Test fotoaparátu Nikon D300

17.12.2007 21:30 Michal Kupsa, FotoTest - Fotoaparáty digitální

Digitální zrcadlovka Nikon D200 se stále ještě těší velké oblibě a už je tu nástupce v podobě nového modelu s označením D300. Již na první pohled je jasné, že D300 navazuje na to nejlepší z D200 a přitom v mnoha ohledech jde o kus dále. Náročnější fotografové pokukující po novém profesionálním těle se mají opět na co těšit. Více v dalším článku.

Obrázek č. 1

Obrázek č. 1

Obrázek č. 2

Obrázek č. 2

Tělo - mechanické provedení a ovládání

Již při prvním doteku s D300 je zřejmé, že jde o mimořádně robustní a odolný přístroj. Celokovové tělo z hořčíkových slitin je doplněno o utěsnění proti stříkající vodě a prachu. Také ergonomie, rozmístění ovládacích prvků a jejich označení jsou na vynikající úrovni. Prostě tělo padne do ruky jako ulité a jeho držení je přirozené, spolehlivé a bezpečné. Na první pohled na něm zaujme 3“ LCD monitor s rozlišením 920.000 obrazových bodů s pozorovacími úhly až 170°. Také jas a kontrast jsou vynikající a monitor je tak skvělým nástrojem nejen pro kontrolu pořízených snímků. Menu je dobře rozčleněné a barevně rozlišené, takže orientace je velmi snadná a intuitivní. Složení menu lze navíc zobrazit jako úplné, zkrácené na hlavní funkce a nebo si vytvořit své vlastní uživatelské menu, podle svých osobních potřeb a zkušeností. Toto nastavení lze navíc uložit v několika variantách pro různé fotografické situace nebo pro různé uživatele jednoho aparátu. Uložená nastavení je možné pro větší přehlednost i pojmenovat. Na LCD monitoru je samozřejmostí také běžný i RGB histogram a indikace přeexponovaných míst v obraze. V podstatě lze zobrazit také úplně veškeré další informace o snímku, včetně uživatelského komentáře, polohy GPS (pokud byla navigace připojena) nebo o použitých zaostřovacích bodech. Chybí (bohužel) pouze indikace podexponovaných partií. Snímky lze prohlížet pomocí kabelu na televizoru (což by samo o sobě nebylo nic divného) ale D300 nabízí krom obvyklého video výstupu také konektor HDMI (s nastavitelným rozlišením pro konkrétní TV) s vysokým rozlišením, takže prohlížení na moderních LCD nebo plazmových televizorech tak nabývá úplně jiných kvalit a z pořízených snímků lze spustit i prezentaci se Slide Show.

Obrázek č. 3

Obrázek č. 3

Obrázek č. 4

Obrázek č. 4

Obrázek č. 5

Obrázek č. 5

Obrázek č. 6

Obrázek č. 6

Také pohled do hledáčku je velmi příjemný. Je totiž velký, jasný, vybavený optickým pentagonálním hranolem a hlavně zobrazuje 100% fotografované scény. Tradicí u Nikonu je také matnice realizovaná průhledovým displejem, takže přímo v hledáčku vidíme nejen zaostřovací body ale také případné upozornění na docházející baterii. Chcete-li vidět pomocnou mřížku (tolik užitečnou například při fotografování architektury), nemusíte vyměňovat matnici a mřížku si prostě jen zapnete v uživatelských funkcích. Také vnitřní displej v hledáčku je dobře vyřešen a zobrazuje všechny důležité informace, včetně aktuální citlivosti ISO. Informace o nastavení aparátu je možné zobrazit také na LCD monitoru (s možností automatického přizpůsobení jasu vzhledem k okolnímu osvětlení). Tady se však informace o citlivosti ISO z nepochopitelných důvodů bohužel nezobrazuje. Informuje ale například i o takových detailech, jako je aktivace uživatelského komentáře k fotografiím, aktivace a typ uživatelského menu, připojení satelitní navigace GPS či typ použitých baterií v přídavném battery packu a jejich nabití. Tyto informace najdeme i na skutečně velkém a podsvíceném stavovém displeji na horní straně aparátu. Ten je pro pohodlnější čitelnost mírně nakloněn směrem k uživateli, ale bohužel ani on nezobrazuje informaci o použité citlivosti ISO.

