Test fotoaparátu Nikon D300

Čip

Srdcem digitální zrcadlovky je její snímací čip. Nikon u modelu D300 upustil od použití technologie CCD a vybavil jej čipem typu CMOS. Novinkou u Nikonu je také vybavení čipu jednotkou pro mechanické odstranění prachu na jeho povrchu (viz. ukázkový snímek č.17). Efektivní rozlišení čipu je 12,3 milonu pixelů rozložených na plochu 4288×2848 obrazových bodů. Formát čipu je APS-C, Nikonem označovaný jako DX s rozměry 23,6×15,8mm, tedy 1,5× menší než políčko kinofilmu. Pořízené fotografie se ukládají na paměťovou kartu typu CompactFlash ve formátech JPEG, RAW (volitelně 12 nebo 14-ti bitový ale s plně 16-ti bitovým zpracováním v obrazovém procesoru aparátu) nebo nově také v nekomprimovaném formátu TIFF. Základní rozsah citlivosti čipu v jednotkách ISO je 200 až 3200. V uživa­telských funkcích lze ale povolit rozšíření tohoto rozsahu až na ISO 100 a 6400 a nás samozřejmě bude velmi zajímat úroveň šumu při jednotlivých citlivostech. Na ukázkovém snímku č.18 je pohled na celkovou testovací noční scénu. Snímek lze stáhnout v plném rozlišení, je zcela bez úprav, pouze je složen ze dvou polovin snímků, pořízených s odlišným nastavením vyvážení bílé. Zde bych jen konstatoval, že automatika vyvážení bílé si s agresivním světlem pouličních výbojek sice poradila, ale výsledek mohl být i lepší. Na ukázce č.19 jsou pak již 100% výřezy z testovacích snímků pořízených při jednotlivých citlivostech ISO. Na ukázkovém snímku č.20 je stejná situace, pouze s tím rozdílem, že testovací snímky byly pořízeny při denním světle.

Z výsledků je zřejmé, že úroveň šumu je na výborné, ovšem dnes již u digitálních zrcadlovek spíše obvyklé úrovni, typické pro tuto třídu aparátů obecně. Z toho a i z dalších testů digitálních zrcadlovek jiných značek usuzuji, že potlačení šumu dosáhlo při současných technologiích zhruba své hranice a další skutečně podstatné zlepšení přinesou až technologie zcela nové. Výsledky při denním, byť slabém světle, jsou pak ještě podstatně lepší. Ukázkou budiž také ukázkový snímek č.21, pořízený při citlivosti ISO 3200, který si můžete opět prohlédnout v plném rozlišení. Ještě lepších výsledků je možno dosáhnout nastavením redukce šumu, realizovanou novým obrazovým procesorem Nikon Expeed. Nastavení jsou velmi detailní, redukci lze aplikovat v několika krocích zvlášť pro vysoké citlivosti ISO a zvlášť pro dlouhé expoziční časy. Obě nastavení lze navíc ještě i kombinovat.

Obrazovou kvalitu tak lze celkově hodnotit jako tradičně výbornou a k praktickým ukázkám se ještě vrátíme v kapitole věnované funkcím.

Funkce

Nikon D300 je vybaven celou řadou funkcí. Základem je elektronicky řízená závěrka, testovaná na 150.000 cyklů. Její řízení procesorem Expeed umožňuje použití expozičních časů v rozpětí 1/8000 až 30 vteřin, nebo dlouhodobá expozice časem B. Synchronizační čas záblesku je 1/250 vteřiny, uživatelsky zkrátitelná (s omezením výkonu blesku) až na 1/320 vteřiny. S externím bleskem Nikon je již samozřejmostí automatická FP synchronizace se všemi časy závěrky do nejkratšího expozičního času 1/8000 vteřiny. Snímky lze pořizovat rychlostí až 6 snímků za vteřinu a s přídavným battery packem dokonce až 8 snímků za vteřinu (rychlost snímání lze i uživatelsky regulovat). Vyrovnávací paměť přitom pojme kolem 100 snímků formátu JPEG. Ve formátu RAW je tento počet samozřejmě nižší, konkrétní číslo závisí na nastavené rychlosti snímání a také na zvolené variantě formátu RAW.

Měření expozice je realizováno 1005 pixelovým RGB senzorem s detailní detekcí přeexponovaných míst. Lze zvolit jeden ze tří režimů. Prvním je matricové měření 3D Color Matrix druhé generace s využitím všech 1005 měřících bodů. Druhým je měření se zvýhodněným středem, přičemž je možné si v uživatelských funkcích nastavit velikost středového pole. Samozřejmostí je u Nikonu také bodové měření, realizované z cca 2% obrazové plochy v místě aktivního zaostřovacího bodu. Měření expozice je možné také s kterýmkoli manuálním objektivem, přičemž u manuálních objektivů Nikon funguje i přenos informace o cloně do těla aparátu. Naměřenou expozici lze manuálně korigovat v rozmezí +/- 5 EV a nechybí ani expoziční bracketing s řadou 2 až 9 snímků, včetně bracketingu vyvážení bílé. Měření vyvážení bílé je pak také realizováno 1005 pixelovým RGB senzorem, se sedmi manuálními předvolbami s možností jemného doladění. Barevnou teplotu je možné také manuálně přímo zadat v Kelvinech.

