11. FotoVýstava – Adriana K.H.

V jedenáctém pokračování našeho seriálu o zajímavých osobnostech naší FotoGalerie, se opět setkáme se ženou, kterou tentokrát bude trochu tajemná Adriana K.H., která ani naší redakci neprozradila své celé jméno. Nicméně jistě řada z vás zná její skvělé fotografie, které se vyznačují především výborným využitím barev a detailu. Pojďme tedy Adrianu trochu vyzpovídat.

Ahoj Adriano, obávám se, že ani ty neunikneš úvodnímu “osobnímu dotazníku“. Řekni nám prosím něco o sobě – kolik je ti let, kde žiješ, čím se živíš v běžném životě ….

Narodila jsem se v Plzni a zde také žiji. Mám toto město moc ráda, asi i proto, že už jsou moje kořeny zapuštěny hodně hluboko. Žili tady mí předkové, můj dědeček profesor na matematickém gymnáziu a můj pradědeček plzeňský stavitel, pod jehož rukama vznikla v Plzni spousta krásných významných budov. Mně je 30 let. Momentálně nastupuji na svoji první mateřskou dovolenou a moc se na to těším. Jinak samostatně podnikám asi 10 let v několika oblastech, vlastním kosmetický salón a malý obchůdek s potravinami.

A co volný čas, vyplňuje ho pouze fotografie, nebo se zabýváš i jinými koníčky?

Volný čas trávím nejraději v kruhu své rodiny, protože kvůli podnikání nemám tolik volného času, kolik bych pro ni chtěla mít. Jinak také ráda cestuji, sportuji, chodím za kulturou a v neposlední řadě relaxuji fotografováním.

A co tedy to fotografování, jak jsi k němu vlastně přišla – náhoda nebo rodinná tradice?

V rodině nikdy nikdo nefotil, takže odtud můj zájem zajisté nepramení. Fotografování mne ale zajímalo již od dětství, přišlo mi úžasné, jak mohou vznikat tak zajímavé obrázky. Na základní škole jsem chodila do výtvarného, ale i fotografického kroužku, jelikož ale nemělo dostatek dětí v té době o toto zájem, škola kroužek fotografování po krátké době zrušila. Potom jsem v dospívání dostala nabídku od jedné prestižní pražské modelingové agentury pracovat jako modelka, což jsem si vyzkoušela asi tři roky. Tam mne ale daleko více zajímala práce za fotoaparátem, než před ním. A tak to asi začalo. Kolem 18tého roku jsem si koupila svůj první fotoaparát a fotila jsem si různé rodinné události a klasické turistické momentky. S příchodem digitální technologie a příchodem internetu do domácnosti, jsem se o fotografování začala zajímat ještě více. Našla jsem zajímavé internetové stránky věnované fotografiím a byla ohromená, co vše je možné dokázat. Začala jsem si dělat srovnání digitálních aparátů, v pro mne dostupné cenové relaci a našla Olympus 720-UZ kompaktní jednoduchý aparát vhodný pro začátečníky. S ním jsem fotila asi dva roky. A sama jsem experimnetovala, co vše se s ním dá dokázat. Odvážila jsem se poslat své první výtvory na net, abych věděla jakou odezvu budou mít. Hodně lidí mi na začátku svojí kritikou pomohlo a dostalo mne ještě o krůček dále, než bych kdy před tím čekala. Nyní fotím již rok digitální zrcadlovkou a stále hledám neodkrytá místa a hranice fotografie.

Když nakouknu do tvého profilu, tak vidím především detailní nebo až makrofotografii, ve které vidím zřetelný rukopis využívající především barevnost a měkké světlo. Proč právě detailní fotografie?

Ani nevím proč vlastně moje tvorba vede právě tudy, protože jsem chtěla fotit prakticky vše. Asi si mne toto téma našlo nějak samo. Fascinují mne syté barvy a detaily. Fotím to, co se líbí hlavně mně, a k čemu mám nejblíže, tak nějak vnitřně. Svou povahou jsem dost velký introvert, takže mi nevadí se na několik hodin úplně vzdálit od civilizace a pouze se svým fotoaparátem trávit čas ponořená do detailů, harmonie a klidu přírody.

Detailní fotografie a makrofotografie je poměrně technicky dost náročná, jak jsi se s tím poprala, jaký byl tvůj technický vývoj a jakou v současnosti používáš techniku?