Obrázek č. 7

Obrázek č. 7

Obrázek č. 8

Obrázek č. 8

Obrázek č. 9

Obrázek č. 9

Obrázek č. 10

Obrázek č. 10

Řešení ostatních prvků na těle pak vychází z tradiční koncepce Nikonu a podobá se předchozímu modelu D200. Všechny důležité funkce jsou vyvedeny do samostatných tlačítek a některé z nich i jištěné aretací. Všechny jsou dostatečně velké a dobře popsané - prostě vše tak, jak to má být. Jediným drobným nedostatkem převzatým z D200 je nemožnost současné aktivace předsklopení zrcadla a samospouště. Celkově lze ale mechanické provedení, jeho odolnost i celkovou konstrukci a koncepci těla aparátu hodnotit na výbornou.

Objektivy

Základní součástí každého fotoaparátu je jeho objektiv. K Nikonu D300 je jich na výběr skutečně velké množství a jen jejich výpis by zabral mnoho prostoru. Jedním z nejvhodnějších kandidátů na základní objektiv je bezpochyby vynikající a léty osvědčený model střední třídy AF-S 18-70mm f/3,5-4,5 G IF-ED, konstruovaný speciálně pro použití na digitálních zrcadlovkách s formátem čipu APS-C. Ten se již také dodává s D300 v jednom z cenově zvýhodněných setů. Tento set lze jen doporučit, protože tak tento objektiv vyjde jen zhruba na polovinu ceny, oproti jeho koupi samostatně. Objektiv má kovový bajonet, ultrazvukový motor ostření (umožňující manuální ostření bez přepínání AF/MF), vnitřní ostření (přední příruba se při ostření ani zoomování neotáčí) a obsahuje moderní optické členy v podobě speciálních asférických čoček a čoček z nízkorozptylového ED skla. Součástí dodávky objektivu je i účinná tvarovaná sluneční clona a praktický měkký obal.

Obrázek č. 11

Obrázek č. 11

Obrázek č. 12

Obrázek č. 12

Obrázek č. 13

Obrázek č. 13

Obrázek č. 14

Obrázek č. 14

Obrázek č. 15

Obrázek č. 15

K dispozici je také novější verze tohoto objektivu s rozsahem ohniska AF-S 18-135mm f/3,5-5,6 G IF-ED. Náročnější uživatelé pak mohou sáhnout po vysoce světelném základním objektivu AF-S DX Nikkor 17-55mm f/2,8 G IF-ED. Pro cestovatele pak bude jistě zajímavým i objektiv s velkým rozsahem ohniskových vzdáleností AF-S DX VR 18-200mm f/3,5-5,6 G IF-ED, který je navíc doplněn i o optický stabilizátor obrazu druhé generace. Současně s uvedením Nikonu D300 na trh byla uvedena také trojice špičkových teleobjektivů nejvyšší kategorie (viz. ukázkový snímek č.14), které jistě uspokojí i nejnáročnější fotografy volně žijících zvířat, či jiných vzdálenějších objektů. Celková nabídka objektivů je však samozřejmě mnohem širší a vybere si jistě každý. Ukazkou č.15 ještě doplňuji snímek pořízený základním objektivem AF-S 18-70mm f/3,5-4,5 G IF-ED v plném rozlišení a nejvyšší kvalitě formátu JPEG v surové podobě, zcela bez úprav. Při pohledu na jemné detaily například větví stromů na snímku pak lze konstatovat, že tento objektiv opět obhájil svou dřívější dobrou pověst a to i na tomto 12 Mpix snímacím čipu.

