19. FotoVýstava - Jarmila Hasová

Na 19. FotoVýstavě se Vám představí Jarmila Hasová, kterou velmi dobře znáte z fotogalerie pod přezdívkou „JarkaJ“. Věnuje se především portrétům a aktu. Kromě fotografování má také zkušenost s malováním a psaním poezie.

1) Dobrý den, Jarko. Z fotogalerie i témat Vašich výstav je vidět, že se specializujete především na klasický ateliérový portrét a akt. Čím Vás tyto „fotografické disciplíny“ zaujaly? Také jsem si všiml, že fotíte téměř výhradně ženy – proč? Přemýšlíte o tom více rozvinout i jiná odvětví fotografování, nebo se chcete nadále specializovat především v portrétu a aktech?

Dobrý den, zdravím Vás. Především to byla touha zachytit krásu lidského těla a snažit se do snímku dát i duši… Miluji focení, kde stíny dotvoří nádherné křivky, které ladí s přirozenou krásou daného objektu. Při portrétech jsem zase chtěla, aby daná osoba byla „jiná“, a portréty něco vyjadřovaly, ne jen dobře vyfocenou krásnou holku či kluka.

Že fotím téměř výhradně ženy, je asi tím, že jako žena fotografka mám asi větší šanci u žen, nestydí se přede mnou… možná i více věří… to netuším, ale vím, že toto mám lehčí než spousta mužů… Chlapi se za mnou nehrnou, zatím jsem fotila dva mladé muže, myslím, že fotografie se povedly, byla jsem spokojená a oni také. Ženy jsou mi asi bližší, už proto, že sama jsem žena a vím o ženském těle víc než o mužském.

V budoucnu bych se ráda více věnovala focení makra, ale to je potřeba trochu jiný objektiv, takže zatím budu šetřit a pak začnu fotit i toto téma.

2) Z článku o Vaší výstavě „Žena očima ženy“, který vyšel v Blanenském deníku, jsem se dozvěděl, že jste nejdříve malovala a kreslila, ale časem jste se rozhodla vyměnit štětec za spoušť fotoaparátu. Proč? Jak jste se dostala k fotografování – co bylo prvotním impulzem? Vracíte se ještě někdy k malování?

Protože patřím do rodiny, kde se odjakživa malovalo i kreslilo, byla jsem pochopitelně i já trochu obdařena tímto „nadáním“.

Před dvěma lety a pár měsíci jsem chtěla něco nakreslit, a protože se mi nedařilo a já nemohla to, co jsem měla v hlavě, dostat na papír, odložila jsem to na neurčito. Jednou mne pak kamarádka požádala o to, zda bych ji nafotila jejich novým digitálkem. Začaly jsme blbnout a já zatoužila po foťáku, protože najednou to, co jsem viděla v sobě, bylo na foťáku téměř ideální ;-).

V současné době jsem ráda, že mám čas na rodinu a fotografie. Práce zabere spoustu času, a tak potom člověk volí mezí vším ostatním. K malování se snad jednou zase vrátím, zatím to přímo neplánuji.

3) Nakolik využíváte svých výtvarnických zkušeností ve fotografii? Malovala jste dříve v žánrech portrétu a aktu, které teď preferujete na poli fotografie? Je možné někde vidět Vaše malby a kresby, například na internetu? Pro čtenáře by bylo jistě velmi zajímavé porovnat je s Vaší fotografickou tvorbou…

Začnu trochu jinak. Můj dědeček maloval olejovými barvami obrazy a dokonce má na zaskleném dvorku vyzdobené zdi zajímavými freskami. Moje maminka zase ráda a velmi dobře kreslila suchými pastely a někdy vyjela ven za vesnici a kreslila krajiny nebo ztvárnila některé pohlednice, doma má spoustu obrazů ;-). A já? Hádejte, co jsem kreslila nejraději tužkou či pastelkami. No ze začátku to byly princezny, poté dámy v různých šatech a portréty a vymyšlené postavy, někdy dokonce akty… nahá sedící postava na gauči atd… Začala jsem chodit do ZUŠ a po jednom roce jsem zdárně absolvovala čtyřleté studium. Poté přišla střední škola a na kreslení nebylo tolik času, a tak jsem pouze pro známé občas něco nakreslila. Moje asi největší díla jsou dva portréty nakreslené pastelkami, a to Tutanchamon a Nefertiti. Kreslila jsem je pro kamarádku, co šíleně miluje Egypt. Jsou velikosti A2, takže mi to dalo dost velkou práci (pastelkami), ale povedly se a měla obrovskou radost…

Pár obrázků je k vidění i na těchto stránkách. A zda využívám svých zkušeností ve fotografii? Svým způsobem jistě ano, protože člověka asi vidím jinak než někdo, kdo nikdy nic takového nedělal. Mám prostě asi maličko jiný pohled na svět.

4) Na Vašem webu jsem se dočetl, že píšete básně. Spojujete nějak poezii s Vašimi fotografiemi? Máte nějakého oblíbeného básníka či básnířku? Jak byste porovnala tvorbu veršů a fotografování?

Ano, trochu píšu. A co se týká spojení fotografií a poezie: zatím jsem napsala básně k fotografiím svého kolegy Ondřeje Noska na jeho výstavu, která proběhla loni. Své básně hodlám ke svým fotografiím přiřadit při další výstavě, kterou plánuji společně se svým přítelem Jaroslavem Fiřtem, ale to je zatím hudba budoucnosti.

