Tamron SP AF 17-50/2,8 XR LD Asp. Di II

Po zástupcích firem Canon a Sigma přinášíme test dalšího člena z rodiny světelných „záklaďáků“ pro formát snímacího čipu APS-C. Tentokrát jsme se v našem tradičním testu zaměřili na objektiv Tamron SP AF 17-50/2,8 XR LD Asp. Di II. Jak si poradil s obvyklými nástrahami, si můžete přečíst v následujícím článku.

Technická specifikace

Rozsahem ohniskových vzdáleností 17–50 mm (EQ 27–80 mm) se Tamron SP AF 17–50/2,8 XR LD Asp. Di II řadí do kategorie základních „zoomů“ pro DSLR o velikosti čipu APS-C, pro kterou je primárně určen a nelze ho tedy použít na těle o formátu senzoru plného kinofilmového políčka (full-frame). Vysoká světelnost v celém rozsahu (f2,8) pak poukazuje na vysoké ambice výrobku japonské firmy.

Na první dotek dělá Tamron SP AF 17–50/2,8 XR LD Asp. Di II dojem poměrně solidně zpracovaného kusu fotovýbavy. I přesto, že je konstrukce objektivu z velké části tvořena plastovými díly, působí robustně. Ostřící prstenec je, jak je zvykem, umístěn před zoomovacím a ani jeden z nich nevykazuje žádnou vůli. Přední člen se během ostření neotáčí, což usnadňuje práci s filtry a filtrovými systémy, pro které budeme v případě testovaného objektivu volit rozměr 67 mm.

Stejně jako u předchozích zástupců této kategorie, dochází i zde k vysouvání předního členu při změně ohniskové vzdálenosti. To sice není (vzhledem k cenové hladině) nijak neobvyklé, ale malým zklamáním je mírná vůle vysunutého tubusu. Bajonet je kovový a přepínač AF/MF je umístěn na levé straně objektivu, kde by neuškodilo více prostoru mezi přepínačem a samotným tělem fotoaparátu. Stejně jako u Sigmy 18–50/2,8 EX DC Macro i zde nalezneme možnost uzamčení objektivu na nejkratší ohniskové vzdálenosti (17 mm – EQ 27 mm). K objektivu je standardně přibalena tvarovaná sluneční clona. Pouzdro není součástí balení.

Další (pro test nepodstatné) detaily technické specifikace objektivu si můžete najít na českých stránkách výrobce www.tamron-objektivy.cz. A nyní se pojďme podívat, jak se Tamron SP AF 17–50/2,8 XR LD Asp. Di II osvědčil v praxi!

Rozlišení objektivu – MTF 50 v LW/PH

Metodika: jde o laboratorní měření, kterým zjišťujeme rozlišovací schopnost objektivu. Spočívá ve vyfocení speciálního obrazce při rovnoměrném osvětlení. Snímky jsou pak následně zpracovány v počítači a míra rozlišení je uvedena v jednotkách LW/PH neboli „Line Widths per Picture Height“. Číslo tedy udává počet horizontálních čar, které je ještě objektiv schopen vykreslit. Všechny fotografie jsou z formátu RAW převedeny v programu Digital Photo Professional 3.2 a to pouze s minimálním softwarovým doostřením (úroveň 2 z 10). Při vyšší intenzitě doostření by sice bylo dosaženo lepších výsledků, ale zároveň by se rozdíly stávaly méně viditelnými a to rozhodně není pro případné porovnávání objektivů vhodné. Maximální hodnota pro Canon EOS 350D (8 Mpx) je přibližně 2100 LW/PH. Jde ale o jakousi „metu snů“, které prakticky žádný objektiv (pokud budeme brát průměr rozlišovací schopnosti uprostřed a na okraji snímku) nemůže dosáhnout a pokud ano, jedná se o objektiv, který je daným rozlišením omezen. Obecně nad 1600 LW/PH považuji výsledky za velmi dobré a nad 1800 LW/PH jako vynikající. Více o této metodě si můžete přečíst na stránkách výrobce softwaru www.imatest.com.

Na krátkém konci podává Tamron SP AF 17–50/2,8 XR LD Asp. Di II velmi dobrý výkon. Už při odcloněném objektivu je kresba celkově na velmi dobré úrovni – patrný je pouze větší rozdíl mezi středem a okrajem snímku. Ten ovšem po zaclonění prakticky mizí a v rozmezí f4-f11 je ostrost vynikající. Na dalších clonových číslech se už začíná projevovat difrakce a také (od f22 výše) se prohlubuje rozdíl mezi středem a okrajem snímku.

Na 20 mm je situace podobná té na 17 mm. Při f2,8 je kresba velmi dobrá s tím, že v celém snímku jsou výsledky naprosto vyrovnané. Chování testovaného objektivu mezi clonami f4 a f11 je celkově velmi dobré až vynikající, nicméně rozdíl mezi okrajem a středem je větší než na 17 mm. Poté se opět kresba stává měkčí díky difrakci, ale už nedochází k tak výraznému odlišení středu od okraje snímku při nejvyšších clonách.

Na 28 mm podává Tamron SP AF 17–50/2,8 XR LD Asp. Di II výborný výkon. Na „plnou díru“ je ostrost ve středu snímku vynikající, ale na okraji je relativně horší. Tento rozdíl opět mizí už po malém zaclonění a v úseku f4-f11 je kresba vynikající a rozdíly mezi středem a okrajem jsou nepostřehnutelné. Na nejvyšších clonách se opět projevuje negativní vliv difrakce.