Čip

Srdcem digitální zrcadlovky je její snímací čip. Nikon u modelu D300 upustil od použití technologie CCD a vybavil jej čipem typu CMOS. Novinkou u Nikonu je také vybavení čipu jednotkou pro mechanické odstranění prachu na jeho povrchu (viz. ukázkový snímek č.17). Efektivní rozlišení čipu je 12,3 milonu pixelů rozložených na plochu 4288x2848 obrazových bodů. Formát čipu je APS-C, Nikonem označovaný jako DX s rozměry 23,6 x 15,8mm, tedy 1,5x menší než políčko kinofilmu. Pořízené fotografie se ukládají na paměťovou kartu typu CompactFlash ve formátech JPEG, RAW (volitelně 12 nebo 14-ti bitový ale s plně 16-ti bitovým zpracováním v obrazovém procesoru aparátu) nebo nově také v nekomprimovaném formátu TIFF. Základní rozsah citlivosti čipu v jednotkách ISO je 200 až 3200. V uživatelských funkcích lze ale povolit rozšíření tohoto rozsahu až na ISO 100 a 6400 a nás samozřejmě bude velmi zajímat úroveň šumu při jednotlivých citlivostech. Na ukázkovém snímku č.18 je pohled na celkovou testovací noční scénu. Snímek lze stáhnout v plném rozlišení, je zcela bez úprav, pouze je složen ze dvou polovin snímků, pořízených s odlišným nastavením vyvážení bílé. Zde bych jen konstatoval, že automatika vyvážení bílé si s agresivním světlem pouličních výbojek sice poradila, ale výsledek mohl být i lepší. Na ukázce č.19 jsou pak již 100% výřezy z testovacích snímků pořízených při jednotlivých citlivostech ISO. Na ukázkovém snímku č.20 je stejná situace, pouze s tím rozdílem, že testovací snímky byly pořízeny při denním světle.

Obrázek č. 16

Obrázek č. 16

Obrázek č. 17

Obrázek č. 17

Obrázek č. 18

Obrázek č. 18

Obrázek č. 19

Obrázek č. 19

Obrázek č. 20

Obrázek č. 20

Obrázek č. 21

Obrázek č. 21

Z výsledků je zřejmé, že úroveň šumu je na výborné, ovšem dnes již u digitálních zrcadlovek spíše obvyklé úrovni, typické pro tuto třídu aparátů obecně. Z toho a i z dalších testů digitálních zrcadlovek jiných značek usuzuji, že potlačení šumu dosáhlo při současných technologiích zhruba své hranice a další skutečně podstatné zlepšení přinesou až technologie zcela nové. Výsledky při denním, byť slabém světle, jsou pak ještě podstatně lepší. Ukázkou budiž také ukázkový snímek č.21, pořízený při citlivosti ISO 3200, který si můžete opět prohlédnout v plném rozlišení. Ještě lepších výsledků je možno dosáhnout nastavením redukce šumu, realizovanou novým obrazovým procesorem Nikon Expeed. Nastavení jsou velmi detailní, redukci lze aplikovat v několika krocích zvlášť pro vysoké citlivosti ISO a zvlášť pro dlouhé expoziční časy. Obě nastavení lze navíc ještě i kombinovat.

Obrazovou kvalitu tak lze celkově hodnotit jako tradičně výbornou a k praktickým ukázkám se ještě vrátíme v kapitole věnované funkcím.

Obrázek č. 22

Obrázek č. 22

Obrázek č. 23

Obrázek č. 23

Obrázek č. 24

Obrázek č. 24

Funkce

Nikon D300 je vybaven celou řadou funkcí. Základem je elektronicky řízená závěrka, testovaná na 150.000 cyklů. Její řízení procesorem Expeed umožňuje použití expozičních časů v rozpětí 1/8000 až 30 vteřin, nebo dlouhodobá expozice časem B. Synchronizační čas záblesku je 1/250 vteřiny, uživatelsky zkrátitelná (s omezením výkonu blesku) až na 1/320 vteřiny. S externím bleskem Nikon je již samozřejmostí automatická FP synchronizace se všemi časy závěrky do nejkratšího expozičního času 1/8000 vteřiny. Snímky lze pořizovat rychlostí až 6 snímků za vteřinu a s přídavným battery packem dokonce až 8 snímků za vteřinu (rychlost snímání lze i uživatelsky regulovat). Vyrovnávací paměť přitom pojme kolem 100 snímků formátu JPEG. Ve formátu RAW je tento počet samozřejmě nižší, konkrétní číslo závisí na nastavené rychlosti snímání a také na zvolené variantě formátu RAW.

