Test digitální zrcadlovky Canon 40D

Čip

Skutečným srdcem každé digitální zrcadlovky je její snímací čip. V případě modelu Canon EOS 40D je jím senzor typu CMOS formátu APS-C o rozměrech 22,2×14,8 mm. Plocha čipu je menší než plný formát kinofilmového políčka a ohnisko použitého objektivu je tak nutno vynásobit faktorem x1,6 pro získání ekvivalentního rozsahu. Poměr stran je tak obvyklých 3:2 a maximální efektivní rozlišení je 10,1 megapixelu, což je 3888×2592 obrazových bodů. Snímky lze ukládat v obvyklých formátech JPEG a RAW a to i v obou současně a i v různých kombinacích velikosti i kvality. Samotný čip je také vybaven systémem odstraňování prachu, který lze aktivovat ručně a automaticky se aktivuje vždy při vypnutí přístroje. Citlivost čipu lze nastavit v rozmezí ISO 100 až 1600 a uživatelsky lze povolit rozšíření až na ISO 3200. Obraz zpracovává obrazový procesor DIGIC již třetí generace, který mimo jiné umožňuje také pokročilou redukci šumu a to samostatně ve dvou režimech pro vysoké citlivosti ISO a také pro dlouhé expoziční časy. Oba režimy lze vzájemně kombinovat. Jak je na tom tedy čip a s ním i samotný aparát s obrazovou kvalitou a hlavně s úrovní šumu? Na to se podíváme na další sérii testovacích snímků.

Na ukázkovém snímku č.23 je celková tradiční testovací noční scéna, pořízená při citlivosti ISO 100, časem 30 vteřin při cloně f/5,6. Snímek je možno pro podrobnější prozkoumání stáhnout v plném rozlišení. Je spojen ze dvou polovin, pořízených při různém nastavení vyvážení bílé, pro možnost posouzení, jak se automatika vyrovnala s agresivním světlem výbojek pouličního osvětlení. Stejný záběr jsem pak pořídil při všech dostupných citlivostech bez redukce šumu a nejvyšší citlivost pak i s aktivovanými redukcemi šumu a výřezy jsem pak složil do ukázky č.24, kde si lze přehledně udělat obrázek o nárůstu šumu při nárůstu citlivosti ISO. Podobné srovnání jsem provedl také na denních snímcích, které jsem opět přehledně seřadil na ukázce č.25. Z výsledků je patrné, že Canon EOS 40D disponuje skutečně špičkovou obrazovou kvalitou a minimálním rušivým šumem. Znatelnější nárůst šumu je znatelný až při nejvyšší citlivosti ISO 3200 při testování na noční scéně. Ještě lepších výsledků bylo dosaženo na denních snímcích, kde je nárůst šumu znatelný opravdu jen minimálně. Pro ještě lepší možnost posouzení přikládám další snímky č.26 a 27, kde jsou celkové testovací noční a denní snímky při nejvyšší citlivosti ISO 3200 bez aktivace redukce šumu. Na snímku č. 28 je pak ještě ukázka praktického využití vysoké citlivosti i stabilizace obrazu objektivu Canon EF-S 17–85mm f/4,5–5,6 IS USM. Snímek byl pořízen při citlivosti ISO 1600 časem 1/15 vteřiny clonou f/5,6 na nejdelší ohnisko 85mm na klubovém koncertě skupiny Hluboké nedorozumění za slabého osvětlení.

Obrazová kvalita fotoaparátu je skutečně vynikající a uživatel nemusí mít strach používat ani nejvyšší citlivosti snímače. Pořizovat tak lze velmi kvalitní fotografie i při opravdu náročných světelných podmínkách. Kombinace kvality snímků při vysokých citlivostech a stabilizátoru obrazu základního objektivu Canon EF-S 17–85mm f/4,5–5,6 IS USM se tak stává skutečně mocným nástrojem a fotoaparát se mi v tomto ohledu opravdu výjimečně osvědčil i v praktickém nasazení, mimo jiné právě i při fotografování zmíněného klubového koncertu, kde bylo opravdu slabé osvětlení, přičemž jsem ani tak vůbec nemusel použít blesk, který jinak ruší hudebníky i diváky.