17. FotoVýstava - Petr Bambousek

1) Ahoj Petře! Víme, že jsi velkým obdivovatelem přírody a jak píšeš ve svém profilu na Galerii, jsi zejména fascinován tropickou krajinou a jejími obyvateli. Zaujal mě název tvé webové stránky – www.orchidej.com. Proč právě orchidej? Co je hlavní náplní tvých stránek?

Když jsem se zamýšlel nad názvem své domény, chtěl jsem, aby z ní byla cítit vůně exotiky, aby se v něm odrážela nekonečná pestrost přírody a jejích tvarů, které mě tak fascinují. Na cestách po tropech jsem se setkal s orchidejemi, jejichž květy tvořily mohutná květenství, stejně tak s kvítky ne většími než pár milimetrů. Poznal jsem, že některé orchideje voní po čokoládě, jiné jsou zdrojem všeobecně známé vanilky, květy orchidejí rodu Dracula připomínají lidský obličej. České orchideje patří ke klenotům našich luk a každoročně se vracím na jejich lokality, abych objevoval nové a nové druhy, které jsem ještě neměl čest fotografovat. Nakonec jsem si uvědomil, že orchidej je přesně to, co jsem pro jméno svých stránek hledal. Návštěvník na nich najde mé postřehy z cest, fotogalerii, praktické zkušenosti s fototechnikou a může nahlédnout do mého chovu hadů, kteří vlastně stáli u zrodu první myšlenky vypravit se do tropů.

2) Cestování i fotografování patří k tvým velkým vášním. Které země a proč navštěvuješ? Kam se nyní chystáš? Pověz nám více o zemi, kterou plánuješ navštívit. Co zde může fotograf nalézt zajímavého? 

Celé moje cestování začalo vlastně chovem hadů. Těm se věnuji už více než 12 let a vždycky jsem toužil navštívit jejich přirozené prostředí. Měl jsem představu, že mými oblíbenými hroznýši se to tam jen hemží a přivezu si bohatou fotogalerii jejich barevných variant. Po dvou letech příprav jsem se vypravil na měsíc do Kostariky. Tam jsem si uvědomil, jak je vše úplně jinak, a že potkat jakéhokoli hada (nejen hroznýše) bude velmi obtížné. Nakonec jsem letmo zahlédl dva hady a jednoho jsem si pro radost chytil. Všechny své hady mám z odchovů v zajetí, takže jsem vystrašenou bičovku po vyfocení zase pustil na svobodu. Hned mi ale bylo jasné, že tropy nejsou zdaleka jen hadi, ale je to studnice neuvěřitelně pestré fauny a flóry. V Kostarice bylo všechno poprvé a nemohl jsem se nabažit bromélií, mlžných pralesů, lenochodů, leguánů, bazilišků, motýlů a zejména ptáků. Po návratu jsem věděl, že se do tropů musím znovu vrátit. Po Kostarice přišel Ekvádor, pak Belize a Panama. Všechny výpravy jsem zaměřil na pozorování a hledání zvířat a rostlin. Na každou cestu se důkladně připravuji a učím se poznávat hlasy ptáků, typické rostliny, motýly a plazy. Tropy Střední a jižní Ameriky jsou mi už natolik blízké, že zdaleka nejezdím do neznáma, ale dalo by se říci do svého druhého domova. V lednu 2007 jsem se poprvé podíval do tropů jihovýchodní Asie v Thajsku a myslím, že se tam ještě několikrát vypravím. Hlavní doménou pro mě zůstane neotropická oblast. V lednu 2008 se vracím do Belize, abych se věnoval fotografii zvířat a rostlin. Na cestě plánuji strávit týden u laguny plné ptactva a týden v epicentru mayských pyramid a na jednom z ostrovů. Belize je pro mě symbolem fotografického rá­je.

3) Tématem spousty tvých fotografií je ptactvo. Co bys poradil fotografům, kteří se chtějí stejnému tématu věnovat. Jaká jsou jeho úskalí, na co nezapomínat… prostě – jak začít a jak na to?

To je na krátké pojednání velmi složitá otázka. Důležité je vědět, co chci vyfotografovat. Představa, že vyjdu s dlouhým objektivem do přírody a přinesu si domů pěkné fotografie všech ptáků, které potkám, je mylná. Pokud to časové možnosti dovolí, je vhodné věnovat se při fotografování jednomu objektu nebo více objektům, které mají stejné nároky. Něco jiného je fotit pěvce, jiný přístup bude zapotřebí při fotografování vlh a jinak se budeme chovat, pokud chceme zvěčnit volavku. Vše chce svůj čas, proto za nejdůležitější vlastnost fotografa ptactva považuji trpělivost a schopnost vyrovnat se s neúspěchem. Dobrá fotografie si mnohdy vyžádá i několik dní cíleného focení a čekání na ten správný záběr. Důležitým faktorem je také příprava a studium ptactva. S trochou nadsázky lze říci, že volavkám budete marně sypat zrní. Pokud se seznámíte se základními životními projevy a potřebami ptactva, máte reálnou šanci je i vyfotit. Osobně mohu doporučit i studium hlasů ptactva. Díky tomu můžete objevit druhy, které by pro vás zůstaly jen neznámým pípáním v křoví. Já to dělám tak, že se učím hlasy zajímavých druhů a druhů se zajímavým hlasem. Zatím se mi potvrzuje, že čím atraktivnější pták (jako třeba tukan, zoborožec, trogon, vlha), tím méně atraktivní projev mají. Na druhou stranu nejlepší pěvci jsou většinou nenápadní jednobarevní ptáci (kos, slavík, drozd). Pokud víte, že ono krákorání patří tukanovi a ne nějakému ptáku, máte šanci, že si přivezete pěknou fotku místo historky, že pořád tam něco krákoralo.