Měření expozice je realizováno 1005 pixelovým RGB senzorem s detailní detekcí přeexponovaných míst. Lze zvolit jeden ze tří režimů. Prvním je matricové měření 3D Color Matrix druhé generace s využitím všech 1005 měřících bodů. Druhým je měření se zvýhodněným středem, přičemž je možné si v uživatelských funkcích nastavit velikost středového pole. Samozřejmostí je u Nikonu také bodové měření, realizované z cca 2% obrazové plochy v místě aktivního zaostřovacího bodu. Měření expozice je možné také s kterýmkoli manuálním objektivem, přičemž u manuálních objektivů Nikon funguje i přenos informace o cloně do těla aparátu. Naměřenou expozici lze manuálně korigovat v rozmezí +/- 5 EV a nechybí ani expoziční bracketing s řadou 2 až 9 snímků, včetně bracketingu vyvážení bílé. Měření vyvážení bílé je pak také realizováno 1005 pixelovým RGB senzorem, se sedmi manuálními předvolbami s možností jemného doladění. Barevnou teplotu je možné také manuálně přímo zadat v Kelvinech.

Měření expozice se v praxi ukázalo jako vynikající a naprosto spolehlivé. Také eliminace přepalů fungovala velmi dobře a k nežádoucím přeexponovaným partiím docházelo jen ve skutečně náročných světelných podmínkách. Automatika vyvážení bílé barvy funguje sice v běžných situacích také velmi dobře, ale v náročnějších světelných podmínkách by to přece jen mohlo být ještě trošku lepší. Přednastavené předvolby však fungují zcela spolehlivě.

Novinkou je také režim živého náhledu, pracující ve dvou režimech. Prvním je režim určený pro fotografování z ruky s možností automatického zaostřování s využitím všech ostřících bodů. Druhý režim je určen pro fotografování ze stativu, kde je ještě navíc možné pro dokonalé zaostření použít také lupu, která zvětší detail až 13x. V tomto režimu je živý náhled také výborně využitelný při propojení fotoaparátu s počítačem a komponování podle obrazu na monitoru. Toto propojení lze realizovat i bezdrátově s rozhraním WT-4/4A.

Jednou z nejpodstatnějších novinek Nikonu D300 je však jeho zaostřovací systém. Ten obsahuje rekordních 51 samostatných zaostřovacích bodů, přičemž 15 z nich je zdvojených (křížových). Pro větší přehlednost je možné jednotlivá pole sloučit do skupin. Pro snazší sledování se po detekci pohyblivých objektů automaticky aktivuje systém 3D-tracking, který pro správné zaostření pohybujícího se objektu využívá nejen všech 51 ostřících bodů, ale také nový a dost zajímavý systém“detekce motivu“, který bere v úvahu kromě obvyklých informací o fotografovaném objektu i informaci o jeho barvě, což ještě dále vylepšuje a usnadňuje jeho sledování a předávání mezi jednotlivými ostřícími body.

Obrázek č. 25; © Petr Šimon

Obrázek č. 25; © Petr Šimon

Obrázek č. 26; © Petr Šimon

Obrázek č. 26; © Petr Šimon

Obrázek č. 27; © Petr Šimon

Obrázek č. 27; © Petr Šimon

Systém automatického ostření jsem si samozřejmě vyzkoušel v praxi a osvědčil se skutečně skvěle. Přesto jsem se ale rozhodl, že trošku ozvláštním tradiční redakční recenzi a zeptám se na názor odborníka, který se v praxi věnuje fotografování ptáků a pro kterého je rychlost i celková funkčnost systému ostření mimořádně důležitá. Oslovil jsem proto kolegu a fotografa Petra Šimona, který měl možnost si D300 vyzkoušet v praktickém plném nasazení v terénu a položil jsem mu tři otázky na téma Nikon D300 v praxi. Náš minirozhovor si nyní můžete přečíst.

Jedním z hlavních přínosů nového Nikonu D300 je 51-ti bodový autofokus a čtenáře bude jistě zajímat, jak se tento systém osvědčil při praktickém nasazení v terénu. Ty jsi s D300 zkoušel fotografovat ptáky v letu, jaká tedy byla tvoje osobní zkušenost ?

