APS-C test objektivu Nikkor Micro AF-S 60/2,8G ED

Vinětace

Metodika: normální vinětaci objektivu můžeme velmi dobře demonstrovat na rovnoměrně nasvíceném „puntíkovaném“ obrazci. Všechny snímky jsou vyfoceny s korekcí expozice 0EV a následně bez jakýchkoliv úprav histogramu převedeny do formátu JPG. V počítači je pak v úrovních nastaven bílý bod na střed snímku, čímž je vinětace ještě zvýrazněna pro pohodlnější srovnávání objektivů mezi sebou. Druhou částí je ověření praktické vinětace (úprava snímků je stejná jako u normální vinětace). Hlavní myšlenkou této metody je skutečnost, že v některých žánrech fotografie (např. krajinářská fotografie) se málokdy obejdeme bez použití obroučkových filtrů (např. CPL), filtrových systémů (např. tolik rozšířený Cokin P-systém) nebo obojího naráz. Obecně platí, že s nasazeným klasickým (ne slim verze!) CPL by objektiv neměl vinětovat, pokud se nepohybuje v ultraširokoúhlých ohniscích. U Cokin P-sytému je hlavním kritériem ohnisková vzdálenost 28 mm (EQ pro kinofilm), od které je Cokin P-systém doporučen. Nasazení CPL spolu s Cokin P-systémem je pak už jen jakousi „bonusovou zkouškou“ schopností testovaného objektivu. Ve všech měřeních je držák Cokin P-systému otočen do své nejchoulostivější polohy a to do náklonu cca 45°.

Nikkor Micro AF-S 60/2,8G ED je konstruován pro velikost snímacího média 24×36 mm. Při použití na formátu čipu APS-C tedy využíváme jen středovou část obrazového kruhu, což se obecně u těchto objektivů projevuje menší tendencí k vinětaci. Její úroveň je v praxi už po malém zaclonění nepozorovatelná, ale na „plné díře“ je ještě poměrně výrazná a může se rušivě projevit zejména na jednolitých plochách (modrá obloha, tráva, sníh aj.).

S testem praktické vinětace neměl testovaný objektiv výraznější problémy. Kromě mírného zvýšení úrovně vinětace na f2,8 se nesetkáme při použití filtrů a filtrových systémů s žádnými komplikacemi. V celkové bilanci podal Nikkor Micro AF-S 60/2,8G ED v laboratorním testu vinětace dobrý výkon.

Ovládání v praxi

Ovladatelnost a rychlost v reálném nasazení je jednou z velmi silných stránek testovaného objektivu. V režimu MF oceníme především příjemnou tuhost a dobrou úchopovou plochu ostřícího prstence. Rozsah zaostřitelných vzdáleností je dostatečně „roztažen“ i pro velmi jemné manuální ostření (cca 180°). Zároveň můžeme využít stupnici vzdálenosti, ukazatel DOF a také stupnici s aktuálním poměrem zobrazení.

V režimu AF byl Nikkor Micro AF-S 60/2,8G ED díky SWM technologii velmi rychlý a přesný. Moderní mechanismus AF navíc po celou dobu ostření dovoluje manuální zásah bez nutnosti přepnutí do MF módu. Pouze při focení velmi blízkých objektů (od poměru zobrazení cca 1:3) s méně kontrastním vzhledem měl objektiv díky poklesu efektivní světelnosti (viz výše) občas problémy se „zacílením“. U vzdálenějších motivů k selháním AF nedocházelo.

Ostrost v praxi

Makroobjektivy nacházejí kromě focení velmi blízkých motivů uplatnění i v jiných žánrech, jako jsou portréty, krajinné detaily, architektura aj. Tomu byl přizpůsoben i test ostrosti v praxi. Na přiloženém obrázku si můžete prohlédnout výsledky jak při poměru zobrazení 1:1, tak při klasickém použití.

Na „dlouho“ podává Nikkor Micro AF-S 60/2,8G ED výsledky shodné s měřením na laboratorním obrazci. Při odcloněném objektivu je kresba uprostřed snímku velmi dobrá – na okraji mírně měkčí. Po přiclonění je ostrost v celém obrazovém poli velmi dobrá až vynikající. Na nejvyšších clonách (nad f11) se už negativně projevuje difrakce, přičemž při f32 je rozlišení objektivu už nevhodné pro náročné použití. Tato skutečnost ovšem není nijak omezující, protože u focení vzdálenějších objektů takto vysoká clonová čísla prakticky nevyužijeme. Zároveň si můžete povšimnout poměrně výrazné chromatické vady v okrajové části snímku na nejnižších clonách.

