Jak bylo na Šumavě
... se ozve, kdo tam byl
O víkendu 12. - 14. října se v blízkosti šumavské vesnice Srní uskutečnil workshop fotografie krajiny. Po příjezdu mě jako první trošku zaskočilo věkové složení účastníků. Necítil jsem se se svými 21 lety úplně nejlépe, když většina ostatních vypadala starší. Nakonec na tomto sjezdu fotografů našly zastoupení všechny věkové kategorie. Stejně rozsáhlé spektrum se dalo najít i v zastoupení fotografické techniky. Od kompaktů, přes starší přístroje až po 5D.
Sešli se fotografové různých zkušeností. Od těch, co se dostanou k fotce většinou jen při procházce s rodinou, po ty, co slezli půlku Kavkazu, přes ty, co fotí pár měsíců po ty, co fotí 2x déle, než jsem já vůbec na světě. A celá tato pestrobarevnost ve spojení s pestrobarevným podzimem krásné Šumavy pod vedením výtečného fotografa Andreje Macenauera mě osobně zajistila super relaxační víkend provázaný s nabýváním nových zkušeností, umů a hlavně fotografických zážitků.
V programu se od pátečního večera, kdy se účastníci sjeli, až po nedělní poledne, kdy se zase rozjeli (nedělní odpolední program byl ještě pro zájemce, kteří nepospíchají domů, prodloužen o další fotografování), objevilo samozřejmě mnoho teorie i praxe. Teorie převládala ještě v pátek večer, kdy jsme si vyslechli přednášku o fotografii krajiny. Od naší chaty jsme se v průběhu workshopu rozjeli zhruba k 6 fotograficky zajímavým lokalitám, ze kterých byla určitě nejdominantnější cesta kolem řeky Vydry, která se svými námi prošlými 4 km zabrala těm pomalejším cca 6 hodin. A to tak málo také jen kvůli tomu, že museli pospíchat kvůli těm rychlejším. I když to ve vlastním zájmu, abychom se taky podívali někam jinam. Zde vzniklé fotky vody byly nejpropíranějším tématem i u večerního hodnocení úlovků tohoto dne, kterého se ujal právě Andrej.
Druhý den jsme si přivstali a jeli se podívat na východ slunce u jezerní slatě, kde, ač zalézal mráz pod nehty, jsem byl pro změnu ten nejpomalejší já. Škoda jen, že jsme se už nedostali k hodnocení fotografií z tohoto a dalších míst, kde jsme fotili v neděli, protože teprve tento den jsme se díky světlu mohli více zaměřit na krajinu jako celek na rozdíl od sobotního fotografování převážně vody. Na závěr už zbývá jen popřát pořadatelům hodně štěstí při pořádání podobných akcí do budoucna.
Petr H.
Hodnocení
Článek má 5 hodnocení, průměr je 1.0.





















Komentáře
Jeden z mnoha účastníků, Petr Vaculčík
P.S. ještě jednou děkuji za ochotné zapůjčení stativu za můj zlomený, bez toho bych byl jen nečinně přihlížejícím divákem.