Sony – objektivy pro Alpha100, Sony SAL1118 - AF DT 11-18/4,5-5,6

Není to tak dávno, co Sony uvedla na trh svojí první digitální zrcadlovku Sony Alpha 100. Kromě této digitální zrcadlovky představila i poměrně velkou řadu objektivů a to jak s pevným ohniskem tak i zoom objektivy. Na jeden z nich se nyní podíváme. Jde o Sony SAL1118 - AF DT 11-18/4,5-5,6. Tedy širokoúhlý zoom objektiv.

Úvod

Málokdo asi ví, že Sony již v roce 1981, a to 25.srpna, představila veřejnosti předchůdce dnešních digitálních fotoaparátů a to systém Mavica. Jednalo se o přístroj zaznamenávající obraz na CCD čip o velikosti 10×12mm s rozlišením 570×490 pixelů, které by dnes asi budilo úsměv na tváři. Citlivost čipu byla 200 ISO s jedním časem 1/60s. Obraz se zaznamenával na disketu Mavipak s kapacitou 50 barevných obrázků a celý komplet napájely 2 tužkové baterie.

Mavica sice neměla z dnešního pohledu excelentní parametry, ale umožňovala to, co dodnes odlišuje pravé zrcadlovky od nepravých a kompaktních fotoaparátů – výměnu objektivů. Mavica měla bajonet a 3 výměnné objektivy s ohnisky 25mm f/2, 50mm f/1.4 a zoom 16–65mm f/1,4.
A právě objektivy značky Sony, ať již případně vlastní konstrukce, nebo vycházející ze spolupráce s firmou Konica Minolta, nebo Carl Zeiss, se chci zabývat v tomto i dalších článcích, které budou postupně vycházet dle toho, jak bude Sony uvádět nové objektivy na trh. A začneme pěkně zeširoka, takže dnešní recenze je věnovaná širokoúhlému objektivu Sony SAL-1118, 11–18mm/4,5–5,6 DT.
Protože pro testování byla použita právě zrcadlovka Alpha100, o které již recenze na našich stránkách vyšla, chtěl bych se ještě krátce k tomuto fotoaparátu vrátit a zhodnotit její chování v praktickém použití.

Konstrukce i tvar vychází z fotoaparátů Minolta Dynax, které charakterizovaly dva hlavní znaky. Velké madlo pro pohodlný úchop pravou rukou a dva horní ovládací voliče expozičních programů a funkcí. Hybridní ovládání fotoaparátu – kombinace mechanických voličů a výběru přes zadní LCD – známé už z Dynax5D se rychle „vryje pod kůži“ a ovládání přístroje je pak snadné a rychlé. Nemohu vytknout jediné tlačítko, které by nebylo v dosahu prstů a špatně se tak ovládalo. Relativně těžké tělo, dávající tušit velké zastoupení kovu, dobře sedne do ruky a budí dojem opravdu profesionálního přístroje. Hledáček patří k těm větším ve své kategorii (zvětšení 0,83), ale přece jen už je menší, než jsme byli zvyklí u klasických SLR. Je celkem světlý, takže přehled o tom, co máte před objektivem, je velmi dobrý. Okamžité náhledy po expozici, možnost zvětšování pro kontrolu ostrosti či přehled histogramu stejně jako české menu je plusem. Snad jen rozsah stupňované expozice s maximem –0,7 až + 0,7EV by mohl být větší. Možnost použití „starších“ objektivů Minolta AF a kompatibilních typů od druhých výrobců (Sigma, Tamron, Tokina) je bezproblémová, AF i měření expozice funguje správně. Měření expozice funguje i při použití nekompatibilních objektivů např. přes redukce Minolta Dynax/M42. Stejně dobrá je spolupráce i s bleskem Minolta 5600 HSD.
Několik obecných slov k objektivům Sony. Nejedná se o konstrukci firmy Sony, ale jsou převzaté objektivy firmy Minolta a několik typů od firmy Carl Zeiss a Tamron. Vnější design a povrchová úprava jsou však nové, čistě od Sony. S menšími úpravami jsou použity na všechny objektivy, které dnes logo Sony používají.

