Full frame test objektivu Canon EF 135/2L USM
fotoaparát: Canon EOS 5D
čas: 1/125 s
clona: f20
ISO: 160
ohnisková vzdálenost: 135 mm
fotoaparát: Canon EOS 5D
čas: 1/1600 s
clona: f5,6
ISO: 200
ohnisková vzdálenost: 135 mm
fotoaparát: Canon EOS 5D
čas: 1/500 s
clona: f9
ISO: 200
ohnisková vzdálenost: 135 mm
fotoaparát: Canon EOS 5D
čas: 1/1000 s
clona: f5,6
ISO: 200
ohnisková vzdálenost: 135 mm
fotoaparát: Canon EOS 5D
čas: 1/2500 s
clona: f2,8
ISO: 200
ohnisková vzdálenost: 135 mm
fotoaparát: Canon EOS 5D
čas: 1/800 s
clona: f2
ISO: 100
ohnisková vzdálenost: 135 mm
Shrnutí a závěr
Přechod ze snímače velikosti APS-C na čip plné velikosti kinofilmového políčka byl pro Canon EF 135/2L USM zároveň výhodou i nevýhodou. Pojďme si tedy udělat malý přehled.
V ostrosti potvrdil testovaný objektiv vysoké kvality, když nedošlo k významnější ztrátě kresby na okraji snímku oproti APS-C formátu. Naopak příjemným překvapením se stala lepší úroveň ostrosti na vysokých clonách stejně jako citelně lepší výsledky laboratorního testu chromatické aberace. U zkreslení sice došlo k mírnému zhoršení, ale pro reálné focení v terénu je i nadále nepostřehnutelné. Co se týče vinětace, byl přechod na čip velikosti 36 x 24 mm citelný. Především na f2 se už stává vinětace na jednolitých plochách rušivou. Praktická vinětace pak nepředstavuje žádný problém. Protisvětlo se znovu ukázalo jako výrazná slabina Canonu EF 135/2L USM. U testovaného kusu (jiný než při APS-C testu) navíc docházelo kromě tvorby výrazného závoje i k výskytu nepříjemných reflexů. Kvalita bokehu je pak opět na velmi dobré úrovni, ale vzhledem k cenové hladině objektivu má drobné rezervy.
Sečteno podtrženo Canon EF 135/2L USM ukázal, že i ve spojení s Canonem EOS 5D dokáže podat velmi dobré až vynikající výsledky ve většině testovaných vlastností, ale zároveň potvrdil svou největší slabinu. Pokud tedy vyžadujete především výbornou obrazovou kvalitu a dokážete přijmout špatné chovaní v protisvětle, je testovaný objektiv určen právě vám a relativně vysoké ceny (cca 30 000 korun v internetových obchodech) nebudete litovat.
Závěrem bych chtěl poděkovat českému zastoupení firmy Canon (www.canon.cz) za zapůjčení objektivu spolu s profesionální digitální zrcadlovkou Canon EOS 5D k redakčnímu testu a také paní Libuši Medřické za zapůjčení polarizačního filtru pro test praktické vinětace.
Hodnocení
Článek má 1 hodnocení, průměr je 1.0.












Komentáře
ty prasátka v nočních scénách to je docela prasečina :(
1. Teoretické rozlišení snímače u 350D je 156 L/mm, u 5D 121 L/mm, tedy o 28 % nižší. V praxi se hodnoty budou těmto mezím blížit.
2. Rozlišení objektivu je jeho pevně daná vlastnost a je o něco vyšší než hodnoty naměřené na 350D (ztráta daná převodem spojitého obrazu z objektivu na diskrétní data ze senzoru).
Pracovní hypotéza byla, že:
3. Naměřené hodnoty přepočtené na L/mm na obou čipech by se neměly příliš lišit, pokud nebudou u APS-C přesahovat rozlišení FF.
Po přepočítání výsledků obou testů pro F2, F4, F8 a F16 ve středu snímku (okraje nejsou porovnatelné, nejsou stejně daleko od středu) se však ukázalo něco jiného:
4. Rozlišení objektivu v L/mm naměřené na FF bylo ve všech 4 případech nižší, v průměru o 27 %. Srovnej s (1).
5. Naměřené rozlišení objektivu vyjádřené jako procento z teoretického rozlišení snímače bylo při daném clonovém čísle pro oba typy snímačů zhruba stejné. Pokud tedy objektiv dokázal při F4/F16 "nasytit" 85/74 % rozlišení APS-C, pak u FF to bylo 86/76 %.
Poznámka: Tvrzení (4) a (5) říkají totéž, pouze jinak vyjádřeno.
6. Objektiv při F16 "nasytí" 76 % rozlišení FF čipu
7. To je horší výsledek než při F4, rozlišení soustavy je tedy limitováno objektivem jakožto slabším článkem.
8. Při použití snímače s vyšším rozlišením (APS-C) objektiv při F16 "nasytí" 74 % jeho rozlišení (přibližně stejné číslo jako u FF).
9. Použití lepšího snímače tedy "zvýší" rozlišení objektivu přibližně tolikrát, kolikrát je vyšší rozlišení snímače.
Tvrzení (9) je samozřejmě v rozporu s tvrzením (7), které definuje objektiv jako slabší článek soustavy.
Mám pocit, že někde je chyba. Pocit tak neodbytný, že ještě v půl dvanácté v noci sedím u kompu a píšu tenhle komentář. Doufám, že alespoň někoho inspiruji ke kritickému zamyšlení nad předkládanými čísly z IMATESTů. Pokud by ta inspirace vyústila až v reakci na můj koment, budu přímo nadšen. Dobrou noc!
Tvoje tvrzení (1) je logické a správné. Koneckonců je to jen jednoduchý teoretický výpočet. U dalších tvrzení už nemáš tak zcela pravdu. Rozlišení objektivu je sice pevně daná vlastnost, ale musíš si uvědomit, že Imatest nemeří přímý obraz, který objektiv vykreslí do roviny čipu, ale až to, co mu CMOS senzor "předhodí".
Měj se fajn a dobré světlo!
druhá věc je horší vlastnosti skel v rozích, ale pokud je test správný a víceméně se to projevuje jen na vinětaci/aberaci a v kresbě udělaj svý větší buňky, tak je to pohoda..
Uhodil jsi hřebíček na hlavičku, měl jsem za to, že při F16 je to objektiv, ale je fakt, že MTF soustavy je komplexnější problém, navíc když je jeden prvek analogový a druhý digitální - tj. když se spojitý vstup transformuje na diskrétní... Víc v mailu.
"Navíc srovnávání dvou zcela různých výstupů (objektivy na APS C a FF)ze zařízení nemá žádný smysl pokud nemáme k dispozici úplnou kontrolu tvorby obrazu na cestě od dopadu fotonu na čip po PC."
Ano to máš naprostou pravdu! Psal jsem to už Markovi. To co v testu označuju za "velmi dobré" nebo "výborné" je odvozeno ze subjektivního sledování nafocených testovacích obrazců spolu se zkušenostmi z terénu. Srovnávání přímých hodnot má pak smysl pouze mezi testy na stejném tělě - třeba mezi minulými testy světelných záklaďáků pro APS-C formát. Tento objektiv tedy bude možné na FF srovnávat až tehdy, když k němu bude k dispozici FF test jiného objektivu stejné ohniskové vzdálenosti (třeba nějaký zoom 70-200 mm).
Měj se fajn! Martin
Měj se fajn! Martin
Jirka