Malý průvodce - polská jezera v Krkonoších

Maly Staw

Přístup k jezeru (Maly Staw)

Co se týče přístupu, je na tom menší z jezer o dost lépe. Vede k němu pohodlná turistická cesta. Ovšem samotný fakt, že u jezera stojí chata, znemožňuje nocleh přímo na místě (nocleh na chatě neuvažujeme). Proto je potřeba utábořit se opodál. Jako nejlepší místo pro nocleh se mi osvědčilo již zmíněné rozcestí Spalona straznica (3). Podmínky pro nocování pod širým nebem jsou zde výborné a po namáhavém výšlapu Obřím dolem přijde měkká tráva velmi vhod. Nicméně toto výborné místo pro nocleh s sebou nese i jednu citelnou nevýhodu. K jezeru je to odtud něco málo přes dva kilometry. Díky tomu doporučuji vstávat tak, aby váš sestup k jezeru začal minimálně hodinu před východem slunce. Sestup zahájíte po modře značené dlážděné cestě (stejná, po které jste přišli od Slezské boudy). Po ní dojdete kolem lyžařského vleku k velké horské boudě na louce nad jezerem (6). Kolem ní odbočíte doleva (opět po modré značce) na stezku, která vás po pár stovkách metrů dovede přímo k Malemu Stawu (7). Návrat je veden opět stejnou cestou.

„Fotofleky“ (Maly Staw)

Hned na začátku musím konstatovat, že co do fotografického využití je menší z jezer opravdu lepší. Velkou výhodou je především to, že břeh je po celém obvodu bez větších problémů schůdný a můžete tedy využít celého okolí jezera. U chaty na břehu jezera je pár pohodlných laviček se stoly, na které můžete složit batohy. V brzkých ranních hodinách se navíc nemůsíte bát zlodějů a můžete se s klidem pohybovat kolem jezera na lehko. Stejně jako větší z jezer je i Maly Staw určen hlavně pro ranní focení. Zvláště skály nad jezerem prozářené prvními paprsky světla jsou velmi fotogenické (obr. 3). Navíc zde nejste omezeni jen na jeden typ břehu. Zatímco severní části jezera dominují žulové balvany (obr. 3), na jižní straně najdete travnaté plochy s písčitými břehy (obr. 4).

Čas: 6 s
Clona: f20
ISO: 100
Ohnisková vzdálenost: 18 mm (EQ 29 mm)
Filtry: polarizační + Cokin P121S 

Toto ráno jsem měl štěstí na takřka ideální podmínky. Díky absolutnímu bezvětří jsem mohl zachytit přesný odraz skal na hladině. Pokud chcete zachytit takto nasvícené skály nad jezerem, musíte být předem připraveni s rukou na spoušti. Čistě rudá barva světla je mnohdy otázkou jen několika málo minut po východu slunce a není proto čas něco narychlo vymýšlet. Pro vyrovnání expozice jsem použil osvědčený Cokin P121S. 
 

Čas: 2,5 s
Clona: f20
ISO: 100
Ohnisková vzdálenost: 18 mm (EQ 29 mm)
Filtry: polarizační + Cokin P121S 

Jižní břeh jezera zdobí osamělý strom přímo u vody. Jak jej zakomponujete do obrazu je jen na vás! Jako vždy je velkou výhodou bezvětří, díky kterému se vám lépe promítne svah nad jezerem na hladinu. 

Kdy a co s sebou?

Pro focení polských jezer v Krkonoších platí mnohé věci jako ve Sněžných jámách. Jednoznačně nejvhodnějším obdobím pro ranní focení jezer je léto. Je to dáno severní orientací jezerních kotlů, která v jiných obdobích zabraňuje průchodu ranního a večerního světla. Ovšem, jak jsem již psal u Sněžných jam, i na podzim nebo na jaře se sněhem na hřebenech mají tato místa co nabídnout. Protože břehy obou jezer lemují lavinové svahy, nikomu ,v zájmu jeho vlastního života a zdraví, nedoporučuji fotit tato místa v zimě!!!

Z fotovýbavy bych ještě jednou zdůraznil širokoúhlý objektiv, který vám v kotli jezer velmi ulehčí práci s kompozicí. Samozřejmostí je také dobrý stativ. Brzo ráno nebo pozdě večer je světla přece jen pomálu a není problém dostat se až na dvouvteřinové expoziční časy (při ISO 100). Další výbornou pomůckou jsou přechodové filtry, které využijete zejména pro expoziční vyrovnání míst osvícených sluncem s oblastmi ve stínu. Poslední věcí, o které bych se rád zmínil, je pláštěnka na brašnu nebo igelitový pytel, který ráno spolehlivě ochrání vaši fotovýbavu před případnou ranní rosou.

Doufám, že i tento článek byl pro vás přínosným a inspirativním a budu se, jako vždy, těšit na vaše dílka z těchto míst. V případě jakýchkoliv nejasností neváhejte s dotazem!