Na nejmenší zaostřitelné vzdálenosti 18,5 cm (poměr zobrazení 1:1) dochází k poklesu efektivní světelnosti optické soustavy objektivu (viz výše). Na nejmenších clonových číslech (do f11) je kresba viditelně měkčí a zároveň dochází k výrazným projevům chromatické vady. Velmi dobré výsledky podává testovaný objektiv pouze v rozsahu clon f11-f16. Po dalším zaclonění se už opět ke slovu dostává difrakce a nad f32 je už ostrost nevhodná pro náročnější účely. S menšími poměry zobrazení v praxi docházelo postupně ke zlepšování kresby i lepšímu potlačení chromatické aberace (viz ukázkové snímky).

V celkovém součtu podal Nikkor Micro AF-S 60/2,8G ED v testu ostrosti dobrý až velmi dobrý výkon. K přednostem patří celková ostrost při klasickém použití – k slabinám naopak viditelný pokles rozlišení objektivu při maximálním poměru zobrazení.

Chování v protisvětle

Protisvětlo je slabinou Nikkoru Micro AF-S 60/2,8G ED, která výrazně omezuje jeho nasazení mimo makrofotografii. V přímém slunečním protisvětle není výkon objektivu dobrý. Ztráta kontrastu je velmi výrazná a navíc dochází k tvorbě výrazných barevných reflexí, jejichž retuš je v mnoha případech prakticky nemožná.

V nepřímém protisvětle (zdroj světla není v záběru, ale osvětluje přední člen objektivu) už není ztráta kontrastu tak výrazná, jako se sluncem v záběru, ale i přesto se zřetelně projevuje na pořízených snímcích. Celkově můžeme hovořit o podprůměrném výsledku.

K velmi dobrému zvládnutí protisvětla dochází u Nikkoru Micro AF-S 60/2,8G ED pouze u slabších zdrojů světla, jako je například pouliční osvětlení. Ztráta kontrastu je jen velmi mírná a také tvorba reflexí je velmi dobře potlačena. Pokud už dojde k jejich výskytu, jsou velmi malé a jejich retuš není obtížná. Přiloženou fotografii si můžete stáhnout v plném rozlišení v ukázkových snímcích.

Bokeh

Výrazem bokeh se označují estetické kvality částí snímku, nacházejících se mimo hloubku ostrosti (DOF). Vzhled a tvar rozptylových kroužků (míst, do nichž se zobrazí nezaostřený bod) ovlivňuje velké množství faktorů, mimo jiné konstrukce objektivu, tvar a počet lamel clony a nastavené zaclonění. Za příjemně působící jsou obvykle považovány rovnoměrně osvětlené rozptylové kroužky s neostrými okraji („krémový bokeh“), rušivě naopak působí ostře ohraničené mnohoúhelníky, které vznikají při výraznějším zaclonění, má-li clona v objektivu malý počet lamel – tento efekt do jisté míry omezuje použití zakřivených lamel. Samotná velikost otvoru clony samozřejmě ovlivňuje i hloubku ostrosti, takže čím menší clonu použijeme, tím jsou rozptylové kroužky větší.

Dobrý bokeh je nejen pro kvalitní makrofotografii samozřejmostí. Konstruktéři Nikkoru Micro AF-S 60/2,8G ED tuto stránku evidentně nepodcenili a podání oblastí mimo DOF patří mezi nejvýraznější přednosti testovaného objektivu. Díky plně kruhové cloně si rozptylové kroužky ponechávají v celém rozsahu clonových čísel výborný tvar a také jejich okraje jsou příjemně rozostřené. Pouze po velkém zaclonění (nad f11) můžeme pozorovat zvýrazněné okraje rozptylových kroužků (nikoliv ostré). Celkově můžeme hovořit o výborném výkonu. Další fotografie s využitím DOF si můžete stáhnout v plném rozlišení v ukázkových snímcích.