Měl jsem možnost vyzkoušet D300 v terénu minulou neděli a co jiného bych fotil než letovky. Počasí se moc nepovedlo, ale to se v podstatě na testování foťáku hodilo. Jak jinak pořádně prověřit kvalitu než v limitních podmínkách. S focením letovek mám relativně hodně zkušeností, ale záměrně jsem nevyužíval žádné z fíglu, jak usnadnit autofokusu práci. Při nastavení autofokusu na průběžné ostření a 51 ostřících bodů jsem se snažil jen udržet motiv v hledáčku a sypal jsem to tam frekvencí 6 snímků/s. Byl jsem velice překvapen jak rychlostí, tak přesností ostření. Je to asi poprvé, co jsem zachytil raroha při střemhlavém letu. Orel stepní není tak rychlý jako raroh, takže jsem zkoušel nepřetržitou sérii snímků čelně při příletu k sokolníkovi. Výsledky mě ohromily.

Donedávna jsi fotil předchozím modelem D200, přijdou ti vylepšení nové D300 jako podstatná ?

Michale, nechci dělat ukvapené závěry po jednom dni s D300, obzvlášť když jsem měl na seznámení s novinkou asi 2 hodiny, což na 420 stránek obsáhlého manuálu není moc :o). Takže se pokusím o stručnou odpověď na dost ošemetnou otázku. V jedné větě by se to dalo napsat asi tak, že vývojáři z Nikonu splnili všechna moje přání. D300 si ponechala vše dobré z D200, jako je hlavně perfektní ergonomie a odolné tělo a navíc rychle a přesně ostří. Další obrovský posun je ve snímači. Díky dynamickému rozsahu i sup na sněhu vyšel dobře, nemluvě o možnosti využívat citlivost takových hodnot, o jakých se mi donedávna jen zdálo. I při ISO 1600 se dá pořídit použitelný snímek.

Našel jsi na D300 i něco, co by ti nevyhovovalo nebo vadilo ?

Jediné co mě napadá je cena :o), ale když vezmu v úvahu jakým zrcadlovkám se svými kvalitami přibližuje, tak i tu cenu jsem Nikonu odpustil.

Už v minulých recenzích digitálních zrcadlovek Nikon jsem se zmiňoval o funkci D-Lighting. U modelu D300 byl tento systém ještě vylepšen (a přejmenován na Active D-Lighting) o optimalizaci ve světlech i stínech a o možnost nastavení této funkce ještě před pořízením snímku, zatímco u předchozích variant bylo možné tuto funkci aplikovat až jako postproces – i když i tato možnost zůstala u D300 zachována. Funkce se mi opět osvědčila a to o něco lépe, než u předchozí verze. Užitečná je zvláště v situacích, kdy je snímek rozložen na velmi světlé a velmi tmavé partie. Ukázku použití si můžete prohlédnout ve všech třech úrovních na ukázkovém snímku č.28.

Obrázek č. 28

Obrázek č. 28

Obrázek č. 29

Obrázek č. 29

Obrázek č. 30

Obrázek č. 30

Obrázek č. 31

Obrázek č. 31

Další velmi zajímavou kapitolou je vestavěný blesk aparátu, jehož funkce jsou převzaty z modelu D200 a umí obvyklé režimy interního blesku, jako jsou redukce červených očí, synchronizace s dlouhými časy závěrky a to na první i druhou lamelu, nucený záblesk, zakázaný záblesk a také několik jejich vzájemných kombinací. Dále umí také několik dalších funkcí, které již nejsou tak úplně obvyklé, jako jsou korekce intenzity záblesku oddělené od korekcí základní expozice, blokace zábleskové expozice, zábleskový expoziční bracketing, stroboskopický režim (s volitelnou frekvencí, intenzitou a také počtem jednotlivých záblesků) a také režim modelingového světla, kterým si můžeme předem ověřit, jak asi bude scéna s bleskem vypadat, jaké bude její tónování a také rozložení stínů. Je toho tedy celkem dost ale stále ještě to není všechno, tou úplně největší lahůdkou je systém bezdrátového spouštění a ovládání externích systémových blesků. Použít lze jediný blesk nebo i 3 nezávisle nastavené skupiny bezdrátově ovládaných blesků. A nastavením aparátu lze ovlivnit i to, zda na snímku bude vidět i záblesk z interního blesku nebo pouze záblesky z dálkově ovládaných jednotek. Takovéto možnosti interního blesku jsou skutečně mimořádné a lze je označit za velký přínos. Rozmístěním několika externích blesků tak lze snadno vybudovat improvizované studio prakticky kdekoli.