Měření expozice se v praxi ukázalo jako vynikající a naprosto spolehlivé. Také eliminace přepalů fungovala velmi dobře a k nežádoucím přeexponovaným partiím docházelo jen ve skutečně náročných světelných podmínkách. Automatika vyvážení bílé barvy funguje sice v běžných situacích také velmi dobře, ale v náročnějších světelných podmínkách by to přece jen mohlo být ještě trošku lepší. Přednastavené předvolby však fungují zcela spolehlivě.

Novinkou je také režim živého náhledu, pracující ve dvou režimech. Prvním je režim určený pro fotografování z ruky s možností automatického zaostřování s využitím všech ostřících bodů. Druhý režim je určen pro fotografování ze stativu, kde je ještě navíc možné pro dokonalé zaostření použít také lupu, která zvětší detail až 13×. V tomto režimu je živý náhled také výborně využitelný při propojení fotoaparátu s počítačem a komponování podle obrazu na monitoru. Toto propojení lze realizovat i bezdrátově s rozhraním WT-4/4A.

Jednou z nejpodstatnějších novinek Nikonu D300 je však jeho zaostřovací systém. Ten obsahuje rekordních 51 samostatných zaostřovacích bodů, přičemž 15 z nich je zdvojených (křížových). Pro větší přehlednost je možné jednotlivá pole sloučit do skupin. Pro snazší sledování se po detekci pohyblivých objektů automaticky aktivuje systém 3D-tracking, který pro správné zaostření pohybujícího se objektu využívá nejen všech 51 ostřících bodů, ale také nový a dost zajímavý systém“detekce motivu“, který bere v úvahu kromě obvyklých informací o fotografovaném objektu i informaci o jeho barvě, což ještě dále vylepšuje a usnadňuje jeho sledování a předávání mezi jednotlivými ostřícími body.

Systém automatického ostření jsem si samozřejmě vyzkoušel v praxi a osvědčil se skutečně skvěle. Přesto jsem se ale rozhodl, že trošku ozvláštním tradiční redakční recenzi a zeptám se na názor odborníka, který se v praxi věnuje fotografování ptáků a pro kterého je rychlost i celková funkčnost systému ostření mimořádně důležitá. Oslovil jsem proto kolegu a fotografa Petra Šimona, který měl možnost si D300 vyzkoušet v praktickém plném nasazení v terénu a položil jsem mu tři otázky na téma Nikon D300 v praxi. Náš minirozhovor si nyní můžete přečíst.

Jedním z hlavních přínosů nového Nikonu D300 je 51-ti bodový autofokus a čtenáře bude jistě zajímat, jak se tento systém osvědčil při praktickém nasazení v terénu. Ty jsi s D300 zkoušel fotografovat ptáky v letu, jaká tedy byla tvoje osobní zkušenost ? 

Měl jsem možnost vyzkoušet D300 v terénu minulou neděli a co jiného bych fotil než letovky. Počasí se moc nepovedlo, ale to se v podstatě na testování foťáku hodilo. Jak jinak pořádně prověřit kvalitu než v limitních podmínkách. S focením letovek mám relativně hodně zkušeností, ale záměrně jsem nevyužíval žádné z fíglu, jak usnadnit autofokusu práci. Při nastavení autofokusu na průběžné ostření a 51 ostřících bodů jsem se snažil jen udržet motiv v hledáčku a sypal jsem to tam frekvencí 6 snímků/s. Byl jsem velice překvapen jak rychlostí, tak přesností ostření. Je to asi poprvé, co jsem zachytil raroha při střemhlavém letu. Orel stepní není tak rychlý jako raroh, takže jsem zkoušel nepřetržitou sérii snímků čelně při příletu k sokolníkovi. Výsledky mě ohromily. 

Donedávna jsi fotil předchozím modelem D200, přijdou ti vylepšení nové D300 jako podstatná ?

Michale, nechci dělat ukvapené závěry po jednom dni s D300, obzvlášť když jsem měl na seznámení s novinkou asi 2 hodiny, což na 420 stránek obsáhlého manuálu není moc :o). Takže se pokusím o stručnou odpověď na dost ošemetnou otázku. V jedné větě by se to dalo napsat asi tak, že vývojáři z Nikonu splnili všechna moje přání. D300 si ponechala vše dobré z D200, jako je hlavně perfektní ergonomie a odolné tělo a navíc rychle a přesně ostří. Další obrovský posun je ve snímači. Díky dynamickému rozsahu i sup na sněhu vyšel dobře, nemluvě o možnosti využívat citlivost takových hodnot, o jakých se mi donedávna jen zdálo. I při ISO 1600 se dá pořídit použitelný snímek.

Našel jsi na D300 i něco, co by ti nevyhovovalo nebo vadilo ?

Jediné co mě napadá je cena :o), ale když vezmu v úvahu jakým zrcadlovkám se svými kvalitami přibližuje, tak i tu cenu jsem Nikonu odpustil.