4) Dá se předpokládat, že focení ptáků, to znamená především dlouhé objektivy. Jak je to s tvou fotovýbavou? Na který z tvých objektivů nedáš dopustit? Co filtry, používáš?

V současné době používám Nikon D200 a objektiv Nikkor AF-S 300/4, se kterým fotím 90% všech svých fotografií. Má vynikající kresbu, ostří již od 1,5 metru a výborně funguje i s konvertory. Používám ho na focení motýlů i ptáků. Díky tomu, že jsem finančně limitován a na delší objektiv nebudu mít delší dobu rozpočet, snažím se maximálně využít možnosti tohoto pokladu a díky jeho kratšímu ohnisku se neustále učím, jak se dostat k ptactvu co nejblíže. Na krajinu, kterou fotím jen okrajově, používám základní objektiv Nikkor AF-S 18–70 a na detaily makroobjektiv Sigma 105/2,8. Při focení zvířat používám hojně blesk Nikon SB 800 a extender Better Beamer, který jednak prodlužuje dosah blesku a zároveň zjemňuje jeho světlo. Při korekcích expozice vypadají fotografie velmi přirozeně a zároveň jsou dobře prokreslené. Nově jsem si pořídil stativ, který umožňuje stabilní snímání od země. Nejčastěji totiž fotím vleže. Filtry používám jen pro krajinu, polarizační občas i při focení zvířat. Už dlouho jsem do výbavy nic nepřidal. Spíše dokupuji příslušenství, jako karty, baterie, dálkovou spoušť.

5) Vnutila jsem ti téma: fotografování ptáků ve volné přírodě. Co vlastně fotíš nejraději? Máš další oblíbená témata, jaká a proč? 

Nejraději mám svět mokřadů. Tam se setkávám se svými nejoblíbenějšími druhy, jako jsou volavky, bahňáci, kachny, v tropech se pak seznam rozšiřuje o kurlany, ostnáky, luňáky a orlovce. Vedle nich trávím hodně času fotografií orchidejí a rostlin. V sezóně od května do června projíždím své oblíbené lokality v naší vlasti a snažím se vyfotit druhy, které jsem dříve neobjevil. Díky silnému vztahu k plazům jsem byl v sedmém nebi při thajském focení varanů a belizském setkání s leguány a bazilišky.

6) Píšeš na svém webu o upravování fotografií pořízených v RAW formátu. Do jakých formátů fotíš především a jaký software upřednostňuješ pro jejich zpracování v PC. 

Úprava fotografií mě hodně nebaví. Fotím pouze do formátu RAW. Až mě to jednou chytne, RAW mi poskytne největší možnosti jak ze snímků dostat maximum. Nyní používám Nikon Capture 4.4 na úpravu vyvážení bílé, křivek a případné saturace. Pro prohlížení fotek a jejich třídění mi nejvíce vyhovuje Zoner Photo Studio. Vyzkoušel jsem mnoho jiných programů, ale nakonec jsem vždycky zůstal u těchto dvou.

7) Co fotografické plány do budoucna? Plánuješ nové výstavy, prezentace či články a cesty? 

K 30. Narozeninám jsem dostal nádherný dárek. Knihu, která se věnuje řádu srostloprstlých, kam patří mé nejoblíbenější druhy ptactva – ledňáčci, vlhy, mandelíci, trogoni a zoborožci. Popisuje celosvětově všechny druhy zmíněných opeřenců s popisem lokalit jejich výskytu. Ještě bych rád získal dvě publikace ze stejné edice, které se věnují kolibříkům a volavkám. Pak budu mít jasný plán, všechny ty druhy najít a vyfotit. Rád bych tu byl do sta let, takže bych to mohl jen tak tak stihnout  Láká mě spousta témat, papoušci na Rio Tambopata a kapybary v Pantanalu, volavka černá a vlhy v Gambii, kolibříci v mlžných lesích Ekvádoru, tučňáci v Argentině … a takhle bych mohl pokračovat hodně dlouho. V nejbližší době je aktuální již zmínená výprava do Belize, kde se budu intenzivně věnovat fotografii volavek a ostatních ptáků v okolí mokřadů. V únoru pak budu mít besedu o Panamě a o Belize. Přesné místo konání a datum budou včas uvedeny na mém webu. Pokud se vše podaří, rád bych dal dohromady výstavu Mokřady tří kontinentů, kde bych ucelenou formou představil mokřady a jejich obyvatele v Čechách, Latinské Americe a Thajsku. Ale nechci předbíhat, vše závisí na úspěšnosti plánované výpravy do Belize.

8) Na závěr – co bys poradil fotografům z Fotoaparátu.cz, na co by při cestování neměli zapomínat? Co bys jim popřál do nového roku?

Hlavní radu bych si vypůjčil z cedulí v asijských národních parcích s nápisem : Leave nothing but footprints Take nothing but pictures. A já bych k tomu dodal, vezměte si ještě jedno pití navíc a pokud máte co, tak foťte, protože „příště“ neexistuje.

Do nového roku všem fotografům přeju hodně nápadů a fotografického štěstí.

Děkuji Petrovi za velmi zajímavý rozhovor. Jeho krásné fotografie najdete na http://www.or­chidej.com nebo zde v Galerii: http://www.fotoaparat.cz/index.php… A nyni si prohlédněme fotografie, které pro nás připravil.