Hodně mě také zaujala možnost uživatelské úpravy (doladění) zaostření. V menu aparátu si můžete nastavit něco jako korekci zaostření, kterou nastavíte odchylku od skutečně naměřené zaostřovací vzdálenosti - a to vpřed i vzad po dvaceti krocích. Například pokud fotíte pejsky na automatické ostření, tak systém zaostří na nejbližší bod, což je čumák a oči už mohou být na hraně nebo mimo hloubku ostrosti. Podobných situací může být samozřejmě víc a pokud tedy potřebujete posun autofokusu mírně vpřed nebo vzad, můžete na to použít tuto speciální funkci "AF Fine Tune". Ta se váže na konkrétní právě nasazený objektiv a předvolby lze uložit až pro 12 různých objektivů, přičemž si systém načte i jeho výrobní číslo a rozezná tak i několik objektivů stejného typu. V případě použití telekonvertoru lze nastavit a uložit zvlášť i různé varianty a kombinace.

Zajímavou vychytávkou aparátů Nikon je také možnost zásadního ovlivnění obrazu vložením uživatelské tonální křivky, kterému jsme věnovali samostatný článek Uživatelské tonální křivky Nikon, ve kterém jsou popsány jednotlivé možnosti a také linky na stažení přednastavených křivek. To je však funkce známá již od doby D100 a D70, stejně jako například vložení elektronického podpisu nebo komentáře přímo do Exifu jednotlivých snímků. Aparát disponuje také klasickou vícenásobnou expozicí do jednoho souboru a také post úpravu, kterou lze sloučit dva libovolné, již pořízené snímky. Snímky vybereme z náhledů a můžeme plynule regulovat míru jejich prolnutí. Originály přitom zůstanou zachovány a výsledek se uloží jako další verze. Zajímavé jsou také možnosti černobílého režimu s digitální simulací použití klasických filtrů pro černobílou fotografii.

Další zajímavou novinkou je systém optimalizace snímků Picture Control, který umožňuje snadné a přitom velmi detailní nastavení všech parametrů snímků. Výhodou je také fakt, že tento systém bude aplikován do všech nových digitálních zrcadlovek Nikon, které tak budou při stejných nastaveních produkovat stejné tonální parametry, což ocení zejména uživatelé více těl aparátů Nikon. V softwarech Nikon Capture NX a Nikon Camera Control Pro 2 lze nastavit vlastní uživatelská nastavení a ty pak aplikovat přímo do fotoaparátu.

Příslušenství, cena a závěr

Důležitým parametrem každé, nejen digitální, zrcadlovky je rozsah a variabilita celého systému dané značky. V případě Nikonu je to především velmi široká nabídka objektivů všech typů a cenových relací, jak již bylo zmíněno v kapitole o objektivech. K samotnému aparátu je velmi oblíbeným příslušenstvím například přídavný bateriový zdroj MB-D10 (snímek č.32), který umožňuje použití další Li-ion baterie EN-EL3e nebo osmi tužkových baterií. Lze použít také velkou Li-ion baterii EN-EL4e. Dalším oblíbeným příslušenstvím jsou externí systémové blesky. Nejvyšším modelem Nikonu je provedení SB-800 (viz. ukázkový snímek č.33) mimo jiné umožňující pokročilý systém bezdrátového dálkového ovládání pomocí vestavěného blesku aparátu a nebo pomocí speciální řídící jednotky SU-800. Velmi zajímavý je také systém bezdrátově ovládaných externích blesků SB-R200, kombinovatelných do zajímavých sestav - viz. ukázky č.34 a 35. Další bezdrátovou zajímavostí je rozhraní WT-4/4A, pomocí něhož lze aparát připojit k počítači, nebo rovnou počítačové síti. Fotoaparát pak lze dálkově ovládat a pořízené snímky ukládat rovnou do počítače.