Konstrukce a ovládání

Konstrukce tohoto objektivu pravděpodobně, jako předchozí Konica Minolta 11–18/4,5–5,6 (která se však už nedostala na trh), vychází z konstrukce objektivu Tamron 11–18/4,5–5,6. Podobnost je téměř 100%.
Jedná se o středně těžký objektiv (360g) masivní konstrukce s povrchem z tvrzeného plastu se širokým zoomovým i zaostřovacím kroužkem, které jsou potažené pryží s jemným žebrováním. Vůle v zoomovém i zaostřovacím kroužku je téměř nulová, otáčení plynulé bez zadrhávání. Bajonet Minolta AF je samozřejmě kovový. Součástí dodávky je i tvarovaná sluneční clona. S uchycením bajonetového typu na přední přírubě. Objektiv se skládá z 15 čoček ve 12 skupinách. Zda jsou některá skla typu AD (anomální disperze) či asférická, není bohužel z technického popisu zřejmé, ale dá se předpokládat, že stejně jako měla mít Konica Minolta 11–18/4,5–5,6, má i tento objektiv 1 AD čočku a 3 asférické. Kruhová clona má 7 lamel. Rozsah ohnisek objektivu je 11–18mm se světelností 4,5–5,6 s největším zobrazovacím úhlem 104°. Přepočteno na klasický kinofilmový formát je rozsah 16,5–27mm, takže velmi dobrý širokoúhlý objektiv. Pokud chcete používat filtry tak budete muset trochu hlouběji sáhnout do kapsy, protože průměr příruby je díky nejmenšímu širokému ohnisku poctivých 77mm, což je již poměrně dost. Je ovšem otázkou, jaké filtry při takovém ohnisku vůbec používat (např. polarizační bych rozhodně nedoporučoval). Clona není nejsvětlejší, ale u takovýchto širokých ohnisek není snad ani malá clona nutností. Spíše bývá na škodu, protože kvalita kresby bývá u tak širokých ohnisek horší. Obraz v hledáčku Alphy 100 při použití s tímto objektivem byl vždy velmi jasný a čistý a nebyl problém i manuálně přesně zaostřit.

Změna ohniska a zaostřování

Při zoomování se mění délka objektivu, ale jen minimálně. Jak je patrné z přiložených obrázků, je při ohnisku 11mm objektiv zasunutý. Při změně na 18mm se vysunuje, ale asi jen o 5mm. Ani při zoomování, ani při AF ostření se přední příruba neotáčí, což může být plus pro použití filtrů, pokud ovšem při tak extrémním ohnisku mají svůj smysl. Druhý obrázek ukazuje objektiv s nasazenou tvarovanou sluneční clonou.

Další obrázek ukazuje objektiv nasazený na klasické kinofilmové zrcadlovce Minolta Dynax 7.

I když je objektiv typu DT a to znamená, že je určen pouze pro digitální zrcadlovky s čipem APS-C 23,5×15,8mm, je možné jej nasadit a s jistým omezením používat na všech kinofilmových zrcadlovkách s bajonetem Minolta AF. Omezením je, že v rozsahu ohnisek 11–14mm je v rozích vidět přední příruba. Od ohniska 14mm již obraz vyplňuje celé políčko kinofilmového formátu 36×24mm a je možné jej využít.
V první ukázce vidíte rozsah zoomu 11–18, který relativně není moc velký. To ale platí pro delší vzdálenosti cca od 15m. Při bližší vzdálenosti se perspektiva 11mm a 18mm odlišuje výrazněji.
Jen drobná poznámka. Všechny ukázkové fotografie jsou minimálně zmenšeny na 50% původní velikosti z důvodů velikosti souborů. Několik snímků v plné velikost najdete na konci článku. Nastavení fotoaparátu bylo většinou v režimu preference clony, měření expozice multisegmentové, ISO Hi 200, vyvážení bílé automaticky.

