FotoAparát.cz

Na formování celých Krkonoš se kdysi podílely údolní ledovce, po kterých dodnes v Krkonoších zůstává mnoho stop. Jednou z nich jsou ledovcová jezera v polské části pohoří - Maly a Wielki Staw. Obě jezera jsou českým turistům, podobně jako Sněžné jámy, v povědomí spíše z "ptačí perspektivy" hřebenové Cesty česko-polského přátelství. Nicméně, co by to bylo za fotografa, kdyby zůstal u "klasického" pohledu!

Jak se tam dostat?

Obě jezera se nacházejí jen pár kilometrů západně od Sněžky v polské části hlavního hřebene Krkonoš. Hlavní přístupová cesta je tedy pro obě jezera stejná. Nutno ale dodat, že se opět jedná o dosti odlehlý kout krkonošské přírody, a proto se kvůli "správnému" světlu neobejdete bez noclehu pod širým nebem. Ideálním startem celého fotovýletu je Pec pod Sněžkou (1). Odtud musíte vystoupat Obřím dolem na Slezskou boudu (2). Celá cesta vede po modré značce, a proto nemá smysl vypisovat její podrobný průběh. Pokládám ale za vhodné uvést, že se v žádném případě nejedná o lehkou túru! Samotná výstupová trasa Obřím dolem je jedna z nejtěžších, jaké můžete v Krkonoších nalézt a fyzická náročnost je díky "plné polní" ještě větší. Výstupem na Slezskou boudu se dostanete na Cestu česko-polského přátelství (červená značka). Po ní se dáte doleva směrem ke Špindlerově boudě. Sportovní nadšenci si ještě mohou odskočit na vrchol naší nejvyšší hory, kam je to, co by kamenem dohodil. Ale zpět k původní trase! Po červené značce dojdete na místo Spalona straznica (3), které není ničím jiným, než velkým rozcestím přímo nad jedním z jezer (Maly Staw). Toto místo nemůžete minout. Od Slezké boudy půjdete po dlážděné cestě a přesně na tomto místě se tato cesta odklání doprava z kopce, zatímco červená značka pokračuje dál klasickou horskou stezkou. Až sem je trasa obou fotovýletů společná. Podívejme se tedy na obě varianty jednotlivě!

Wielki Staw

Přístup k jezeru (Wielki Staw)

Pokud pokračujete na Wielki Staw, vydáte se od rozcestí dál po červené značce směr Špindlerova bouda. Čeká na vás vyhlídková trasa nad jezery. Zatímco u první vyhlídky nad Malym Stawem nemusíte ničemu věnovat zvláštní pozornost, u té druhé nad Wielkim Stawem (4) už musíte zapnout svůj pozorovací smysl. K většímu z jezer totiž nevede žádná přístupová cesta - jen vyšlapaná pěšina ve svahu. A právě z této vyhlídky máte výtečnou příležitost si tuto stezku zmapovat. Uvidíte ji ve svahu nad západním cípem jezera. Sestupuje travnatým svahem a dole končí na paloučku u břehu jezera (5), který zároveň výborně poslouží jako místo pro nocleh pod širým nebem. Po prozkoumání vaší trasy se vydáte dál po červené značce směrem k Polednímu kameni (Slonecznik). Již před ním ale odbočíte doprava z kopce po žluté značce. Sestoupíte zhruba 100 - 200 metrů dolů a právě zde můžete skvěle využít zmapování terénu z vyhlídky nad jezerem. Pokud dokážete dobře odhadnout, kdy máte odbočit doprava mimo cestu, narazíte hned po pár desítkách metrů na výše zmíněnou pěšinu, která vás dovede až k jezeru. Pokud ne, o to víc se nachodíte. Musím také připomenout, že samotný svah k jezeru je poměrně prudký a váš sestup by proto měl být maximálně obezřetný! Návrat na hřeben je veden stejnou cestou.

„Fotofleky“ (Wielki Staw)

Poté co dorazíte na místo noclehu (5), nemusíte se vůbec stresovat spěchem kvůli světlu atd. Obě jezera jsou díky své orientaci stvořená především pro ranní focení. Ve večerních hodinách slunce zapadá přímo za svahem, a proto zde večer nepanují příhodné podmínky pro focení. Naopak je dobré využít večerního klidu k prozkoumání kompozic v terénu. Hlavním lákadlem Wielkeho Stavu je část břehu s mnoha balvany u místa noclehu (5). Zde je podle mého názoru nejlepší místo pro focení na celém jezeře, hlavně díky zvedajícímu se svahu na protějším břehu, který vám ráno ozáří první paprsky slunce (obr. 1 a 2). Svah se ale zvedá skutečně vysoko a tak zde majitelé širokoúhlých objektivů budou ve značné výhodě. Na druhé straně je smutnou skutečností, že toto místo je jako jediné z celého jezera výhodné a to hlavně díky kosodřevině, která lemuje prakticky celou východní část jezera a znemožňuje tak postup po břehu. Nicméně to vůbec neznamená, že by výlet na větší z jezer nestál za to!

Čas: 6 s
Clona: f16
ISO: 100
Ohnisková vzdálenost: 18 mm (EQ 29 mm)
Filtry: polarizační + Cokin P121S (inverzně)+ Cokin P121

Pohled na západní část Wielkeho Stawu s kamenitým břehem. V pravé horní části snímku můžete vidět pěšinu ve svahu, po které se sestupuje k jezeru. Silný vítr šel spolu s dlouhým časem dobře využít na hladině jezera. Pro vyrovnání expozičního rozdílu jsem použil tvrdší filtr na oblohu a měkčí na hladinu ve spodní části snímku.

Čas: 2,5 s
Clona: f20
ISO: 100
Ohnisková vzdálenost: 18 mm (EQ 29 mm)
Filtry: polarizační + Cokin P121S

Jiný ranní pohled z žulových balvanů západního břehu jezera. Jak můžete vidět, je možné doskákat po kamenech skutečně daleko od břehu. Nicméně s ohniskem 18 mm (EQ 29 mm) by se mi už do záběru nevešla obloha. Právě proto je dobrý „širokáč“ v těchto místech velkou výhodou! Pro vyrovnání světel a stínů tentokrát bohatě postačil měkčí Cokin P121S.