedení, které neumožňuje vzájemnou kombinaci těchto funkcí.
K zajímavostem patří hned dvě programovatelná tlačítka na přední stěně fotoaparátu, jimž lze uživatelsky přiřadit oblíbené nebo často používané funkce.
Mechanické provedení i ovládání tak lze celkově hodnotit na výbornou, odpovídající třídě fotoaparátu a jedinou vážnější výhradou zůstává již zmíněné provedení voliče snímacích režimů.