Oblíbeného básníka? Hmmm, tak to bude problém, nikdy jsem nikoho nenadřazovala či nezatracovala, prostě po přečtení se mi poezie líbí, či nelíbí, něco mi dá, nebo ne, a podle toho říkám, zda je pro mne ta která poezie dobrá či výborná, takže konkrétní jména Vám neřeknu.

Ono je to podobné, když píšu básničky. Plynou mi z duše, a jsou tak odrazem toho, jak se cítím, jak mi právě v danou chvilku je a co chci ze sebe dostat. S fotografií je to obdobné v tom měřítku, že záleží na nápadu a pak i na dané modelce, takže člověk někdy dlouho hledá, než to, co má v sobě, může dostat na papír a do objektivu. A když se pak vše povede skloubit, má vyhráno.

5) Teď trochu k technice a technikám… Na jaký fotoaparát fotíte, jaké používáte objektivy? Preferujete pevná skla či zoomy, jaká ohniska? Ostříte raději manuálně nebo přes AF? Jak pracujete v ateliéru a jaké využíváte vybavení (softboxy, stativ, odpalovače, odrazky, rekvizity, typy světel či nasvícení atd.)? Jste se svou aktuální fotovýbavou spokojena, nebo ji plánujete ještě výhledově rozšířit?

Fotím na Canon 350 D, používám svůj jediný objektiv, a to 18–55, který jsem si koupila společně s fotoaparátem. S jinými objektivy jsem zatím dlouhodobě nepracovala, takže nemůžu říci, co je pro mne nejzajímavější. Ostřím přes AF a fotím na manuál. V ateliéru v současné době fotíme společně s přítelem, máme tam černé a bílé pozadí, jeden softbox a občas používáme jako přisvícení halogen přes bílou odrazku, která změní barvu jeho světla a zjemní ho. Rádi bychom si do budoucna pořídili další světla a jiné objektivy. Já jsem spokojená, protože jsem se k ničemu novému a pro mne zajímavému zatím nedostala a se svou 18–55 jsem se naučila pracovat. Dnes s tímto objektivem fotím fotografie, které jdou tisknout ve formátu 60×90. Některé z těchto fotografií mohou návštěvníci vidět na naší výstavě v Kynšperku nad Ohří.

6) Fotografování lidí bývá spojeno s „vyzařováním" konkrétního člověka, s komunikací a možná i intuicí… Často také s fotogeničností objektu. Vybíráte si nějakým způsobem ty, které chcete fotit? Co Vás na člověku zaujme na první pohled?

Někdy si modelku vybírám, i podle jejích fotografií (pokud už fotila), takže člověk vidí, co s ní jde dokázat, a snaží se ji zase upravit, nalíčit a nafotit dle svého vidění. Já v prvé řadě sleduji oči a vlasy. Oči dokáží hodně napovědět, i to, jaká je. Vlasy, jsou-li dlouhé, jdou s nimi dělat zázraky. Podle očí poznáte, zda je člověk „dobrý“ či „špatný“. Pak je řada lidí, co si vyberou mne, a to pak člověk musí fotit dle toho, jaké je přání focené osoby a jak na mne působí. Největší radost jsem měla z modelky Katky. Sama si mne vybrala, přijela za mnou tenkrát ještě do Brna, nafotili jsme luxusní fotografie, jedna mi vyšla dokonce v časopisu Photo-life, a fotily jsme již znovu tady v Sokolově. S ní jsem nafotila sérii velmi dobrých aktů a jsem na tyto fotografie hrdá. Také jsem jí předala kalendář na rok 2007 a ke konci roku mi člověk, který tento kalendář dostal, sdělil, že už se vlastně téměř rok dívá na fotografie ode mne. Což bylo velmi potěšující.

7) A Vaše plány do budoucna na poli fotografie, popřípadě i mimo ně?

Fotit a snažit se vystavovat… pokud to rodina, práce a finance dovolí.

8) Na závěr bych se rád zeptal, zda na naší FotoGalerii postrádáte nějaká vylepšení a co byste našim čtenářům při fotografování doporučila nebo popřála…

Myslím, že Fotoaparát je dobrý server, ono jde spíše o lidi, co na něm publikují. Ale já byla taky zpočátku pěkná potvora, a co se týká fotografií, na nikom jsem nenechala nit suchou.

Ráda bych popřála, aby se všem při focení stále dařilo, měli nápady a neklepaly se jim ruce. Aby neproseděli hodiny u PC a mohli prožít život tak, jak si přejí.

Děkujeme Jarmile Hasové za rozhovor, další fotografie můžete vidět ve FotoGalerii. Přejeme hodně úspěchů při dalším focení a hlavně radosti z tvorby.
A nyní se podívejme na fotografie, které nám „JarkaJ" připravila:

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Zdeněk Ondrášek
    Zdeněk Ondrášek
    05.03.2008 17:56

    Podle mého názoru Jarka patří ke špičkovým fotografům v této galerii (a skvěle dokazuje, že technika nenahradí chybějící dušičku umělce). Přeji jí vše nej a nej! a hlavně spousty dalších skvělých snímků.
    Zdeněk Ondrášek (dady)

  • Vladimír Leitner
    Vladimír Leitner
    05.03.2008 22:52

    Pěkný fotky máš. Infarkty a štěky ignoruj.

  • Lexator
    Lexator
    07.03.2008 11:09

    opravdu pobavilo :D díky :DDD

  • Julianna Kozák
    Julianna Kozák
    17.03.2008 06:24

    to celé je ako na poslednej fotke (klobukovej)

  • vypelichané hovno
    vypelichané hovno
    05.09.2008 12:35

    Preji hodne trpelivosti ... Tohle mi prijde jako vtip.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (13)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram