FotoAparát.cz - rádce fotografa

Na formování celých Krkonoš se kdysi podílely údolní ledovce, po kterých dodnes v Krkonoších zůstává mnoho stop. Jednou z nich jsou ledovcová jezera v polské části pohoří - Maly a Wielki Staw. Obě jezera jsou českým turistům, podobně jako Sněžné jámy, v povědomí spíše z "ptačí perspektivy" hřebenové Cesty česko-polského přátelství. Nicméně, co by to bylo za fotografa, kdyby zůstal u "klasického" pohledu!

Jak se tam dostat?

Obě jezera se nacházejí jen pár kilometrů západně od Sněžky v polské části hlavního hřebene Krkonoš. Hlavní přístupová cesta je tedy pro obě jezera stejná. Nutno ale dodat, že se opět jedná o dosti odlehlý kout krkonošské přírody, a proto se kvůli "správnému" světlu neobejdete bez noclehu pod širým nebem. Ideálním startem celého fotovýletu je Pec pod Sněžkou (1). Odtud musíte vystoupat Obřím dolem na Slezskou boudu (2). Celá cesta vede po modré značce, a proto nemá smysl vypisovat její podrobný průběh. Pokládám ale za vhodné uvést, že se v žádném případě nejedná o lehkou túru! Samotná výstupová trasa Obřím dolem je jedna z nejtěžších, jaké můžete v Krkonoších nalézt a fyzická náročnost je díky "plné polní" ještě větší. Výstupem na Slezskou boudu se dostanete na Cestu česko-polského přátelství (červená značka). Po ní se dáte doleva směrem ke Špindlerově boudě. Sportovní nadšenci si ještě mohou odskočit na vrchol naší nejvyšší hory, kam je to, co by kamenem dohodil. Ale zpět k původní trase! Po červené značce dojdete na místo Spalona straznica (3), které není ničím jiným, než velkým rozcestím přímo nad jedním z jezer (Maly Staw). Toto místo nemůžete minout. Od Slezké boudy půjdete po dlážděné cestě a přesně na tomto místě se tato cesta odklání doprava z kopce, zatímco červená značka pokračuje dál klasickou horskou stezkou. Až sem je trasa obou fotovýletů společná. Podívejme se tedy na obě varianty jednotlivě!

Wielki Staw

Přístup k jezeru (Wielki Staw)

Pokud pokračujete na Wielki Staw, vydáte se od rozcestí dál po červené značce směr Špindlerova bouda. Čeká na vás vyhlídková trasa nad jezery. Zatímco u první vyhlídky nad Malym Stawem nemusíte ničemu věnovat zvláštní pozornost, u té druhé nad Wielkim Stawem (4) už musíte zapnout svůj pozorovací smysl. K většímu z jezer totiž nevede žádná přístupová cesta - jen vyšlapaná pěšina ve svahu. A právě z této vyhlídky máte výtečnou příležitost si tuto stezku zmapovat. Uvidíte ji ve svahu nad západním cípem jezera. Sestupuje travnatým svahem a dole končí na paloučku u břehu jezera (5), který zároveň výborně poslouží jako místo pro nocleh pod širým nebem. Po prozkoumání vaší trasy se vydáte dál po červené značce směrem k Polednímu kameni (Slonecznik). Již před ním ale odbočíte doprava z kopce po žluté značce. Sestoupíte zhruba 100 - 200 metrů dolů a právě zde můžete skvěle využít zmapování terénu z vyhlídky nad jezerem. Pokud dokážete dobře odhadnout, kdy máte odbočit doprava mimo cestu, narazíte hned po pár desítkách metrů na výše zmíněnou pěšinu, která vás dovede až k jezeru. Pokud ne, o to víc se nachodíte. Musím také připomenout, že samotný svah k jezeru je poměrně prudký a váš sestup by proto měl být maximálně obezřetný! Návrat na hřeben je veden stejnou cestou.

„Fotofleky“ (Wielki Staw)

Poté co dorazíte na místo noclehu (5), nemusíte se vůbec stresovat spěchem kvůli světlu atd. Obě jezera jsou díky své orientaci stvořená především pro ranní focení. Ve večerních hodinách slunce zapadá přímo za svahem, a proto zde večer nepanují příhodné podmínky pro focení. Naopak je dobré využít večerního klidu k prozkoumání kompozic v terénu. Hlavním lákadlem Wielkeho Stavu je část břehu s mnoha balvany u místa noclehu (5). Zde je podle mého názoru nejlepší místo pro focení na celém jezeře, hlavně díky zvedajícímu se svahu na protějším břehu, který vám ráno ozáří první paprsky slunce (obr. 1 a 2). Svah se ale zvedá skutečně vysoko a tak zde majitelé širokoúhlých objektivů budou ve značné výhodě. Na druhé straně je smutnou skutečností, že toto místo je jako jediné z celého jezera výhodné a to hlavně díky kosodřevině, která lemuje prakticky celou východní část jezera a znemožňuje tak postup po břehu. Nicméně to vůbec neznamená, že by výlet na větší z jezer nestál za to!

Čas: 6 s
Clona: f16
ISO: 100
Ohnisková vzdálenost: 18 mm (EQ 29 mm)
Filtry: polarizační + Cokin P121S (inverzně)+ Cokin P121

Pohled na západní část Wielkeho Stawu s kamenitým břehem. V pravé horní části snímku můžete vidět pěšinu ve svahu, po které se sestupuje k jezeru. Silný vítr šel spolu s dlouhým časem dobře využít na hladině jezera. Pro vyrovnání expozičního rozdílu jsem použil tvrdší filtr na oblohu a měkčí na hladinu ve spodní části snímku.