To je dost těžká otázka. A trochu jsem to tu již naťukla. Mne to zase tak náročné nepřipadá, chce to jen trpělivost, dobré oko a světlo, a dávku nápadu a štěstí. Vše dělám intuitivně. Nikdy nic jsem si o tom nestudovala. Začátky byly docela zábavné, než jsem přišla na to jak ostřit, jaké světlo je vhodné, co je to vlastně kompozice a vůbec toto vše okolo. Poslední rok fotím Olympusem E-500 DKZ. Takže jeho součástí byly dva objektivy, dále jsem si přikoupila pár sklíček a filtrů. Také jsem se trochu naučila používat PhotoShop, abych mohla fotografii celkově zpracovat pro vystavení na netu.

A co jiné fotografické obory, věnuješ se i jiným kategoriím?

V mé tvorbě převažuje asi vše co se týká přírody, detailů květin, vody, ale i krajiny a zvířat. Nevyhýbám se ani ostatním námětům, jakou jsou portrét, architektura a třeba i abstraktní fotografie.

Jak tvého koníčka přijímají tvý blízcí, mají tě za “tichého blázna“, nebo ti jsou pomocí a inspirací?

Moje rodina ani nějak moc netuší, co vlastně dělám. Vidí mne jen občas s fotoaparátem v ruce a to ještě ne tak moc často. Fotím opravdu jen pár hodin měsíčně, takže se to ani nějak moc navenek neprojevuje.

Nedávno jsi prozradila, ze čekáš přírůstek do rodiny. Projevilo se to nějak na tvé tvorbě? Je to pro tebe motivace, nebo tě související starosti spíše od fotografie odklánějí?

To je pravda, začátkem února si poprvé také vyzkouším roli maminky. Kolik bude času na focení, tak to zatím netuším. Určitě chci ve fotografování dále pozvolna pokračovat. Jestli mne v budoucnu nějak narození dítěte ovlivní v mé tvorbě, to nechám na osudu. Jako budoucí maminka, si budu každopádně chtít svoji ratolest dokumentovat, ale jestli to bude stát za zveřejnění to ještě nemohu říci. Čas ukáže a určitě i zdejší pozorní členové FA to poznají v mojí další tvorbě.

A co nějaká ta výstava, už jsi nějakou realizovala, nebo se na to teprve chystáš?

Nějaké nabídky a nápady jak zveřejnit moji tvorbu už tady jsou. Jedna realizace několika mých fotografií, jako součást interiéru kavárny v zahraničí, již proběhla. Budu muset zvážit, jestli se vůbec cítím na to se takto veřejně prezentovat. Jakožto naprostý amatér a laik, svým výtvorům ještě nevěřím tolik, abych mohla říct: „Ano, teď je ta správná doba jít s tím ven.“

Adriano, moc ti za celou redakci FotoAparát.cz děkuji za tvůj čas, který jsi nám a hlavně našim čtenářům věnovala a chtěl bych ti závěrem pogratulovat k blížící se šťastné události a popřát ti pevné zdraví, štěstí a také to obligátní dobré světlo pro tvou další tvorbu.

Michal Kupsa

Nyní se již pojďme podívat na druhou část článku, jaké fotografie pro nás Adriana připravila.

Další Adrianiny fotografie si můžete prohlédnout také v jejím profilu v naší FotoGalerii.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Jan Brok
    Jan Brok
    27.12.2006 10:34

    No, jsou to pěkné, líbivé a oku lahodící fotografie.

  • Daaali
    Daaali
    11.01.2007 10:39

    pekné, pekne

  • Ywonn B.
    Ywonn B.
    23.01.2007 08:41

    přesně má krevní skupina.. hodně štěstí tobě i prckovi

  • Jaroslav Tvrdy
    Jaroslav Tvrdy
    30.03.2007 19:51

    Hezke fotky, preji hodne zdravi a hodne radosti z prirustku.

  • Zdeněk Ondrášek
    Zdeněk Ondrášek
    10.05.2008 20:32

    Adriano, tvé fotečky jsou to, co tomuto světu chybí - dávají nám kouzelné něžné snění...
    Přeji ti vše nejlepší a hlavně - veliké štěstí a moc radosti s tvým mrňouskem...
    Zdeněk - dady

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (18)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram