FotoAparát.cz

čas: 1/40 s
clona: f18
ISO: 100
ohnisková vzdálenost: 22 mm (EQ 35 mm)
filtry: žádné

Hlavním motivem se asi opět stane naše nejvyšší hora s Obřím dolem. Na druhou stranu nikdo netvrdí že Sněžka spolu s „Obřákem“ je kompoziční povinností. Stačí se podívat pod nohy, kde můžete využít bohaté větrem vytvořené struktury na sněhu, které společně s tím správným světlem vytvoří pravou atmosféru horské fotografie. Případný sníh unášený větrem pak výborně doplní celkovou scenérii (obr. 7).

čas: 1/13 s
clona: f20
ISO: 100
ohnisková vzdálenost: 19 mm (EQ 30 mm)
filtry: Cokin 121

Po ranním focení už většinou nezbývá nic jiného, než návrat do civilizace. Z oblasti Studniční hory se nabízí nepřeberné množství možností. Drsňáci, kteří zvolili nocleh ve stanu na Úpském rašeliništi se sem patrně nejdříve vrátí pro bivakovací výbavu, kterou je skutečně zbytečné s sebou nosit při focení. Většina patrně zamíří zpět do Pece pod Sněžkou (1). Nejvýhodnější variantou je přejít nedaleký vrchol Studniční hory a sestoupit podél řopíků do Lučního (Modrého) sedla (4) na značenou (červená značka) cestu. Odtud se už dostanete do Pece pod Sněžkou stejnou trasou, jakou jste vystoupili první den. Samozřejmě se nabízí i jiné varianty jako přechod vrcholu Sněžky a následný sestup a další, ale ty jsou už vedeny po značených cestách a není tedy nutné je zvlášť popisovat.

Pro koho je fotovýlet určen?

Pozornému čtenáři jistě neuniklo, že tento výlet je v mnoha ohledech jiný než všechny předešlé. Uvedená trasa je primárně určena všem fotografům, kteří již mají zkušenosti s pohybem v zimních horách včetně pohybu mimo cesty, znají lavinovou problematiku a mají odpovídající vybavení. Pro nezkušeného by mohlo jít o poslední fotovýlet v životě a určitě nikdo nechce mít svého „miláčka“ v krabici s nápisem „osobní věci zemřelého“. Shrňme si tedy základní dovednosti, které by ve vašem arzenálu neměly chybět.
Tou první je znalost pohybu ve volném terénu. Musíte si uvědomit, že něco jiného je jít po vyšlapané cestě a něco jiného zapadat po pás do sněhu. S tím také souvisí použití pomůcek usnadňujících pohyb ve volném terénu (sněžnice, skialpinistické lyže aj.), bez kterých se zkrátka neobejdete. Dobré boty včetně návleků proti sněhu jsou nutností. Další části výbavy jako dobrá busola a podrobná mapa (nejlépe 1:25000) jsou také samozřejmostí.
Druhou je znalost počasí na horách. V žádném případě se nenechte zmást dobrým počasím v údolí! I při jasném dni může na větrném hřebeni jít teplota tak nízko, že nechráněné místo omrzne během pár minut – to platí při nízkých ranních a večerních teplotách dvojnásob! Měli byste být také dostatečně psychicky odolní pro případ nečekané změny počasí, kdy můžete několik hodin šlapat (i při správném směru!) v „bílém pekle“, protože mimo cesty se nemůžete spolehnout na tyčové značení. Počasí dokáže být v těchto oblastech velmi zrádné a může se dramaticky změnit během deseti minut. Proto je nutné mít s sebou i odpovídající náhradní oblečení jako teplé rukavice a dostatečný počet rezervních vrstev v batohu.
Z dalších musím uvést znalost lavinové problematiky, protože se budete často pohybovat v blízkosti lavinových svahů. Existuje mnoho článků a publikací, ve kterých se můžete o lavinách dozvědět více, protože tyto věci jsou příliš obsáhlé na to, abych je zahrnul do tohoto článku. Osobně bych se do těchto míst nikdy nevydával za zvýšeného lavinového nebezpečí (třetí stupeň z pěti).
Dále musíte vědět, jak se nejlépe vyrovnat s všudypřítomným mrazem. Je nepřípustné řešit pocit chladu alkoholem, jak má naneštěstí mnoho lidí ve zvyku! Alkohol je v těchto případech jen zkratkou k vážným problémům nebo dokonce tragédii. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit časté pití čaje s hroznovým cukrem a oříškovou čokoládu.
Nakonec snad nemusím nijak zdůrazňovat, že pokud se rozhodnete pro nocleh ve stanu, rozhodně by nemělo jít o váš první zimní bivak. V takovém případě by mezi vaše ranní priority vůbec nemuselo patřit fotografování.

Kdy a co přibalit do fotobrašny?

Ideálním obdobím pro uskutečnění tohoto fotovýletu je polovina prosince až konec března (v případě bohaté zimy i duben). Nutností je ale dostatek sněhu na horských hřebenech (alespoň jeden metr). Počasí vybírejte stabilní. Nejlépe se fotí za inverze a to hned ze dvou důvodů - na horách je trvale slunečno a teploty neklesají tak nízko jako obvykle (to ale neznamená, že nebude zima!).
Ať už se rozhodnete fotit „širokáčem“ nebo „teletem“, barevně nebo černobíle, zaručeně by ve vaší výbavě neměl chybět pevný stativ. Zimní focení na horách klade na odolnost stativové sestavy přímo extrémní nároky. Prakticky nikdy nenarazíte na 100% stabilní podklad a práci vám navíc bude často komplikovat velmi silný vítr. Pro tyto případy se vyplatí ještě stativ zatížit (například fotobrašnou se zbytkem výbavy nebo batohem). Sám se zlostí občas zavzpomínám můj minulý stativ o váze 600 gramů, který mi pohybovou neostrostí zničil nejednu fotku.
Z dalších věcí bych rád připomněl filtry. Zatímco v zimě můžete polarizační filtr s klidným srdcem nechat doma, o přechodových filtrech to už v mnohých případech neplatí, i když je využijete pravděpodobně méně často než v létě.
Výhodnou součástí výbavy je pak kvalitní dobře utěsněná fotobrašna. Při silném větru se sníh unášený ve vzduchu dostane, kam může a vlhkost je to poslední, co by se mělo k fotoaparátu dostat (hlavně u digitálních fotoaparátů).
Jako poslední by ve vašem „nádobíčku“ neměly chybět náhradní baterie (nejlépe dvoje). Ty je pak dobré nosit někde přímo na těle. Lze k tomu využít jakoukoliv malou kapsičku a pověsit si ji třeba na krk pod oblečení. V nouzi se dá malá baterie nosit i mezi vrstvami oblečení přímo na krku.

Pár slov závěrem

I když letošní zima nepatří k těm nejlepším, doufám, že vám můj článek dal impuls k výletu do našich nejvyšších hor. A protože sníh u nás na hřebenech ještě je, tak neváhejte a využijte poslední část zimy! Případně zkuste štěstí příští zimu. Hory nikam neutečou!