Čas: 2,5 s
Clona: f20
ISO: 100
Ohnisková vzdálenost: 18 mm (EQ 29 mm)
Filtry: polarizační + Cokin P121S

Jiný ranní pohled z žulových balvanů západního břehu jezera. Jak můžete vidět, je možné doskákat po kamenech skutečně daleko od břehu. Nicméně s ohniskem 18 mm (EQ 29 mm) by se mi už do záběru nevešla obloha. Právě proto je dobrý „širokáč“ v těchto místech velkou výhodou! Pro vyrovnání světel a stínů tentokrát bohatě postačil měkčí Cokin P121S.

Maly Staw

Přístup k jezeru (Maly Staw)

Co se týče přístupu, je na tom menší z jezer o dost lépe. Vede k němu pohodlná turistická cesta. Ovšem samotný fakt, že u jezera stojí chata, znemožňuje nocleh přímo na místě (nocleh na chatě neuvažujeme). Proto je potřeba utábořit se opodál. Jako nejlepší místo pro nocleh se mi osvědčilo již zmíněné rozcestí Spalona straznica (3). Podmínky pro nocování pod širým nebem jsou zde výborné a po namáhavém výšlapu Obřím dolem přijde měkká tráva velmi vhod. Nicméně toto výborné místo pro nocleh s sebou nese i jednu citelnou nevýhodu. K jezeru je to odtud něco málo přes dva kilometry. Díky tomu doporučuji vstávat tak, aby váš sestup k jezeru začal minimálně hodinu před východem slunce. Sestup zahájíte po modře značené dlážděné cestě (stejná, po které jste přišli od Slezské boudy). Po ní dojdete kolem lyžařského vleku k velké horské boudě na louce nad jezerem (6). Kolem ní odbočíte doleva (opět po modré značce) na stezku, která vás po pár stovkách metrů dovede přímo k Malemu Stawu (7). Návrat je veden opět stejnou cestou.

„Fotofleky“ (Maly Staw)

Hned na začátku musím konstatovat, že co do fotografického využití je menší z jezer opravdu lepší. Velkou výhodou je především to, že břeh je po celém obvodu bez větších problémů schůdný a můžete tedy využít celého okolí jezera. U chaty na břehu jezera je pár pohodlných laviček se stoly, na které můžete složit batohy. V brzkých ranních hodinách se navíc nemůsíte bát zlodějů a můžete se s klidem pohybovat kolem jezera na lehko. Stejně jako větší z jezer je i Maly Staw určen hlavně pro ranní focení. Zvláště skály nad jezerem prozářené prvními paprsky světla jsou velmi fotogenické (obr. 3). Navíc zde nejste omezeni jen na jeden typ břehu. Zatímco severní části jezera dominují žulové balvany (obr. 3), na jižní straně najdete travnaté plochy s písčitými břehy (obr. 4).

Čas: 6 s
Clona: f20
ISO: 100
Ohnisková vzdálenost: 18 mm (EQ 29 mm)
Filtry: polarizační + Cokin P121S

Toto ráno jsem měl štěstí na takřka ideální podmínky. Díky absolutnímu bezvětří jsem mohl zachytit přesný odraz skal na hladině. Pokud chcete zachytit takto nasvícené skály nad jezerem, musíte být předem připraveni s rukou na spoušti. Čistě rudá barva světla je mnohdy otázkou jen několika málo minut po východu slunce a není proto čas něco narychlo vymýšlet. Pro vyrovnání expozice jsem použil osvědčený Cokin P121S.

Čas: 2,5 s
Clona: f20
ISO: 100
Ohnisková vzdálenost: 18 mm (EQ 29 mm)
Filtry: polarizační + Cokin P121S

Jižní břeh jezera zdobí osamělý strom přímo u vody. Jak jej zakomponujete do obrazu je jen na vás! Jako vždy je velkou výhodou bezvětří, díky kterému se vám lépe promítne svah nad jezerem na hladinu.

Kdy a co s sebou?

Pro focení polských jezer v Krkonoších platí mnohé věci jako ve Sněžných jámách. Jednoznačně nejvhodnějším obdobím pro ranní focení jezer je léto. Je to dáno severní orientací jezerních kotlů, která v jiných obdobích zabraňuje průchodu ranního a večerního světla. Ovšem, jak jsem již psal u Sněžných jam, i na podzim nebo na jaře se sněhem na hřebenech mají tato místa co nabídnout. Protože břehy obou jezer lemují lavinové svahy, nikomu ,v zájmu jeho vlastního života a zdraví, nedoporučuji fotit tato místa v zimě!!!

Z fotovýbavy bych ještě jednou zdůraznil širokoúhlý objektiv, který vám v kotli jezer velmi ulehčí práci s kompozicí. Samozřejmostí je také dobrý stativ. Brzo ráno nebo pozdě večer je světla přece jen pomálu a není problém dostat se až na dvouvteřinové expoziční časy (při ISO 100). Další výbornou pomůckou jsou přechodové filtry, které využijete zejména pro expoziční vyrovnání míst osvícených sluncem s oblastmi ve stínu. Poslední věcí, o které bych se rád zmínil, je pláštěnka na brašnu nebo igelitový pytel, který ráno spolehlivě ochrání vaši fotovýbavu před případnou ranní rosou.

Doufám, že i tento článek byl pro vás přínosným a inspirativním a budu se, jako vždy, těšit na vaše dílka z těchto míst. V případě jakýchkoliv nejasností neváhejte s dotazem!