Zaostřovací kroužek se při AF ostření otáčí. Příjemná je minimální zaostřovací vzdálenost, která je okolo 25cm, což umožňuje vytvářet fotografie s velmi dynamickou perspektivou – velký objekt popředí a široký záběr potlačeného pozadí v dálce.

Následující fotografie ukazují rozdíl ostrosti kresby při nastavení různých clon. Pro lepší objektivitu jsou uvedeny tři různé fotografie. Z první ukázky je zřejmé, že již od plné clony je kresba ostrá, stejně pak při cloně 8 a od clony 16 dochází k měknutí kresby.

Na druhé ukázce je patrná při otevřené cloně měkčí kresba. Při cloně 8 velmi ostrá a od clony 16 již opět dochází k měknutí kresby. Samozřejmě, že to může být ovlivněno i tím, na co se vám „chytne“ autofokus. Obecně dá říci, že clonit na větší clonu jak 11 nemá v podstatě význam, právě pro narůstající měknutí kresby viditelné již od clony 16.

A třetí ukázka, která je podobná první. Do clony 8 ostré, u clony 16 již měkčí kresba.

Zkreslení, vinětace a chromatická vada

Zkreslení je u tohoto objektivu velmi malé, v podstatě nulové a to i při nejmenším ohnisku 11mm. K soudkovitému efektu dochází, ale velmi malému a pouze pokud je rovná hrana velmi blízko okraje fotografie. Pokud bych to chtěl vyjádřit nějakou hodnotou, tak na delší straně snímku dochází k vypoulení rovné linie zhruba o 5 pixelů, na kratší straně zhruba o 3 pixely. Při celkové velikosti snímku 3872×2592 pixelů, je to opravdu velmi malé a okem nepostřehnutelné.
Ukázkové fotografie mají ohnisko 11mm.

Stejně jako je minimální zkreslení, je minimální i vinětace (je neznatelná bez ohledu na velikost clony).
Otázka chromatické vady už není tak růžová jako zkreslení a vinětace, ale musíme si uvědomit, že se jedná o složitou optickou zoom soustavu a ještě dosti širokoúhlý. Chromatická vada se projevuje hlavně v krajích a to hlavně u snímků, kde tmavý předmět je na světlém pozadí. Na ukázce je jedna právě taková extrémní situace. Na levé straně, kde je velmi kontrastní scéna, dochází k aberaci, kdežto na pravé, kde je kontrast minimální, je chromatické vada neznatelná. Vyjádřeno čísly, tak aberace dosahuje 5–6 pixelů, což u fotografie 30×45cm je cca 0,6mm. Není to mnoho, ale protože se jedná o poměrně syté barvy, budou na fotografii patrné. Sytost barev ale může být ovlivněna i zpracováním obrazu čipem, který ji může při elektronickém zpracování zvýraznit.

Co se týká protisvětla, je těžké toto testovat, protože zde čipy obecně velmi pokulhávají za filmy, takže místo slunce bývá jen vypálená bílá skvrna. Následující dvě ukázky proto ukazují, jak se projeví jen boční sluneční světlo, kdy je slunce na okraji snímku, nebo již mimo okraj, ale přece jen ještě svítí (pokud nepoužíváte sluneční clonu) na vypouklou přední čočku.

Více asi není třeba k tomuto objektivu povídat a tak ještě několik ukázek zobrazení, některé z nich i ve 100% velikosti.

Objektiv je vhodný i na reportáže z relativně menších prostor s dynamickým zobrazením popředí. S nastavením menší clony je možné i u tak širokého ohniska oddělit popředí od pozadí malou hloubkou ostrosti.

ohnisko: 11mm
čas: 1/60s
clona: 5
ISO: Hi200
vyvážení bílé: auto
měření expozice: multisegmentové
externí blesk Minolta 5600 HSD – odraz o strop

Podvečerní snímek s použitím stabilizátoru.

ohnisko: 11mm
čas: 1/8s
clona: 4,5
ISO: Hi200
vyvážení bílé: auto
měření expozice: multisegmentové

Podvečerní snímek s použitím stabilizátoru.

ohnisko: 11mm
čas: 0,4s
clona: 5
ISO: 100
vyvážení bílé: auto
měření expozice: multisegmentové

Interiér s použitím stabilizátoru, boční světlo od okna. Tmavší stíny v rozích nejsou způsobeny vinětací, ale tmavým kouty místnosti.

ohnisko: 11mm
čas: 1/5s
clona: 4,5
ISO: 100
vyvážení bílé: stín
měření expozice: multisegmentové

Interiér s použitím stabilizátoru, pouze žárovkové osvětlení.

ohnisko: 11mm
čas: 0,4s
clona: 5,6
ISO: Hi200
vyvážení bílé: auto
měření expozice: multisegmentové

Vzácné okamžiky letošní zimy – sníh. Snímek v plném rozlišení 3872×2592pixel a velikosti 4,7MB (nejvyšší kvalita JPG).

ohnisko: 11mm
čas: 1/800s
clona: 8
ISO: Hi200
vyvážení bílé: auto
měření expozice: multisegmentové

A opět bez sněhu. Snímek v plném rozlišení 3872×2592pixel a velikosti 4,6MB (nejvyšší kvalita JPG).

ohnisko: 18mm
čas: 1/125s
clona: 10
ISO: 100
vyvážení bílé: auto
měření expozice: multisegmentové

1.nádvoří zámku ve Žďáru n.Sáz. Snímek v plném rozlišení 3872×2592pixel a velikosti 3,2MB (nejvyšší kvalita JPG).

ohnisko: 11mm
čas: 1/500s
clona: 6,3
ISO: 100
vyvážení bílé: denní světlo
měření expozice: multisegmentové

Zelená Hora. Snímek v plném rozlišení 3872×2592pixel a velikosti 3,9MB (nejvyšší kvalita JPG).

ohnisko: 11mm
čas: 1/320s
clona: 8
ISO: Hi200
vyvážení bílé: stín
měření expozice: multisegmentové

Exteriér s použitím blesku Minolta 5600HSD. Snímek v plném rozlišení 3872×2592pixel a velikosti 2,3MB (nejvyšší kvalita JPG).

ohnisko: 11mm
čas: 1/125s
clona: 4,5
ISO: Hi200
vyvážení bílé: stín
měření expozice: multisegmentové

V nejbližším pokračování o objektivech Sony (nebo samostatném článku) budou ukázkové fotografie z tohoto objektivu při použití na klasické kinofilmové zrcadlovce Minolta Dynax7 při nastavení na ohnisko 14mm.

Závěr

Možnost použití se SLR (od ohniska 14mm), kvalitní kresba od nejmenší clony a téměř nulové zkreslení a vinětace, je velkou zbraní tohoto objektivu. Když se k tomu připočte kvalitní zpracování, bytelná konstrukce a pevná přední příruba, dostáváme opravdu pěkný kousek „širočiny“, který odvede slušnou práci.
Jestli je chromatická vada velkým či malým záporem tohoto objektivu je diskutabilní. U takto širokých ohnisek je chromatická vada častým problémem a nevyhne se jí asi žádný objektiv. Do jaké míry je vada způsobená objektivem a do jaké míry jí může zesílit zpracování obrazu čipem, se dá jen odhadovat. Vadu lze celkem rychle a lehce potlačit v následném zpracování v počítači pomocí grafických editorů, např. Adobe Photoshop. Měknutí kresby už při cloně 16 je nemilé, ale na druhou stranu pokud již při nejmenší cloně 4,5 a např.nastavené vzdálenosti 2,5m je vše od 1m od fotoaparátu v hloubce ostrosti, pak asi nemá smysl hodně clonit.
Cena objektivu se na internetových obchodech pohybuje v rozmezí 18600 – 21000kč (březen 2007).