Základní a „nadstandardní“ vybavení fotokomory
- Místo na sušení fotek
- Kachlíky v koupelně (nebo jinde). Pokud nemáte, tak skleněná deska (ne okno v obýváku, to byste mohli sušit naposledy). Na tento povrch plácnete vypraný RC papír, ten si pěkně okape a skoro vyschne. Než se sám sloupne a spadne na zem, je lepší ho dát doschnout na nějakou látku, která nepouští chloupky. RC papíry se nekroutí, neleští, nemění svoji velikost. Sušení barytových papírů je věda sama o sobě a také hlavní důvod proč tyto papíry nelze doporučit na první pokusy.
- Pinzety
- Dva kousky: jeden zůstává ve vývojce (označte si ho napořád) a druhým se odebírá z přerušovače a ponáší se do ustalovače. Nešetřete při nákupu (gumové koncovky jsou nezbytné), dbejte na to, abyste je občas umyli (stejně jako misky). S pinzetou se musí pracovat pohodlně a skoro naslepo. Musí to prostě přejít do krve. Jak začne člověk přemýšlet, proč má ve vývojce dvě pinzety a v ustalovači nic, tak je ještě potřeba trénovat…
- Nůžky
- Sehnat dnes kvalitní nůžky je celkem problém, v komoře jsou potřeba hlavně na chystání proužků a nebo když chcete mít jiný formát, než jste koupili, případně zvětšit celé políčko kinofilmu bez ořezu. Papíry se totiž dělají v poměru stran, který je vhodný pro středoformátové negativy 9x6 a 6x4,5. U kinofilmu vždycky musíme oželet buď část negativu, nebo trochu papíru.
Věci nezbytné pro práci s multigradačními fotopapíry (co to je si vysvětlíme později):
- Buď
- Multigradační filtry – pozor na levné sady, kde se musí kombinovat více filtrů, kvalitní sada do zvětšováku na negativ 6x6 vyjde na cca 800 Kč. Srdce pak krvácí, když tyto filtry musíte zastřihnout podle velikosti Vašeho šuplíku.
- Anebo
- Multigradační, nebo Barevná hlava zvětšováku – opravdu jiné kafe (hlavně pohodlí), ale za drahý peníz. Rozhodně pokud se vám podaří výhodný nákup z druhé ruky, tak barevná hlava má smysl i pro černobílou fotografii. Se sadou filtrů ale dosáhnete naprosto srovnatelných výsledků.
Věci zbytné (nadstandardní):
- Maskovací rámeček
- Teď se asi hodně divíte, že není v nezbytnostech, zásadní problém je v kvalitě. Opravdu kvalitní rámeček, který bude držet pravé úhly vyjde na několik tisíc. Ty levné (včetně 30x40 od Meopty) jdou zpravoúhlovat jen papírovou lepící páskou a umožňují většinou jen okraje do 1 cm. Navíc je otázkou vkusu, jestli se nám bílý okraj kolem fotky líbí. Někdo má mnohem raději elegantní černý (v některém z příštích dílů Vám povím, jak na to).
- Spínací hodiny
- Můžeme sice měřit jakýmikoli stopkami (na které v temnu uvidíme), nebo si v duchu počítat, ale investici do spínacích hodin s osvitovými čísly rozhodně doporučuji (zatím neřešte, proč vám budou osvitová čísla prospěšná, ale věřte že budou).
- Tekoucí voda
- Rozhodně je plus pokud ji v komoře máte.
- Větrání
- Nezdá se to, ale ne každému ustalovač voní, navíc výpary rozhodně zdraví nezpevňují.
- Ostřící mikroskop
- Opět vřele doporučuji. Zaostříte negativ přesně na zrno. Jakékoli jiné ostření je mnohem víc citové. Jde o to, že neostrá fotka může mít mnoho příčin a je potřeba vyloučit tu nejhloupější – špatné zaostření pod zvětšovákem. Navíc zvětšeniny z HP5tky si o ostré zrno přímo říkají, dává jim jejich neopakovatelné kouzlo.
- Vyvolávací „akvárium“
- Pokud nemáte dost místa, nebo máte problémy s teplotou, tak toto je velmi elegantní a poměrně finančně nenáročné řešení. Nic takového se neprodává, ale v každé dobré akvaristice vám dají kontakt na člověka, který lepí akvária pro rybičky. Takže nejtěžší je najít někde na internetu plánek, podle kterého se dá funkční akvárko na fotky postavit. Doporučuji postavit na rozměr papíru 30x24, nahoře musí být cca o 3 cm vyšší, slot tak 15 mm široký.
- Pračka na papíry
- Opět je potřeba na netu sehnat návod a vyrobit si svépomocí. Nezbytná podle mě až když budete dělat s barytem. RC podložka se pere velice snadno, je to v podstatě igelit a tak nenacucá chemii do sebe, jako papír baryt.
- Látkové rukavice
- Nejen do tanečních. Skvělé v tom, že si neopatláte miltigradační filtry a negativy, práce v rukavičkách je trochu obtížná – hlavně je nenamočit v chemii...
- Fólie na rychlou proužkovou zkoušku a jiné blbinky
- Prodávají se jich spousty, některé jsou i užitečné, ale většinou jde spíš o vyhozené peníze. Než bezhlavě nakoupit nepotřebné příslušenství, to radši vylepšit optiku, tam se "nic neokecá".
Takže doufám, že jsem Vás neodradil a příště si povíme víc konkrétního o zvětšovácích a praktickém uspořádání fotokomory.
Hodnocení
Článek má 8 hodnocení, průměr je 1.6.
Komentáře
- do pinziet sa zrejme vkradla chybka > a druhým se odebírá z přerušovače a ponáší se do vývojky...
- vrátim sa ešte k vyvolávaniu, nemohol by si, aspoň ideovo, napísať, ako ovplyvňuje spôsob a intenzita preklápania výsledný "vzhľad" filmu? v Príslušnej kapitole je len drobná zmienka, že je to možné, trochu mi to tam chýbalo.
K tomu překlápění, ovlivňuje to výsledek poměrně dost, bohužel se to nedá exaktně popsat. Pokud kvedláš hodně bude výsledek vlivem dopravování neustále čerstvé chemie jiný než při předepsaném překlápění, zjednodušeně řečeno podobný jako při vyšší teplotě nebo delší době ale to je velké zjednodušení. Stejně jak můžeš film převolat můžeš ho i překvedlat.
Myslím že nejrozumnější je držet se buď předepsaných (vyzkoušených)překlápění nebo mírně aplikovat principy vyrovnávacího volání, kdy jde o to zachovat detaily a ke konci se překlápí míň. To jsem určitě někde popisoval.
Vždycky musím dělat kompromis, aby byl ostrý střed i rohy, střed se musí trochu rozostřit. Evidentně to je nedokonale rovným filmem, i při stlačení štěrbiny páčkou.
Fotky sice nejsou i při rozostření špatné, ale asi by byly mnohem lepší. Když to srovnám s fotkama 24x30 nebo třeba 30x45 z minilabu, tak mám daleko horší ostrost při menším formátu. Zatím jsem na nic nepřišel, co s tím. Nevíte někdo? Děkuji.
Jinak článek je velmi zajímavý, doufám že budou i další pokračování.
Petr Lavička
Fajn jemnozrnnou, ale podstatně měkčí alternativou býval Atomal A49 (snad se neletu, ta paměť...). Ta ale byla drahá, po namíchání z prášku (typicky byl jeden sáček na litr a více, rozvažování je problém) se dala několikrát opakovaně použítˇ. Po použití se ale nespotřebovaná brzy kazila, takže vznikaly různé recepty, jako například lahvičkování koncentrátu do lékovek, potom ředění do slabšího roztoku na jedno použití.
Co je na trhu dnes bohužel nevím, ale byl bych optimista, snad se moc nezměnilo.