Obrázek č. 32

Obrázek č. 32

Obrázek č. 33

Obrázek č. 33

Obrázek č. 34

Obrázek č. 34

Obrázek č. 35

Obrázek č. 35

Obrázek č. 36

Obrázek č. 36

Obrázek č. 37

Obrázek č. 37

Samozřejmostí jsou také drobné doplňky, jako úhlové hledáčky, dioptrické čočky, okuláry, kabely, externí zdroje a řada dalších drobností. V neposlední řadě je to také specializovaný editační software Nikon Capture NX s řadou unikátních funkcí, šitých na míru právě digitálním aparátům značky Nikon.

Součástí dodávky aparátu v setu s objektivem AF-S 18-70mm f/3,5-4,5 G IF-ED je samozřejmě tělo aparátu s krytkou zrcadlové šachty. Dále objektiv s oběma krytkami, tvarovanou sluneční clonou a měkkým pouzdrem. Dále je to dobíjecí Li-ion baterie EN-EL3e s rychlonabíječkou. Baterie je osazena čipem, který ve spolupráci s aparátem dokáže zobrazit stav baterie v procentech, počet pořízených snímků od posledního nabití a celkový stav baterie v rámci její životnosti s případným upozorněním na opotřebení a doporučení zakoupení nové baterie. V praktickém nasazení měla baterie vynikající výdrž, i když o něco menší než u menších těl, jako třeba Nikon D80. Dále v balení najdeme AV a USB kabely, pěkný a pevný popruh kolem krku, krytku okuláru, krytku botky blesku, gumovou očnici a také velmi praktickou krytku LCD monitoru. V balení nechybí ani CD se základním softwarem View NX. K prvním předvánočním kusům přidává české zastoupení Nikonu také výborný editační software Nikon Capture NX, který se jinak běžně prodává pouze samostatně.

Zapomenout nesmíme ani na prodejní cenu, která je také velmi důležitým parametrem při výběru aparátu. Samotné tělo pořídíme již za cenu pod 48.000 Kč včetně DPH (12/2007). Set s objektivem AF-S 18-70mm f/3,5-4,5 G IF-ED pak pořídíme za cenu pod 54.000 Kč. Cenu mohu označit za dobrou a to zvláště v případě cenově zvýhodněného setu. Dostaneme za ni špičkovou profesionální digitální zrcadlovku, která v kategorii aparátů s čipem formátu APS-C nemá mnoho konkurentů. Nicméně vzhledem k celkové situaci na trhu mohla být cena přeci jen i o něco nižší. Na druhou stranu jde o novinku a tak se cena jistě časem ještě sníží.

Závěrem si tedy ještě jednou shrňme základní výhody ale i nedostatky testovaného aparátu. K výhodám bych zařadit především vynikající obrazovou kvalitu, špičkový autofokus s rekordním počtem ostřících bodů, velmi kvalitní objektivy, zcela mimořádnou nabídku funkcí, velký LCD monitor s vysokým rozlišením, robustní mechanické provedení a také velký a jasný hledáček se 100% pokrytím. K nevýhodám patří spíše jen drobnosti v podobě absence indikace podexponovaných partií, absence zobrazení citlivosti ISO na LCD monitoru (ale přímo v hledáčku nechybí) a také nemožnost aktivace předsklopení zrcadla současně se samospouští.

Děkuji českému zastoupení, firmě Nikon CZ s.r.o., za zapůjčení fotoaparátu. Na jejich webových stránkách také najdete další, nejen technické informace. Zakoupené aparáty zde lze také zaregistrovat, což může být velmi užitečné při jejich ztrátě či krádeži. Značkový servis vám také v případě potřeby kdykoli a 10x zcela zdarma a odborně vyčistí snímací čip.

Fotografie pořízené tímto fotoaparátem již najdete v naší FotoGalerii.