Při ohniskové vzdálenosti 35 mm se prakticky opakuje situace z 20 mm. Pouze absolutní hodnoty v LW/PH jsou nepatrně vyšší.

Na dlouhém konci podává testovaný objektiv nejstabilnější výkon. Už na f2,8 je ostrost velmi dobrá a při dalším zaclonění až po f11 velmi dobrá až vynikající. Na nejvyšších clonách se znovu projevuje difrakce. Za pozornost ovšem stojí prakticky nepostřehnutelné rozdíly mezi středem a okrajem snímku na všech clonách.

Sečteno podtrženo podává Tamron SP AF 17–50/2,8 XR LD Asp. Di II v laboratorním testu ostrosti až překvapivě dobrý výkon. Za zmínku stojí především vyrovnaná kresba mezi středem a okrajem snímku i na nejnižších clonách a také vynikající výkon ve „zlatých clonách“ v celém rozsahu.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Petr Luňák
    Petr Luňák
    10.12.2007 13:53

    MiroHrinak : mno, za dotahnuti tri sroubku 3 kilca, to je panecku kseft.

  • Taffey
    Taffey
    22.12.2007 22:36

    No, vidím z testů, že jediný skvělý model od tamronů bude asi ta 90/2,8 makro, ten je brilantiš vždycky. Protože se chci vyhnout problémům, v testu(ech) obsaženým, fotím zásadně značkovými skly s pevnými ohnisky. Mimochodem-David Karas i jiní se tady podivují nad tím, že se tady tento model do nebes vychvaluje, ale v testu vyšel ne zrovna dobře. Abych pravdu řekl, mě to vůbec nepřekvapuje. System tady ve fóru, že zde může ( to je v pořádku ) a taky mluví kdejaký trouba a papouškuje ( to už ne ) názory, co si včera přečetl tady ve fóru od sobě podobného, se mi nejeví jako prostor, kde by měl kdokoli čerpat jakékoli relevantní informace při rozhodování, kam nastrká kupu peněz. Líbí se mi, tady v této diskusi, že tady majitelé uvedeného skla jsou ochotni poslat fotografie v plném rozlišení, třeba na udělání v labu. To je pak hned jiná a informace jsou z první ruky. Proto mám tyhle recenze rád, kór, když devótně nepřizvukují zapůjčovateli vercajku. Tenhle článek se mi líbí. Díky Martine. 7+ Taffey.

  • Zdenus
    Zdenus
    20.01.2008 14:52

    J

  • Jaroslav Kortus
    Jaroslav Kortus
    18.02.2008 23:30

    Pokud mám zkušenosti, mezi zoom objektivy jsou skutečně velké rozdíly, v rozsahu do 100 mm dokonce i mezi těmi nejlepšími originály. Např. Nikkor 17-55/2,8 výše zmíněný má rozptyl dost velký, o Nikkoru 12-24 ani nemluvě. Naproti tomu takové 70-200VR či 80-200/2,8 (Nikkory-nové) jsou vynikající z 99%. Stejně tak u pevných skel jsou největší odchylky od 24 do 35 mm, nad 50 včetně bez problémů (statisticky vzato z pár desítek, které jsem měl možnost zkusit).

  • PeterB
    PeterB
    24.07.2008 16:42

    super recenzia a test, jeden z najobjektivnejsich.

    mal som tento objektiv 4 tyzdne, presiel som s nim 6 statov USA, nafotil viac ako tisic fotiek. Ostrost vyborna, aj na okrajoch, este lepsia ako v testovanom kuse, ale....

    Kupoval som ho v BaH a uz druhy den sa objavil problem, ze nezaostril, musel som vypnut a zapnut fotoaparat (Nikon D50). Stavalo sa to stale castejsie, ked som par krat prezoomoval obidva konce, tak proste neostril. Niekedy som ho musel dat dole z tela a naspat. A potom este dost vyrazny FF.

    Po 4 tyzdnoch som sa vratil do NY do BaH a siel som ho reklamovat, zobrali ho bez problemov spat a bol som rozhodnuty, ze si zoberiem dalsi kus. Ale ked som sedel a cakal, kedy som dostanem na rad na vratenie v predajni, boli predomnou 4 ludia, z toho traja s tyto objektivom, jeden mal dokonca 2. Ked som videl, kolko sa ich vracia len v takomto kratkom case a uz som mal len jeden den v NY, rozhodol som sa, ze uz to riskovat nebudem.

    Kupil som na odporucanie predavaca sigmu 18-50/2.8. No, co sa tyka ostrosti najma v krajoch, nie je to Tamron, ten bol ostry ako ziletka, prava strana je na tom troska horsie ako lava, ale nie je to nic dramaticke. Ma vacsi zavit na filter, takze drahsi polarizak, ale to je zanedbatelne. Ostrost v strede sa vyrovna tamronu, aberacie je o poznanie horsia na Sigme. Sigma je tichsia, rychlejsia, lepsie spracovana, nejako lepsie mi padla do ruky.

    Ani jeden z tychto objektivov nebol dokonaly. Keby ta Sigma bola taka ostra ako ten Tamron, tak nevaham a nehladam nic lepsie. Takto je to kompromis. Ale za necelych 9000 SKK sa asi nemozem stazovat. Keby som mal viac casu, siel by som do Tamrona a vzmienal by som ho dovtedy, dokukial by nebol dobry. Ale problem s FF a BF je udajne velky a je dost stastie dostat dobry.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (33)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram